Stát zúží výběr pro sklad jaderného odpadu, místo prosadí i proti vůli lidí 

Česko o plánuje „stavbu století“ - hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva z atomových elektráren, které má začít fungovat v roce 2065. Ovšem už nyní je třeba vybrat správnou lokalitu a letos chce stát zúžit výběr z devíti míst na čtyři. A ministr průmyslu pohrozil, že možná bude muset podzemní komplex prosadit proti vůli lidí. Ve všech lokalitách totiž žádné úložiště za humny nechtějí.

Budišov na Vysočině je malebné městečko se zámkem a sochou na sloupu na svažující se návsi. V okolí se rýsuje zvlněná krajina s poli a malými lesy. V nedalekém místě Horka lesníci nedávno vysázeli nové stromky. Avšak v budoucnosti by tamtudy mohly jezdit vlaky s radioaktivním odpadem – do tunelu ve skále.

Jenže stejně jako u Horky, ani ve zbylých osmi lokalitách žádné úložiště za humny nechtějí. Lidé proti němu protestují už deset let. Některé z lokalit jsou v podstatě rekreační oblasti, takže není divu, že jsou místní občané proti.

„Nedovedu si představit, že by se to silové řešení mělo použít jako první. Pokud ale budete, páni starostové, zatvrzele proti, tak osm z vás bude mít štěstí, že jste si nevybrali toho černého Petra. Ale ti, kteří ho budou mít, tak se pak také může stát, že ten stát to udělá bez kompenzací,“ varuje obce ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner.

Jako první v Evropě buduje úložiště tohoto typu Finsko v místě zvaném Onkalo na dohled od jaderné elektrárny Olkiluoto. Jenže to je řídce obydlené území. O umístění úložiště rozhodují v Česku hlavně dvě kritéria: Jedno je čistě geologické, tedy stabilita hornin a druhé veřejné mínění. Výběr má na starosti Správa úložišť radioaktivních odpadů spadající pod ministerstvo průmyslu.

Halda jako Cheopsova pyramida

Mezi kandidáty je třeba i krajina jihočeských rybníků u Pačejova nedaleko Horažďovic nebo kopec Čertovka v přírodním parku Horní Střela západně od Rakovníka či kopec Kraví hora na Žďársku 4 kilometry vzdušnou čarou od hradu Pernštejn. Většina vybraných míst je na Vysočině, další v jižních a západních Čechách.

Zatím se na těchto místech nic moc neděje, jen se tam občas objeví geologové, kteří dělají průzkum.

Celé úložiště by fungovalo půl kilometru v podzemí a bylo by přístupné svislou šachtou. Na povrchu by byl vidět jen vjezd do tunelu, vlečka a správní budovy s oploceným ochranným pásmem. Odpad by byl ukládán v takzvaných superkontejnerech kvůli bezpečnosti. Přesto o projektu starostové nechtějí ani slyšet. „Jsme vázáni rozhodnutím zastupitelstva a jsme vázáni místním referendem, které řekly ne. Viděl jsem v televizi pořad o tom, že krajinu zdevastuje už samotné budování úložiště,“ odmítá stavbu Petr Piňos, starosta Budišova, u kterého leží vytipované místo Horka.

Podnikatel Martin Schenk bydlí asi kilometr od Kraví hory, ve vesnici Habří na Vysočině. Odmítá argumenty, že stavba jeho kraj nijak nepoškodí, a nabízí přirovnání, že jen hlušina vyvezená při hloubení podzemních tunelů vytvoří kopec velikosti Cheopsovy pyramidy. Úřady mají v jeho případě možná o trochu horší pozici, vlastní PR agenturu, takže perfektně vědí, jak pochyby kolem úložiště rozvířit.

Schenk a s ním spousta odpůrců trochu idealisticky věří, že za desítky let lidstvo najde nějaký způsob, jak jaderný odpad znovu využít v energetice nebo jinde. Pak by nebylo nutné ho zabetonovat pod zemí. „Nikdo neví, co za padesát nebo šedesát let lidstvo vymyslí. Do té doby by se měl odpad skladovat u jaderných elektráren,“ navrhuje Schenk. Ten mimochodem říká, že místní odmítají úložiště i kvůli tomu, že s nimi stát v minulosti údajně málo komunikoval.

Už toho tady máme dost

Zatím mezi devíti vybranými místy asi nejsou žádní „favorité“, i když lidé odevšad mají pocit, že si jejich vesnici Správa jaderných úložišť vyhlíží víc než jiné.

Na první pohled by možná dávalo smysl vykutat v zemi tunely pro jaderný odpad u Dukovan či Temelína, když už tam jsou lidé na jádro zvyklí. Ministr Hüner to ale tak jednoduše nevidí. „Tamní říkají: My už tady máme nepříliš vzhlednou elektrárnu a neseme nějaké riziko a vy nám k tomu ještě chcete přidělat další rizika,“ připomíná ministr. Kdyby Hüner rozhodl bez souhlasu místních, šel by i proti svému kolegovi z kabinetu Richardu Brabcovi, který má v gesci životní prostředí.

„Ministr Brabec si nedokáže představit, že by stát definitivně vybral některou z lokalit proti vůli jejích občanů,“ sdělila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Hüner na rozdíl od Brabce nepatří k ministrům s nejsilnější pozicí ve vládě. V té příští už nemusí sedět. Problém, kam s jaderným odpadem, ale nezmizí.

Autor: Jakub Pokorný

Zdroj: idnes.cz

Foto zdroj: idnes.cz