Jak probíhá správní řízení?

    Řízení o stanovení průzkumného území, o povolení hornické činnosti nebo územní a další řízení potřebná pro získání příslušných povolení k realizaci úložiště jsou správním řízením. Přečtěte si, jak správní řízení probíhá, kdo je jeho účastníkem a jaká má práva.

    Správní řízení je postup správního orgánu, jehož výsledkem je zpravidla vydání rozhodnutí. Tohoto procesu se mohou účastnit tzv. účastníci řízení a ovlivnit jeho průběh. Správním řízením však není pořizování územně plánovací dokumentace, proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) aj.

    Účastníci řízení

    Existuje obecný okruh účastníků řízení (§ 27 správního řádu), kterými jsou osoby, kterých se rozhodnutí týká; osoby, které rozhodnutím mohou být dotčeny a spolky za podmínek stanovených zákonem. Speciálně definují okruh účastníků zvláštní zákony, např. zákon o geologických pracích, zákon o hornické činnosti apod. Pokud okruh účastníků stanoví zvláštní zákon, má tato zvláštní úprava přednost. Pokud však zvláštní zákon stanoví určitý okruh účastníků a spolky mezi nimi nejsou, může být sporné, zda lze nad rámec tohoto zvláštního zákona použít obecnou úpravu, že spolky se mohou účastnit správních řízení (takto sporná je účast spolků v řízení o povolení hornické činnosti).

    Jak správní řízení probíhá?

    1) Zahájení řízení

    Řízení zahajuje úřad buďto sám, tzv. z moci úřední, k čemuž ho můžete vyzvat podnětem (např. řízení o odstranění černé stavby) nebo na základě žádosti (např. řízení o stanovení průzkumného území).

    2) Samotné řízení

    V průběhu řízení mají účastníci práva, díky kterým se mohou do řízení zapojit:

    • Podat vyjádření, navrhnout důkazy (důkaz listinou, ohledáním, důkaz svědeckou výpovědí, znaleckým posudkem apod.);
    • Nahlížet do spisu;
    • Zúčastnit se ústního jednání, které však neprobíhá vždy.

    Podrobnosti k úkonům účastníků během řízení najdete také v článku Práva účastníků správních řízení.

    Během řízení může úřad řízení přerušit nebo zastavit. Může také vydat předběžné opatření – tedy opatření, kterým jsou dočasně řešeny určité poměry, než je vydáno definitivní rozhodnutí (§ 61 správního řádu).

    3) Vyjádření k podkladům rozhodnutí

    Před vydáním rozhodnutí úřad vyzve účastníky, že se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

    4) Vydání rozhodnutí

    Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Rozhodnutí má být vydáno bez zbytečného odkladu, případně do 30, resp. 60 dnů. Někdy úřad nerozhodne o věci samotné, ale řízení ukončí usnesením o zastavení řízení.

    Jaký je rozdíl mezi rozhodnutím a usnesením?

    Rozhodnutí řeší věc jako takovou – většinou stanovuje práva a povinnosti, je proti němu přípustné odvolání. Naproti tomu usnesení se zpravidla týkají vedení řízení (např. přerušení řízení, vyžádání si podkladů), proti usnesení je ne vždy možné se odvolat.

    5) Proti rozhodnutí je možné se bránit

    Lze použít několik nástrojů proti správnímu rozhodnutí:

    • Odvolání – odvolat se může pouze účastník řízení, a to do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání musí obsahovat náležitosti dle § 82 odst. 2
    • Rozklad – je „odvolání“ vůči rozhodnutí ústředního správního orgánu (např. ministerstva), až na výjimky se na něho vztahují stejná pravidla jako na odvolání.

    Proti rozhodnutí o stanovení průzkumného území tak účastníci (např. spolky) mohou podat rozklad (rozhodnutí vydává Ministerstvo), proti povolení hornické činnosti účastníci podávají odvolání (povolení vydává obvodní báňský úřad).

    • Žaloba – podmínkou pro podání žaloby je předchozí odvolání/rozklad, žalobu je nutné podat do 2 měsíců od doručení rozhodnutí. Žaloba musí obsahovat náležitosti § 71 soudního řádu správního.
    • Podnět k přezkumu – může být podán podnět nadřazenému úřadu, který dle svého uvážení přezkum může zahájit, ale nemusí. Při přezkumném řízení zkoumá, zda byly v řízení porušeny právní předpisy.
    • Návrh na obnovu řízení – obnova řízení je možná zejména když vyjdou najevo nové skutečnosti, které mohou ovlivnit výsledek rozhodnutí.

    Můžete využít náš vzor podnětu k provedení přezkumného řízení.

    Co když úřad nekoná?

    Stává se, že správní orgány nezahájí řízení, i když existuje zákonný důvod, proč by ho zahájit měly. Nebo úřad zahájí řízení, ale to trvá nepřiměřeně dlouho.

    V takovém případě můžete podat:

    • Podnět k nařízení opatření proti nečinnosti, který se podává nadřízenému orgánu.
    • Žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu – dle převažujícího výkladu soudů tuto žalobu není možné podat, jestliže usilujete o zahájení řízení z moci úřední.

    Nadřízený správní orgán může nařídit nečinnému správnímu orgánu, aby jednal. Stanoví mu přitom lhůtu, do kdy má daný krok učinit. Nadřízený úřad může také sám rozhodnout namísto nečinného správního orgánu nebo pověřit jiný správní orgán vedením řízení.

    Můžete využít náš vzor žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti.

     

    Tento manuál pro vás připravil Frank Bold. Další manuály a vzory najdete na webové stránce právní poradny Frank Bold.  

    Přílohy ke stažení