Aktuality

Jaroměřice nad Rokytnou - První referendum v historii města se uskuteční v Jaroměřicích nad Rokytnou. Místní obyvatelé se v něm budou moci vyjádřit, zda souhlasí s vybudováním úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Zdroj: denik.cz. Vyhlášením místního referenda k výstavbě hlubinného úložiště vyhořelého paliva na území města se budou na mimořádném zasedání zabývat zastupitelé Jaroměřic nad Rokytnou. Schůze se uskuteční v úterý 17. dubna v 17 hodin v Kulturním domě v Ratibořicích. Zastupitelé zároveň chtějí zaujmout stanovisko ke stanovení průzkumného území i k samotné výstavbě hlubinného úložiště.

Zdroj: Euro.cz. Výstavba podzemní laboratoře Správy úložišť radioaktivních odpadů na Vysočině proběhla bez potřebných posouzení a neexistují pro ni ekonomické argumenty, říká Státní úřad pro jadrnou bezpečnost. Přidal se tak ke kritice ekologů.

Zdroj: idnes.cz. Česko plánuje „stavbu století“ - hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva z atomových elektráren, které má začít fungovat v roce 2065. Ovšem už nyní je třeba vybrat správnou lokalitu a letos chce stát zúžit výběr z devíti míst na čtyři. A ministr průmyslu pohrozil, že možná bude muset podzemní komplex prosadit proti vůli lidí. Ve všech lokalitách totiž žádné úložiště za humny nechtějí.

Jaderný odpad z evropského pohledu. To byla propojující linka všech příspěvků mezinárodní konference NEC 2018 "Jaderný odpad - nechtěné dědictví jaderné energetiky", která se konala 11. dubna v Praze. Jejím cílem bylo diskutovat možnosti nalezení řešení problému jaderného odpadu, aniž by byla omezena práva obyvatel účinně hájit zájmy své i budoucích generací. Prezentace z konference, představení přednášejících, fotogalerii a další informace najdete na webu www.nec2018.eu.

Zdroj: denik.cz. Do podzimu mají experti vybrat čtyři místa z devíti, kde budou pokračovat průzkumy kvůli hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu. Na Podbořansku se chystají další protestní akce.

Aktuální vydání zpravodaje, který na lokalitě Čertovka vydal spolek SOS Lubenec.

Zdroj: ČTK. Na Vysočině jsou čtyři z devíti území uvažovaných pro úložiště, jedno z nich, Horka, na rozhraní Třebíčska a Žďárska. SÚRAO má letos zredukovat počet lokalit na čtyři, finální by měl vybrat v roce 2025. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. / Ilustrační foto

Jaderný odpad z evropského pohledu. To je propojující linka všech příspěvků dnešní mezinárodní konference „Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky“. Pro Česko je o to aktuálnější, že by letos mělo padnout rozhodnutí o výběru čtyř nejvhodnějších lokalit pro úložiště z potenciálních devíti. Na konferenci, kterou pořádají Jihočeské matky, Calla a Hnutí DUHA, se zahraniční i čeští experti zaměří také na srovnání českého přístupu k výběru se zahraničními.

Zdroj: Ekolist.cz. Německo, Švédsko či Finsko se od nás liší především tím, jak otevřená a transparentní je to debata. Vyplývá to z informací, které dnes zazněly na tiskovém brífinku k dnešní odborné konferenci Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky, kterou pořádají Jihočeské matky, Hnutí DUHA a Calla.

Zdroj: ČT. V Jihočeském Lodhéřově právě probíhá veřejná debata omožném uložení jaderného odpadu z Temelína a Dukovan. Obec patří do lokality Čihadlo, která je jedním z vytipovaných míst pro tento účel. A místěje kolega Martin Donát. Martine, jaký je o debatu zájem a jak se místní staví k myšlence skladovat vyhořelé palivo právě u nich.

Zdroj: Třebíčský deník. Jaký dopad bude mít plánované hlubinné úložiště na životní prostředí, středí, život a atraktivnost obce Lipník i obcí sousedících? Co pozitivního a co negativního hlubinné úložiště přinese? Proč tato lokalita EDU-západ byla zařazena do výběru tak rychle? Tyto otázky mimo jiných zazněly z úst účastníků schůzky občanů Lipníku a okolí se zástupci Správy úložišť radioaktivního odpadu, ředitelem Jiřím Slovákem a vedoucí oddělení komunikace Nikol Novotnou.

Zdroj: Právo. Úspěch v boji proti úložišti jaderného odpadu zaznamenaly obce z Klatovska. Městský soud v Praze uznal jejich žalobu, kterou v roce 2015 podaly na ministerstvo životního prostředí.