Aktuality

Další vydání občasníku JADERNÝ ODPAD přináší nezávislé informace o problému, který ovlivní budoucnost naši i mnoha generací dalších. Vůči postupu státu stojí aktivita samospráv, spolků a dalších lidí a to nejen těch sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti. Přečtěte si o nich.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která hledá místo pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů, se rozhodla pokračovat v tradici popírání svých dříve vydaných slibů a prohlášení. Starostům oznámila, že zadala výběrové řízení na provedení geofyzikálních prací ve všech lokalitách a začalo účelově tvrdit, že již nejde o průzkumy, ale jen o výzkumy, pro které průzkumná území nepotřebuje.

Prezentace Matěje Machka z Geofyzikálního ústava Akademie věd ČR, v.v.i. z 6. června 2017.

Platforma proti hlubinnému úložišti považuje probíhající proces hodnocení vlivů nové vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí a zdraví lidí za zmařenou příležitost, jak otevřít potřebnou širší společenskou debatu o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Taková veřejná diskuse a zhodnocení různých variant řešení tu zcela zásadně chybí.

Je třeba zahájit společenskou debatu o tom, jak nakládat v České republice s jaderným odpadem. Události posledních let totiž ukazují, že stát úplně jasnou koncepci nemá. Na tom se v diskusní části pořadu Dobrá vůle Plus shodli předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a předseda ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.

Shromáždění členů Platformy proti hlubinnému úložišti se tentokráte uskutečnilo 6. června 2017 v Chanovicích na další z lokalit ohrožených projektem hlubinného úložiště, kterou Správa úložišť začala nazývat Březový potok. Od říjnového setkání v Božejovicích posílili uskupení noví členové, na dnešní počet 34 (22 měst a obcí a 12 spolků ze všech původních sedmi lokalit).

Zdroj: zdarsky.denik.cz. Žďár nad Sázavou – I když ke konci roku 2016 skončila povolení pro průzkum ve všech sedmi vytipovaných lokalitách pro možné vybudování podzemního úložiště jaderného odpadu, a dosud nedošlo k jejich obnovení, podle jednatele spolku Nechceme úložiště Kraví hora Martina Schenka není zdaleka vyhráno. Zákon o tom, aby obce měly možnost zasahovat do toho, zda podobné dílo na svém území chtějí, anebo ne, stále neexistuje.

Zdroj: ČTV. Z Rožné na Ždársku vyjel 27. dubna poslední vozík s uranovou rudou. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je po 60 letech provozu vytěžen. Ministerstvo průmyslu zatím otevření nového ložiska neplánuje.

Zdroj: Echo24.cz V Rožné na Žďársku po 60 letech definitivněskončilo dobývání uranové rudy. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je vytěžen. Horníci se dnes s těžbou uranu rozloučili symbolickým ceremoniálem, při němž vyvezli z podzemí poslední vůz s horninou. Činnost těžebního závodu Geam ale nekončí, zabývat se bude zahlazováním hornické činnosti.

V článku najdete stručný přehled toho co o akci Den proti úložišti vyšlo v českých i zahraničních médiích.

Lidé ve všech vybraných lokalitách opět protestovali proti úložišti. V sobotu 22. dubna 2017 se uskutečnil třetí ročník Dne proti úložišti. Při něm se na všech sedmi lokalitách po celé České republice, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů hledá místo pro trvalé hlubinné úložiště, uskutečnily v rámci společného protestu pochody, maraton, koncerty, sázení stromů a další akce.

Den proti úložišti se dnes konal na všech sedmi místech po celé zemi, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hledá místo pro trvalé úložiště. Ve 12:45 byla vysazena dvoumetrová lípa života u Jetenovic poblíž Velkého Boru, kde by mohl podle plánů SÚRAO vyrůst nadzemní až 20hektarový areál, řekl Zábranský. Běžci absolvovali 36 úseků, které vedly třinácti ze 17 dotčených vesnic.