Spící zlomy
Nedávno jsem viděl v televizi Prima dokument, kde se v Německu tamní geologové pokoušeli zjistit chování tzv. spících, starých, na povrchu nerozeznatelných zlomů. A protože je to analogie jáchymovského zlomu, procházejícího v těsné blízkosti Čertovky, zaujalo mne to.
Víte, co mají společného města Piermont, Lutych, Basilei, Kolín nad Rýnem a Londýn? Právě tyto zlomy a ještě něco. A to katastrofy v podobě zemětřesení. Napětí se v těchto zlomech prý hromadí neuvěřitelně dlouho. O to je ničivější zemětřesení, když se uvolní. Ničivější je také díky jeho nečekanosti. Přibližně v roce 800 našeho letopočtu došlo na takovém zlomu k zemětřesení u Kolína nad Rýnem. Sven Schütte našel na podezdívce starého římského paláce z tohoto období známky osmi zemětřesení. Je to dávná událost, ale o to děsivější v našich souvislostech. V Basilei ve středověku bylo zaznamenáno zemětřesení 6,7 stupnice Richtera. Bylo to 18. října 1356. Lucern zasáhlo r. 470 před naším letopočtem a 18. září roku 1601, Londýn roku 1750, Piermont v minulosti zasáhlo zemětřesení o síle 5,7 stupně Richtera.
Při vybírání lokalit bylo právě z důvodů možných zemětřesení stanoveno kritérium vylučující lokality, přes které prochází nadregionální zlomy a zlomová pásma. I přesto, že se lokalita Čertovka nachází v pásmu Jáchymovského zlomu a v těsné blízkosti zlomů oherských, nebyla na základě zmiňovaného kritéria vyloučena! Jak je to možné? Nevím, nechápu. Někdo zřejmě hazard miluje.
Richard Kanta, Jiří Svejkovský