Odpor proti úložišti u Temelína roste

Vydáno: 10.9.2020

Ministr Karel Havlíček dostal petici proti skladu vyhořelého paliva. Slíbil jednání na místě.

Lokalita vytipovaná pro možné hlubinné úložiště radioaktivního odpadu Janoch nedaleko Temelína na Českobudějovicku má stále více odpůrců. Petici proti stavbě už podepsalo 3 500 Jihočechů. Dostal ji i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který měl začátkem září plánovanou schůzku se zástupci dotčených obcí. Kvůli karanténě jednání vyřešili formou videokonference. „Postupně jednám se starosty všech lokalit zvažovaných pro hlubinné úložiště. Probíráme aktuální stav, zajímá mě samozřejmě zpětná vazba přímo z místa. Se starosty jsem se zpravidla dohodl, či chci se domluvit na osobním setkání na místě. Jsou rozumní, chceme posílit komunikaci a ekonomickou podporu dotčených obcí,“ uvedl Havlíček. „Videokonference s ministrem mi nepřinesla nic, co bych nevěděl. Počkám na osobní setkání, které by mělo být na podzim a přímo na místě,“ reagoval starosta Olešníku Milan Kotýnek.

Lokalita Janoch leží mezi silnicí do Týna nad Vltavou a řekou Vltavou. Nejblíže je osada Litoradlice patřící obci Temelín, asi tři kilometry je vzdálená obec Olešník. Dalšími obcemi v pětikilometrovém okruhu jsou Jeznice, Dříteň nebo Purkarec. Samotný areál úložiště má ležet mezi potoky Rachačka a Strouha na katastru Olešníku a Temelína.

Janoch má nejvyšší hodnocení

Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má Janoch nejlepší parametry ze čtyř hodnocených lokalit a je mezi nimi favoritem. Odborníci oceňují jeho malou vzdálenost od temelínské elektrárny a nízkou hustotu osídlení.

Dotčené obce se dověděly o preferencích místa začátkem června. Na informaci reagovaly společným prohlášením. Vyjádřily v něm obavy z dalšího zničení životního prostředí, už nyní poškozeného ekologickou zátěží po úpravně uranových rud podniku MAPE Mydlovary. Také z nezájmu státních orgánů o jejich situaci.

Na tyto skutečnosti upozorňuje také petice. „Nesouhlasíme s průzkumem, protože tato část jihočeské přírody už utrpěla stavbou Jaderné elektrárny Temelín. Lidé o záměru nejdříve moc nevěděli, proto pokračujeme v petici, archy budeme posílat ministru Havlíčkovi,“ sdělila členka petičního výboru Jana Horáková z Purkarce.

O projekt se zajímá stále víc Jihočechů. Mezi nimi jsou alespoň podle reakcí na sociálních sítích i zastánci stavby. Tvrdí, že většina podepsaných na petici nemá ani tušení, jak takové úložiště vypadá. „Kdyby mi ho udělali za mojí zahradou, neměl bych žádný problém. Bylo by to lepší než mít v sousedství krávy a milion much,“ píše například Jiří Velíšek.

Podle Edvarda Sequense z Platformy proti hlubinnému úložišti nemá hodně lidí představu, jak změní taková stavba životní prostředí. Ačkoliv SÚRAO ve svém hodnocení udává minimální vliv, ve skutečnosti podle něj převálcuje místní krajinu.
„Povrchové budovy budou sice nízké, ale tím, že vzniknou na kopci, naruší pohledově krajinu. Velkým problémem je vytěžený materiál. Pokud zůstane na místě, vytvoří ohromné kopce. Pokud se bude převážet jinam, ucpou auta silnice,“ varuje Sequens, jenž působí jako odborník také ve spolku Calla, který se zabývá ochranou krajiny.

Podle plánů stavby se má při hloubení podzemních prostor vytěžit dva miliony metrů krychlových hlušiny. Pokud ji budou vozit jinam, bude to znamenat 48 až 93 nákladních aut denně.

Sklad je politické téma

Kromě lokality Janoch jsou pro průzkum vytipované ještě další tři místa – Horka a Hrádek na Vysočině a Březový potok při hranici Plzeňského a Jihočeského kraje. Na Vysočině se už stalo úložiště politickým tématem nadcházejících krajských a senátních voleb. Hlavně krajští zastupitelé za KDU-ČSL požadovali, aby Kraj Vysočina tento záměr odmítl. To se jim nakonec nepodařilo, protože velká část zastupitelů o tom odmítla hlasovat.

Jiná situace je v Jihočeském kraji, kde se zastupitelé už v roce 2006 usnesli, že odmítají další stavby na jihu Čech spojené s jadernou energetikou. Výjimku udělali před osmi lety pouze u plánované dostavby dalších bloků Temelína pod vidinou několikamiliardové kompenzace od ČEZ. Vláda ale dostavbu Temelína odsunula.

„Usnesení z roku 2006 stále platí, nikdo ho zatím nenavrhl zrušit,“ potvrdila jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.

Podle Petra Kláska, mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti, což je spolek, který sdružuje 50 měst a obcí, zpochybnila v posledních dnech harmonogram stavby podzemního skladu radioaktivních odpadů samotná SÚRAO. Oznámila, že jako alternativu k hlubinnému úložišti počítá s rozšiřováním kapacity meziskladů těchto materiálů přímo v jaderných elektrárnách. To představuje prodloužení času pro konečné řešení.

Parametry hlubinného úložiště Janoch

Velikost průzkumného území je 22,7 kilometru čtverečních, samotný povrchový areál bude mít plochu 26,5 hektaru. Podzemní sklad v hloubce 500 metrů bude zaujímat plochu 4,4 kilometru čtverečních. Do podzemí povedou dvě vertikální šachty pro dopravu materiálu a obsluhu. Radioaktivní odpad se bude dopravovat na místo z meziskladu po nejméně 60 letech odstávky kvůli chladnutí a bude uzavřen v kovových kontejnerech rozložených horizontálně a vzájemně utěsněných jílovou směsí bentonitem. Hlavními povrchovými stavbami bude příjezdová komunikace, překladiště a budova s výtahy do podzemí. Úložiště má fungovatstovky let, jen poločas rozpadu přítomného izotopu plutonia 239 je 24 tisíc let. Podle dosud platného harmonogramu se sklad otevře v roce 2065, předtím bude jeho činnost testována na modelech. Hodnotí se bezpečnost, například rizika koroze kontejnerů nebo pohybu a tlaku podzemních tektonických desek a spodních pramenů. Otázkou zůstává vlastní hloubení skladu. Na povrch se dostanou během stavby více než dva miliony metrů krychlových výrubu. Pokud se bude materiál přepravovat na jiné místo, bude ho odvážet podle propočtů 48 až 93 nákladních aut denně. Předpokládá se uložení až 100 tun radioaktivního materiálu ročně. Zdroj: Studie proveditelnosti SÚRAO

Zdroj: MF DNES
Autor: Antonín Pelíšek