Aktuality

Temelin /Muhlviertel – České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují ročně 100 tun radioaktivních odpadů. Hledání konečného úložiště pro tento jaderný odpad běží již dlouhé roky. Nyní se však v této souvislostidiskutuje také o lokalitě v blízkosti Temelína. Pouhých 57 kilometrů od hornorakouské hranice.

Zdroj: denik.cz. Petici proti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu odeslali tento týden zástupci obcí z lokality Horka na Třebíčsku.

Američané jsou po nedávném summitu Trump-Kim připraveni postavit se výzvám v oblasti jaderné energetiky, které byly po celá desetiletí u ledu. Mnozí si možná neuvědomují, že jedna z největších výzev je na domácí frontě. Spojené státy od oficiálního zahájení projektu Manhattan v roce 1942 vytvářejí stále narůstající zásobu jaderného odpadu. Profesor Rodney C. Ewing, ředitel Centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci, hovoří o neschopnosti USA zajistit trvalé řešení ukládání a likvidace jaderného odpadu, která stojí Američany miliardy dolarů ročně.

My níže podepsaní občané obce Budišov, okolních obcí a občané mající k regionu Budišovska úzký vztah prostřednictvím této petice žádáme o  zastavení veškerých geologických průzkumných a výzkumných prací v  souvislosti s  uvažovanou výstavbou hlubinného úložiště (HÚ) vysoceradioaktivních odpadů v  katastrálních územích obcí Budišov, Nárameč, Hodov, Rudíkov, Oslavička, Vlčatín, Oslavice, Rohy a  Osové, tedy v  tzv. lokalitě Horka. Žádáme taktéž o vyřazení lokality Horka z řízení pro umístění tohoto úložiště.

Spolek Ekoinfocentrum ZO ČSOP 59/12 z Jihlavy se stal 45 členem Platformy proti hlubinnému úložišti. Ta nyní zastupuje zájmy 31 měst a obcí a 14 spolků.

Tiská žula je pro svoji modrošedou barvu často kameníky nazývána „českým labradoritem“. Labradorit je vyhledávaný dekorační kámen, který je díky opalescenci vzácných živců obsažených v hornině při určitém úhlu pohledu nádherně modrý. Jenže u tiské žuly nezpůsobují namodralou barvu vzácné živce, ale obyčejný křemen. Proč je tedy běžně bílý nebo šedý křemen v tiské žule modrý?

Jedním z velkých problémů jaderné energetiky jsou vysoce radioaktivní odpady, především vyhořelé jaderné palivo, které zůstanou nebezpečné po statisíce let. Inženýři i geologové proto hledají způsoby, jak zajistit, že se po dobu, která daleko přesahuje známou lidskou historii, nedostanou do styku s biosférou.

Nově přidaná lokalita západně od jaderné elektrárny u Dukovan (nyní nově nazvaná Na Skalním) vstoupila do další fáze svého boje. V sobotu 16. června se v největším městě v lokalitě v Jaroměřicích nad Rokytnou, uskutečnilo historicky první místní referendum. A co se děje po úspěšném referendu?

Spíše skeptičtí jsouk možnému posunu ohledně požadovaného zapojení obcí do procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu starostové obcí z lokality Březový potok na Horažďovicku. Od nové vlády Andreje Babiše a nové ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové toho příliš neočekávají. Vycházejí ze zkušeností s předchozí vládou v demisi i s vládou z minulého volebního období. "Vláda v demisi, která tu byla dosud, byla už pod vedením pana Babiše.Její ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner nám něco nasliboval, ale splněno nebylo nic. Teď je tam jiná ministryně za ANO a na rovinu říkám, že slibům této vlády neuvěřím," řekl Deníku starosta Chanovic Petr Klásek.

Výroční zpráva o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v roce 2017, kterou na svém dnešním jednání projednala vláda, neříká vše. V opačném případě by ministři museli zvážit, zda postup SÚRAO, při němž byly i v loňském roce utraceny stovky milionů korun z jaderného účtu, vede k potřebným výsledkům. Zatímco v roce 2002 bylo vybráno pro hledání úložiště 6 lokalit na území 32 obcí, po šestnácti letech se ohroženo cítí obyvatelstvo již 52 obcí na 9 lokalitách a konflikt mezi samosprávami a zodpovědnými státními úřady eskaluje.

15. ročník protestního pochodu a cykloakce proti záměru státu vybudovat v lokalitě "Březový potok" hlubinné úložiště jaderného odpadu proběhl v sobotu 14. 7. 2018 Pořádal spolek "Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!" ve spolupráci s obcí Maňovice.

Jan Haverkamp je specialistou na jadernou energetiku a energetickou politiku u organizací Greenpeace a WISE (World Information Service on Energy). Vzděláním environmentální vědec se od konce 80. let věnuje otázkám jaderné energetiky a v této oblasti působil v celé Evropě, ale též v Jižní Koreji, Japonsku, na Tchaj-wanu a v USA. Mimo jiné se účastnil přípravy evropské směrnice o jaderných odpadech. V dubnu letošního roku v úvodní přednášce na pražské Nuclear Energy Conference poskytl přehled možností řešení problému jaderných odpadů ve světě.