Odhalení zásadních pochybení SÚRAO

JIHLAVSKU HROZÍ ZTRÁTA 600 TÍSÍC KUBÍKŮ PITNÉ VODY ROČNĚ

Již v rámci přípravy strategie a revize veškerých podkladových materiálů, které byly použity SÚRAO za účelem výběru a posouzení jednotlivých lokalit, vzniklo podezření na zásadní pochybení v postupu SÚRAO. Konkrétně se jednalo o zásadní vady podkladových materiálů k doložení existence významných zdrojů pitné vody v okolí hlubinného úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK. Z komparací a porovnání zejména mapových podkladů získaných z portálu Ministerstva životního prostředí – mapové podklady uvedené v kapitole 1, strana 1 této strategie /evidence  isvs - ochranná pásma/ s mapovými podklady použitými SÚRAO – mapové podklady uvedené v kapitole 3, strana 6 této strategie, bylo evidentní, že v těchto mapových podkladech existuje evidentní rozpor.

 Následný proces prověřování a zjišťování příčin tohoto rozporu vyvrcholil žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, adresovanou Magistrátu města Jihlavy jako vodoprávnímu orgánu. Magistrát města Jihlavy, odbor životního prostředí, oddělení vodního hospodářství, č.j.: MMJ/OŽP/150828/2021-No, SZ-MMJ/OŽP/39612/2021/2, jihlvp21v01pu7, k žádosti o informace sdělil následují:

„Sdělení k „Podnětu podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Na odbor životního prostředí Magistrátu města Jihlavy (dále jen „odbor životního prostředí“) byla dne 02.08.2021 doručena Vaše žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon“), ve věci pásma hygienické ochrany III. stupně – povodí řeky Jihlavy k profilu čerpací stanice Rantířov, které bylo stanoveno rozhodnutím ONV Jihlava, Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod č.j. Vod.382/83-Dv.-233 ze dne 14.03.1983 a nabylo právní moci dne 30.04.1983.

K Vaší žádosti o poskytnutí informací sdělujeme následující:

• Ad. 1) Vámi požadované rozhodnutí, které bylo vydáno ONV Jihlava, Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod č.j. Vod.382/83-Dv.-233 ze dne 14.03.1983 a nabylo právní moci dne 30.04.1983, Vám zasíláme přílohou ve formě kopie.

• Ad. 2) Vzhledem k tomu, že v rozhodnutí není stanovena platnost a nebyla podána žádost o jeho zrušení případně upravení, zůstává výše uvedené rozhodnutí i nadále v platnosti.

• Ad. 3) Pásmo hygienické ochrany III. stupně, které bylo stanoveno výše uvedeným rozhodnutím, se dle platné legislativy považuje za ochranné pásmo vodního zdroje. I když novelou vodního zákona č. 14/1998 Sb. byl institut ochranných pásem třetího stupně zrušen, nedotkla se tato změna rozhodnutí vydaných do této doby. Rozhodnutí jsou i nadále platná, a to až do okamžiku jejich změny nebo zrušení. Toto potvrzuje i výklad Ministerstva životního prostředí, Odboru ochrany vod ze dne 22.12.2010, které Vám zasíláme v příloze.

• V profilu čerpací stanice Rantířov byl povolen odběr povrchové vody z řeky Jihlavy v množství 110 l/s a max. 600 000 m3/rok, a to rozhodnutím ONV Jihlava, Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod č.j. Vod.9615/76-Dv.-405 ze dne 17.11.1976. Rozhodnutí byla prodloužena platnost do 31.12.2017 rozhodnutím Magistrátu města Jihlavy, OŽP č.j. OŽP/3926/2007-4 ze dne 20.11.2007. Dále byla platnost prodloužena rozhodnutím Magistrátu města Jihlavy, OŽP ze dne 08.11.2017, č.j. MMJ/OŽP/137163/2017-Nos, a to do 31.12.2027. Množství odebírané vody zůstává i nadále beze změny.“ 

