Vysočina řeší Dukovany 
i hospic

Jihlava – Na Vysočině v minulých třech letech klesl objem investic do podnikání i do nových bytů. Nezaměstnaných lidí ale ubývalo, kraj také zaznamenal mírné oživení v turismu.

Mezi nejdiskutovanější patří 
na Vysočině problémy spojené s jadernou energetikou – dostavba Dukovan, záměr stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu i uranové doly. Vysočina je také posledním krajem, kde ještě nepadlo rozhodnutí o stavbě lůžkového hospice.

Kamenný hospic chybí 
i Karlovarskému kraji, kde má ale jeho výstavba začít letos. Na Vysočině prosazuje vznik hospice s 27 lůžky spolek, který vznikl loni. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD) uvedl, že kraj má dostupnou terénní hospicovou péči. „Výstavbu nového kamenného hospice diskutujeme, není pravda, že ji odmítáme. Ale existuje zatím řada nezodpovězených otázek provozního 
a finančního charakteru," sdělil Běhounek, který je opět v čele krajské kandidátky ČSSD pro letošní říjnové regionální volby.

Podle lídra KSČM pro letošní krajské volby Milana Plodíka by hospic neměl zřizovat kraj, protože má pokoje pro hospicovou péči ve svých nemocnicích. Krajský lídr lidovců Jaromír Kalina stejně jako první muž kandidátky ANO Josef Pavlík stavbu hospice podporují. Lídr kandidátky ODS Zdeněk Geist je pro vznik několika menších hospiců rozmístěných po kraji. Podle něj by byly pro lidi dostupnější 
a mohly 
by fungovat efektivněji než jedno velké zařízení.

V záležitostech jaderné energetiky má na rozdíl od hospice hlavní slovo stát. Regionální politici napříč stranami řadu let podporují plán na stavbu nového bloku elektrárny Dukovany. Stávající čtyři jaderné bloky Dukovan zvažuje firma ČEZ definitivně odstavovat zřejmě někdy kolem roku 2035.

Obce na Vysočině se ale 
z větší části brání umístění trvalého hlubinného úložiště na tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Správa úložišť radioaktivních odpadů má na Vysočině tři ze sedmi lokalit pro úložiště vybraných 
na území republiky. Podle červencového vyjádření ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by se průzkum navíc mohl soustředit 
na lokality Horka a Kraví hora na Vysočině.

OŽEHAVÉ ÚLOŽIŠTĚ

Obyvatelé sídel u Brzkova na Jihlavsku poslední dva roky bojují proti zvažovanému záměru vlády otevřít u této vsi uranový důl. „Před existencí ložiska strategické nerostné suroviny asi těžko budeme zavírat oči," uvedl hejtman s dovětkem, že další vývoj v této záležitosti není na rozhodnutí hejtmana, ale státu. Proti otevření dolu se vyjádřil lidovec Kalina i občanský demokrat Geist. Kritizují postup státu vůči obcím, těžba by prý také byla neekonomická kvůli nízkým cenám uranu.

Naopak u Dolní Rožínky na Žďársku bude těžba uranu končit a obyvatelé okolních obcí se bojí ztráty pracovních míst. Důl Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem ve střední Evropě, v provozu je skoro šedesát let. Letošek bude posledním rokem s aktivní těžbou. O práci by pak mělo přijít až tři sta lidí, které už ale slíbili zaměstnat noví investoři, vstupující do průmyslové zóny u nedaleké Bystřice nad Pernštejnem.

Objem podnikatelských investic plynoucích na Vysočinu se podle údajů agentury CzechInvest výrazně snížil od roku 2013. Ani loni kraj investory moc nelákal. Získal jen dvě investice v hodnotě 259 milionů korun, nejméně mezi kraji.

Počty nezaměstnaných 
na Vysočině se přesto od konce roku 2012 do 31. prosince 2015 snížily o 5 695 
na 21 268 lidí bez práce. 
I díky rozrůstání již usazených podniků se nabídka volných míst v tomto období více než pětinásobně zvýšila na loňských 3 600 
a dál stoupá. Rostou i mzdy v kraji. Loni pracovníci průměrně pobírali 23 977 korun hrubého měsíčně, 
což bylo proti roku 2012 o 1 723 koruny více. Za celorepublikovým průměrem platy zaostávaly o 2 490 korun.

Na úhradu ztrát provozu regionálních vlakových 
a autobusových spojů kraj loni vydal přes 580 milionů korun. Před třemi lety přišla Vysočina rozhodnutím Ministerstva dopravy o některé rychlíky. Část z nich se později do jízdního řádu vrátila.

Mírné oživení nastalo 
na Vysočině v uplynulých čtyřech letech v cestovním ruchu, loni se v kraji ubytovalo 473 712 turistů. Památky a příroda Vysočiny ale lákají stále víc Čechů, zahraničních návštěvníků 
v posledních letech spíš ubývá.

Autor: Redakce / ČTK
Zdroj: jihlavsky.denik.cz
Foto autor: Deník/archiv