Obce těží z jaderných příspěvků
Bystřicko - Jaderné peníze už někde našly využití. Jde o příspěvky, které obce z lokality Kraví hora získaly v prosinci za to, že se na jejich území bude provádět průzkum pro nalezení nejvhodnějšího místa k výstavbě úložiště jaderného odpadu. Peníze obce dostaly od Správy úložišť jaderných odpadů (SÚRAO). Například ve Stříteži na Bystřicku, která má nárok na 2,3 milionu korun ročně, pro začátek lidem odpustili místní poplatky.
„Jedná se o poplatek za svoz komunálního odpadu a za držení psů," uvedl starosta Stříteže Radek Štourač s tím, že díky tomuto státnímu příspěvku připravují ještě další bonusy. „Naráz peníze určitě nepoužijeme, protože na takový projekt, jako je například kanalizace, by to bylo málo, ale rádi bychom za ně opravili třeba některé místní komunikace. To ale nebude hned, protože k tomu je třeba nejdříve mít připravené projekty, čemuž se teď budeme věnovat," přiblížil Štourač.
V Moraveckých Pavlovicích, kde loni dostali „pod stromeček" 1,6 milionu korun, ještě nebylo rozhodnuto, jak obec s penězi za průzkumy, které ještě fakticky nebyly zahájeny, naloží. „Zastupitelstvo se sejde až v březnu, takže teprve tam budeme o využití finančního příspěvku jednat," sdělila místostarostka Moraveckých Pavlovic Marie Buchtová.
V Bukově hodlají loňského půldruhého milionu od SÚRAO investovat do připravované rekonstrukce kanalizace, chodníků, veřejného osvětlení a vodovodu. „Celý tento projekt bude daleko nákladnější, takže příspěvek od SÚRAO do něj nyní můžeme vložit," řekl starosta Bukova Jiří Vrbka.
Zda finance za průzkumné území nechají zatím ležet na účtu, anebo je využijí a případně jak, dosud řeší ve Věžné. Tam obdrželi 1, 3 milionu korun. „Ještě jsme se nerozhodli, jak budeme dál postupovat, takže v této chvíli nejsem schopna konkrétně odpovědět," vyjádřila se starostka Věžné Jana Vrbková.
V současné době neexistuje zákonná možnost, jak by obce, které dostaly od Správy úložišť jaderných odpadů koncem loňského prosince peníze za stanovení průzkumného území, mohly finance vrátit. I kdyby chtěly.
„Budeme se snažit obce přesvědčit, aby peníze uložily na speciálním účtu a zatím je nepoužívaly, dokud ohledně výběru lokality pro možnost stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu nebude připravena jasná legislativa. Rozhodnutí je ale na nich," konstatoval jednatel občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk. To se společně s Callou Sdružením pro záchranu prostředí a některými obcemi proti stanovení průzkumného území soudně ohradilo. Zatím bez konkrétního výsledku. „Ve středu 24. února v bystřickém kulturním domě chystáme promítání švýcarského dokumentárního filmu Cesta na nejbezpečnější místo Země, po něm proběhne beseda," sdělil Schenk s tím, že film sleduje problematiku hledání dlouhodobě bezpečného místa pro vyhořelého jaderné palivo po celém světě a zajímavý může být ať pro příznivce, anebo pro odpůrce úložiště.
Kolik dostaly?
Střítež (ZR) 2 332 512 Kč
Drahonín (BV) 1 642 247 Kč
M. Pavlovice (ZR) 1 628 159 Kč
Bukov (ZR) 1 149 232 Kč
Věžná (ZR) 1 250 404 Kč
Sejřek (ZR) 699 292 Kč
Milasín (ZR) 620 754 Kč
Olší (BV) 610 167 Kč
Lokalita Kraví hora, jeden z tipů pro výstavbu trvalého hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren, leží na území obcí Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Milasín a Sejřek ve žďárském okrese a Drahonín a Olší na jihomoravském Tišnovsku.
Zdroj: http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/obce-tezi-z-jadernych-prispevku-20160218.html
Autor: Lenka Mašová
Foto Autor: Deník
Zdroj: denik.cz