Jak je evidentní ze sdělení Magistrátu města Jihlavy celé povodí řeky Jihlavy k profilu čerpací stanice Rantířov je chráněno ochranným pásmem vodního zdroje. Tento vodní zdroj zásobuje prostřednictvím vodovodní sítě 100.000 obyvatel Města Jihlavy a okresu Jihlava až 600 000 m3 pitné vody ročně. Toto ochranné pásmo vodního zdroje zahrnuje celé území Obce Boršov, Cejle, městys Dolní Cerekev, obce Hojkov, Milíčov, Mirošov a obec Rohozná, a dále podstatnou část území městysu Nový Rychnov /zbývající část území městysu Nový Rychnov je chráněna ochranným pásmem vodního zdroje – vodní nádrž Švihov na řece Želivce/. Pro představu čtenáře- při obecně udávané průměrné roční spotřebě pitné vody na osobu – cca 40 m3, tak se jedná o zdroj pitné vody pro cca 15000 lidí. Povaha tohoto vodního zdroje je však poněkud specifická v tom, že se jedná o zdroj záložní. Kupříkladu ve srážkově suchém roce 2018 tento zdroj pitné vody byl po dobu letních měsíců fakticky jediným zdrojem pitné vody pro všech 100.000 obyvatel zásobovaných pitnou vodou z vodohospodářské sítě v okrese Jihlava.

Dokladem zásadního pochybení a opomenutí shora popsaného vodního zdroje jsou materiály zpracované SÚRAO v rámci posuzování lokalit - konkrétně Technická zpráva 465/2020 - VÝBĚR POTENCIÁLNÍCH LOKALIT HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ V ČR PRO NAVAZUJÍCÍ ETAPU PRACÍ PO ROCE 2020, kde se na straně 163 uvádí následující

Na lokalitě Hrádek dochází k drenáži podzemní vody protékající prostorem projektového HÚ v různé míře celkem do 5 toků. Mezi tyto toky patří Jedlovský potok (3 %), Rohozná (3 %) a Dolnohuťský potok (6 %), Huťský potok (20 %) a Jihlava (68 %). K drenáži do Jedlovského potoka dochází pouze ve spodní části jeho toku mezi osadou Klepák a ústím do řeky Jihlavy, tedy níže po proudu od Jedlovského přivaděče, který z Jedlovského potoka zásobuje vodní nádrž Hubenov. Riziko ovlivnění vodní nádrže Hubenov lze proto považovat za minimální. Také ostatní významné vodní zdroje na lokalitě se nacházejí mimo směr toku povrchových a mělkých podzemních vod dotčených povodí i zde je riziko ovlivnění minimální.

Závěrem s ohledem na zjištěné skutečnosti je namístě konstatovat, že veškeré materiály zpracované SÚRAO v této věci a předkládané vládě ČR jsou vadné a mají nulovou důkazní sílu. Z pohledu ochrany národních zdrojů pitné vody v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK je nepochybné, že v případě stavby hlubinného úložiště v této lokalitě dojde k drenáži podzemní vody protékající prostorem projektového HÚ ze 100% do významných vodních zdrojů, což bude mít zásadní negativní vliv na vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost zdrojů pitné vody. Případná stavba hlubinného úložiště v lokalitě (ČERTŮV) HRÁDEK bude zjevně nezákonná z důvodu zásahu do ochranná pásma vodního zdroje dle ustanovení § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 

Jako obiter dictum bych se rád vyjádřil k tomu, jak došlo k tomuto pochybení ze strany SÚRAO. V odborné literatuře bylo opakovaně řešena problematika ne/evidence ochranných pásem vodních zdrojů. Pásma hygienické ochrany a poté ochranná pásma vznikala již ve druhé polovině 20. století, přičemž tato rozhodnutí jsou stále platná. Dle platného zákona o vodách existuje evidence ochranných pásem vodních zdrojů, kterou vede Ministerstvo životního prostředí. Nicméně ne všechna ochranná pásma vodních zdrojů jsou v této evidenci vedena. Každopádně nedostatečná práce s prvotními zdroji informací o ochranných pásmech vodních zdrojů ze strany odborníků SÚRAO je evidentní.

Luboš Kliment, právní zástupce obcí lokality Hrádek

Mapové podklady SÚRAO: Lokalita Hrádek – zájmová lokalita, vodní zdroje a jejich ochranná pásma

Přílohy ke stažení

•  informacni-mobilizace.pdf (9.18 MB)
•  priloha-937840538-0-signed-150828-2021-pho-odberu-z-reky-jihlavy-mgr-et-bc-kl.pdf (310.92 KB)
•  priloha-937840538-1-pho-rantirov-dokumenty.pdf (633.72 KB)
•  priloha-937840538-2-pho-rantirov-mapa.pdf (207.59 KB)
•  strategie-2021-2030-final.pdf (2.18 MB)