Sedm obcí z okolí Čertovky chce víc informací o jaderném úložišti
Sedm obcí z okolí lokality Čertovka chce dostávat více informací o zde zvažované stavbě úložiště radioaktivního odpadu. V otevřeném dopise ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové (za ANO) se pozastavují nad tím, že za dotčené obce jsou považovány jen Žihle, Blatno, Lubenec a Tis, jejichž zastavěná území jsou přitom mnohdy dále od možného povrchového areálu úložiště než domy obcí, jejichž starostové se pod dopis podepsali. Vybudování úložiště v Čertovce starostové označili za nepřijatelné.
Dopis podepsali starostové města Jesenice a obce Krty z Rakovnicka, města Chyše a obce Valeč z Karlovarska, obcí Velečín a Pastuchovice z Plzeňska a obce Petrohrad z Lounska.
„Nevidíme jediný rozumný důvod, proč by měl stát u obcí se srovnatelnou vzdáleností od možného budoucího úložiště uplatňovat rozdílný přístup v informování,“ napsali.
Upozornili také, že ve správních řízeních mohou nyní hájit své zájmy vedle Žihle, Blatna, Lubence a Tisu také Ústecký a Středočeský kraj. Při zahrnutí obcí, jejichž starostové dopis podepsali, by to byl nově také kraj Středočeský a Karlovarský.
Starostové napsali, že účastníky řízení jsou nyní jen ty obce, do jejichž katastru zasahuje průzkumné území možného úložiště. Upozornili ale, že v povrchovém areálu se má použité jaderné palivo překládat z přepravních do ukládacích kontejnerů.
„Na život obyvatel v regionu proto bude mít podstatně větší vliv vzdálenost míst osídlení od úložiště než tvar průzkumného území,“ uvedli.
Kroky v rámci přípravy hlubinného úložiště nejsou pochopitelné ani důvěryhodné, napsali starostové.
„To je také důvodem, proč je pro naše obce možnost vybudování hlubinného úložiště v našem regionu zcela nepřijatelná,“ uzavřeli.
Čertovka patří k devíti lokalitám, které stát zvažuje pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) plánovala v polovině loňského prosince počet lokalit snížit na čtyři, nakonec ale nerozhodla. Finální místo pro úložiště má být vybráno v roce 2025. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, která zahrnuje 32 obcí a měst a 14 spolků.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.
Jeho stavba a provoz má podle dřívějších informací stát zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech jaderných elektráren Dukovany a Temelín.
ČTK
