Čertovka

ke Dni proti úložišti konanému dne 9. dubna 2022. Se znepokojením sledujeme vývoj dění v energetice České republiky s ohledem na dění na Ukrajině. V kontrastu s tím již dvacet let vnímáme pečlivě zakonzervovanou a bohužel stále stejnou státní snahu nenávratně zakopat použité jaderné palivo v hlubinném úložišti.

Příloha závěrečné zprávy výběru potenciálních 4 lokalit pro hlubinné úložiště, ve které byly navržené nové polygony budoucích geologických prací pro lokality Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Na Skalním (EDU-západ), Horka, Hrádek, Kraví hora, Magdaléna, Janoch (ETE-jih).

Studie vlivu vybudování hlubinného úložiště v lokalitě Čertovka na životní prostředí je zpracována za účelem posouzení budoucí průchodnosti procesu EIA v dané lokalitě. Opírá se o současnou úroveň poznání environmentálních poměrů na lokalitě a  současný stav projektových příprav samotného záměru – vybudování hlubinného úložiště v lokalitě. Součástí studie je popis záměru, údaje o stavu životního prostředí a  střetech zájmů a hodnocení vlivu záměru na veřejné zdraví a  životní prostředí.

Zdroj: Žatecký a lounský deník. Hlubinný sklad pro trvalé uložení jaderného odpadu na Podbořansku pravděpodobně nebude. Z doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů vyplynulo, že má vzniknout na jedné ze čtyř lokalit. Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje mezi nimi není. Původně odborníci vytipovali devět míst po celém Česku, kde by se mohl materiál z jaderných elektráren ukládat, nyní se seznam zúží na zmíněné čtyři.

Studie umístitelnosti ověřuje umístění podzemního a povrchového areálu hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné palivo (VJP) a ukládání radioaktivních odpadů nepřijatelných do stávajících přípovrchových úložišť ve vymezeném průzkumném území lokality Čertovka.

Zdroj: ČTV - videoreportáž. Tyto peníze ale dostanou nejdříve v roce 2021, až projde věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru vhodné lokality. Ne všechny ale o peníze stojí.

Zdroj: denik.cz. Podbořansko – U Lubence a Blatna dál probíhají průzkumy kvůli možné budoucí stavbě úložiště jaderného odpadu. Podbořansko je prý „nadějnou lokalitou“. Verdikt, kde se bude ve zkoumání pokračovat i v dalších letech, má padnout již brzy.

AKTUALIZOVÁNO - V sobotu 27. dubna 2019 se na osmi lokalitách v České republice uskutečnil pátý ročník Dne proti úložišti. V jeho průběhu obce i spolky uspořádaly pochody, cyklojízdy, maraton, koncert, besedu, promítání a další akce. Akci opět zaštítila Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 47 členů - 32 obcí a měst a 15 spolků.

V sobotu 27. dubna 2019 se na osmi lokalitách v České republice uskutečnil pátý ročník Dne proti úložišti. V jeho průběhu obce i spolky uspořádaly řadu akcí, jako pochody, cyklojízdy, maraton, koncert, besedu, promítání a další. Co se dělo na lokalitě Čertovka?

Hrozbu vybudování skladu radioaktivního odpadu si tuto sobotu připomněli aktivisté v Lubenci. Již několik let pálí i obyvatele Žihle, Blatna a Tisu, kteří žijí v rekreační oblasti – v zalesněné krajině chráněných rostlin, vzácných rašelinišť a ohrožených druhů zvířat. Některým lidem by kvůli „jadernému smetišti“ hrozilo vystěhování.

Jesenice – Město Jesenice a také obec Krty a další obce z Ústeckého a Plzeňského kraje nesouhlasí s vybudováním hlubinného úložiště vyhořelého odpadu z jaderných elektráren v lokalitě Čertovka, která se

Zdroj: MF Dnes. Sedm obcí z okolí lokality Čertovka na Rakovnicku chce dostávat více informací o zvažované stavbě úložiště radioaktivního odpadu. V otevřeném dopise ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové (za ANO) se pozastavují nad tím, že za dotčené obce jsou považovány jen Žihle, Blatno, Lubenec a Tis, jejichž zastavěná území jsou přitom mnohdy dále od možného povrchového areálu úložiště než domy obcí, jejichž starostové se pod dopis podepsali. Vybudování úložiště v Čertovce starostové označili za nepřijatelné.

Tisková zpráva sedmi obcí z rozhraní Ústeckého, Plzeňského, Středočeského a Karlovarského kraje k otevřenému dopisu ministryni průmyslu a obchodu