Finský jaderný dozor STUK vydal 4. srpna 2026 kladné stanovisko k žádosti společnosti Posiva Oy o povolení k provozu zařízení pro zapouzdření a konečné uložení vyhořelého jaderného paliva v lokalitě Olkiluoto. Podle jeho hodnocení jsou bezpečnostní požadavky nezbytné pro udělení povolení splněny. Jde o první případ na světě, kdy se projekt geologického úložiště vyhořelého jaderného paliva dostal do fáze udělování povolení k provozu.

Platforma proti hlubinnému úložišti chce oslovit senátory kvůli novele stavebního zákona, která se bude v Senátu projednávat v srpnu. Obce varují před rychlejším povolováním, omezením odvolání i zásahy do vlastnických práv. Kritika zaznívá také od senátorů z Plzeňska, jehož se týká zvažovaná lokalita Březový potok.

Na další pozoruhodnou změnu legislativy v oblasti energetiky upozornila Platforma proti hlubinnému úložišti. Realizace skladu a trvalého úložiště radioaktivního odpadu se má stát stavbou pro energetickou bezpečnost. „Proti povolení hlubinného úložiště by pak nebylo přípustné odvolání a platily by krátké lhůty pro povolení, které nebude možné prodloužit. Na případnou žalobu vůči vydanému povolení bude pouhý měsíc,“ vysvětluje Edvard Sequens, sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti.

Tisková zpráva. Problematická novela stavebního zákona se zahrnutím obrovského množství změn, v jaké ji schválila Poslanecká sněmovna, právě dorazila do Senátu Parlamentu [1]. Ten se jí bude zabývat v srpnu. Pro obce, obyvatele i vlastníky pozemků v lokalitách, kde státní úřady hledají místo pro definitivní uložení vysoce radioaktivních odpadů přináší návrh zákona novinky, které ještě více vychylují nerovnováhu rozhodování ve prospěch státu na jejich úkor. Budeme se proto obracet na senátorky a senátory zastupující naše ohrožené regiony, aby novelu v této podobě odmítli.

Zdroj: ČTK. Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 40 obcí a měst a 18 spolků z ČR, nesouhlasí s novelou stavebního zákona, kterou má v srpnu projednat Senát. Sklad radioaktivního odpadu, pro který se zvažují čtyři lokality v Česku, se má podle novely stát veřejně prospěšnou stavbou, což omezí možnosti obcí i krajů hájit své oprávněné veřejné zájmy a zjednoduší vyvlastnění, uvedla platforma v tiskové zprávě. Obrátí se na senátory, aby novelu v této podobě odmítli.

Zdroj: msn.com. Po více než 30 letech bylo dokončeno navracení vysoce radioaktivního německého jaderného odpadu ze zahraničních závodů na přepracování vyhořelého paliva do země původu. Ve středu večer dorazilo do meziskladu u odstavené jaderné elektrárny Brokdorf ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko posledních sedm kontejnerů Castor s radioaktivním odpadem ze závodu na přepracování paliva Sellafield ve Velké Británii.

Zdroj: idnes.cz. Kolem temelínské elektrárny jsou v plánu úpravy silnic, betonárka i rezerva pro větrníky.TEMELÍN Původně zemědělskou krajinu kolem Jaderné elektrárny Temelín nenávratně změní energetický průmysl. Dokládají to záměry, z nichž některé už jsou ve stadiu příprav. Do koncepce podporované státem i krajem zapadá třeba nový plán stavby betonárky a recyklačního střediska pro stavební odpad na okraji obce Temelín s tisícovkou obyvatel.

Zdroj: ČTK. Pochodem z Pačejova do Manětic na Klatovsku dnes lidé opět podpořili protest proti záměru státu umístit do lokality Březový potok hlubinné úložiště jaderného odpadu. Obce jsou jednoznačně proti a podnikají všechny možné kroky, aby se postupu státu bránily, řekl dnes ČTK starosta Horažďovic a mluvčí Platformy proti úložišti Michael Forman (nez.). Lokalita Březový potok patří mezi čtyři vytipované, které stát určil k dalšímu průzkumu pro vznik jaderného úložiště.

Do roku 2050 má být definitivně rozhodnuto, kde a území Německa bude uložen zdejší vysoce radioaktivní jaderný odpad na příští miliony let. Podle dosavadního harmonogramu byla lhůta pro nalezení vhodného místa pro německé trvalé úložště jaderných odpadů podstatně další. Co se nyní změní?

Zdroj: ekonews.cz. Dolní Cerekev na Vysočině patří mezi jedno ze čtyř míst, kde by v budoucnu mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Stejně jako ve zbývajících třech se i v lokalitě zvané Hrádek místní stavějí proti. Trvají na tom, že stát nekomunikuje transparentně a neusiluje o souhlas obyvatel.