Odpor proti úložišti roste, průzkumům ale obce nejspíš nezabrání

Vstřícnost lidí z obcí na Jaroměřicku k hlubinnému úložišti vyhořelého jaderného paliva je nulová. Kdo počítal s tím, že by lidé vzhledem k blízkosti dukovanské atomové katedrály mohli být ke stavbě tolerantní a loajální, ošklivě se přepočítal. Odpor je snad ještě razantnější, než jinde.

„Pod zemí nebude palivo pod kontrolou. Vláda, kteránedodržuje sliby, nám nemůže garantovat bezpečné jaderné úložiště,“ křičeli lidé na prezentaci dosavadních výsledků výzkumu jejich regionu ve Valči. Geologové Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) lokalitu v minulých dvou letech zkoumali a došli k závěru, že předběžně je pro úložiště vhodná. Geologové hledají proúložiště ucelený blok horniny bez puklin, zlomů a proudící vody. Do něj by 500 metrůpod povrchem měly být postupně ukládány kontejnery s odpadem.

„Vhodný blok je jižně od Lipníku po Boňov. Má šest kilometrů čtverečných,“ popsal šéf geologických prací Lukáš Vondrovic. „Co hornina udělá, když se navrtá? Vydrží kontejnery desetitisíce let?“ reagovali lidé. Do Valče jich z okolních obcí přijelo tolik, že se do sálu v zámecké sýpce sotva vešli. Mnozí z nich přinesli transparenty s nápisy „Úložiště nechceme!“.

Místní lidé poukazují na fakt, že krom elektrárny mají v regionu už dvě sládky, v Petrůvkách a Pozďátkách. Pročještě úložiště? „Protože vyhořelé palivo už tady máte, na povrchu. Druhý aspekt je ten, že úložiště by mohlo využívat zázemína elektrárně, kde je možné manipulovat s vyhořelým palivem při překládán z Castorů do úložných kontejnerů,“ odpověděl ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Odpověď však vyvolala jen další pochybovačné otázky. „Jak se bude kontejner do úložiště přepravovat? A bude to bezpečné?“ Že bude bezpečí zaručeno uložením kontejneru do dalšího přepravního obalu, odpůrce úložiště neuspokojilo.

„Každý den se objeví nějaká nesrovnalostv tom, co je nám prezentováno a v tom, co je realita,“ míní Petr Andrýsek z nově ustanoveného spolku SOS Na Skalním, který odpůrce úložiště sdružuje.

Nedůvěru místních lidí prohlubuje fakt, že SÚRAO s nimi komunikuje poněkud neobratně a nesrozumitelně. Přestože výzkum lokality skončil, místní lidé na svých pozemcích potkávajígeology, kteří tam bez jejich svolení provádějí měření. ŘeditelSlovák přiznal, že stále probíhá geofyzikální výzkum v širším okolí, který má popsat geologické souvislosti mezi lokalitami. Obce podle něj byly o výzkumu informovány, mnozí starostové to ale popřeli.

SÚRAO chce do konce roku výsledky výzkumů vyhodnotit a z devíti lokalit v zemi vybrat čtyři nejvhodnější pro vybudování hlubinného úložiště. Na nich by měl v příštím roce pokračovat podrobný průzkum včetně vrtů. Povolení k průzkumu vydává Ministerstvo životního prostředí. Přestože mnohé obce přijaly usnesení, že s průzkumy nesouhlasí, na výsledek to zřejmě nebude mít vliv. „Zákon říká, jaké podmínky musí být splněny, aby mohlo být průzkumné území stanoveno. Souhlas obce v podmínkách není. Když ministerstvo rozhodne, vrtat se může,“ zmínil Jiří Slovák.¨

Pro mnohé to byla studená sprcha. Uvědomili si, že vefinále by mohla vláda o úložišti rozhodnout i proti jejich vůli.„Nedokážu si představit, že by někdo z úrovně státu rozhodl proti vůli občanů a samosprávy, když je místní komunita proti,“ hlesl starosta Jaroměřic nad Rokytnou Jaroslav Soukup.

Autor: Luděk Mahel

Zdroj: denik.cz