Lidé chtějí referendum o jaderném úložišti, Dolní Cerekev zatím odmítá

Síť chodeb 500 metrů pod zemí, která by po sto tisíc let byla domovem radioaktivního odpadu. Taková stavba v Česku, ani třeba v Německu není. O úložišti vyhořelého jaderného paliva diskutovali zástupci státu, obce i ekologů v Dolní Cerekvi na Jihlavsku. Právě zde by totiž úložiště mohlo vzniknout.

Sál cerekevského kina se ve čtvrtek večer zaplnil zhruba ze dvou třetin. A přišli hlavně ti, kteří s plány postavit úložiště pod vrchem Čeřínek nesouhlasí. Někteří požadovali, aby městys uspořádal referendum na téma úložiště - podobně jak to už učinily všechny okolní obce. Lidé v referendech byli většinou jasně proti záměru. 

„Referendum se tady nepřipravuje, a to z jednoho prostého důvodu, že podle našeho názoru zatím nemáme o čem hlasovat,“ řekl místostarosta Zdeněk Dvořák. „Chceme se o tom záměru bavit, chceme všechny informace, které jsou dostupné, chceme být na všech jednáních.

Nehodláme před Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zavírat dveře. Víme, že ten celospolečenský problém se na Cerekev valí,“ doplnil k problematice ukládání vyhořelého paliva z jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. „Když se to sem valí, proč nechcete vědět, co si o tom myslí vaši lidé v obci?“ zaznělo z hlediště kina. „Nestojíte vůbec o zájem lidí,“ byl další vzkaz.

Cerekev chce změnit zákon, vadí jí závazky z průzkumu

Podle místostarosty Dvořáka by Cerekev ráda prosadila na vládě, aby se průzkumné práce oddělily od dalších fází v projektu úložiště. „Jde o to, abychom se dokázali srovnat na stejné startovní úrovni s jinými lokalitami a neměli z provedení geologického průzkumu žádné závazky dál.

Tento záměr zatím neprochází,“ uvedl Dvořák. „Stát si dupne a obce s tím bohužel nedokážou nic udělat. Není to jen tato záležitost, ale i uranový důl v Brzkově, dálnice či vysokorychlostní trať,“ zmínil cerekvický místostarosta. Podle jeho osobního pohledu není Čeřínek tou nejlepší lokalitou pro výstavbu úložiště. Jedna ze sedmi navrhovaných lokalit si ale podle něj bude muset „Černého Petra“ vytáhout.

„Nevím, proč tady chce stát vyhazovat prostředky za průzkumné práce, když všechny obce okolo včetně dalších iniciativ jsou proti tomu, aby se to tady dělalo?“ dotazoval se za místní obyvatele Milan Slavinger. „My to tady nechceme!“ zdůraznil.

Na výstavbu úložiště bude potřeba stabilní žula

„To, co hledáme, je velmi málo porušený horninový masiv. Hledáme v žulách. Chceme důkazy, že ten masiv, kde by se stavělo úložiště, je bezpečný. A přitom jej nechceme provrtat jako ementál,“ poznamenal ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Správa úložišť dostala od vlády úkol, aby do roku 2025 našla finální lokalitu pro výstavbu podzemního skladu pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren. Budoucí úložiště by pak bylo v provozu odhadem od roku 2065. Předtím by v místě fungovala podzemní laboratoř, kde by se podloží testovalo a zkoumalo. 

„Stát slíbil, že bude garantovat bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. Také řekl, že původci těch odpadů za to ukládání budou platit. Zřídil se jaderný účet (aktuálně na něm je 21 miliard korun - pozn. red.),“ uvedl Slovák. „Úložiště je dnes nejsprávnější řešení. V USA připravují a hodně diskutují ukládání do hlubokých vrtů. V budoucnosti třeba mohou být i nové technologie. Určitě palivo ale nebudeme transportovat na Měsíc nebo do kosmu,“ dodal šéf SÚRAO.

Zdroj: idnes.cz

Autor: Jaroslav Paclík