Den proti úložišti - rozhovor s Edvardem Sequensem a  Lukášem Vondrovicem

Vyšlo: 20.04.24

Protestní setkání, debaty, ale také opékání špekáčků nebo přehazování horkých brambor. Nejen to zahrnuje dnešní happening den proti úložišti, který už poosmé pořádají obce a spolky v oblastech uvažovaného umístění hlubinného úložiště jaderného paliva. Hlubinné úložiště se v Česku chystá už přes 20 let. V roce 2020 vláda okruh možných lokalit zúžila, a to na čtyři. Jsou to Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Vybráno by mělo být nejpozději do roku 2030.

My už bychom měli být ve spojení s Lukáš Edrovice, ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů. Dobrý den. Dobrý den.

A ve studiu vítám také Edvarda Sequense, energetického konzultanta ze sdružení Calla a sekretáře platformy proti úložišti. Dobrý den. Dobrý den proti úložišti.

Pane řediteli, jak daleko je výběr té nejvhodnější lokality pro hlubinné úložiště? Tak po vámi zmiňovaném zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři v roce 2020 na těch čtyřech pokračujeme v přípravných geologických pracích. Jedná se o geologické mapování podrobném měřítku, o monitoring složek životního prostředí. V přípravě je pak monitoring povrchových a podzemních vod, protože podzemní voda je to, co nás na ochraně hubeného hřiště, jak nás, tak dotčené obce zajímá. V současné době čekáme na povolení k provádění průzkumných prací, zejména tedy hlubokých vrtů a geofyzikálních měření. Tato povolení jsou spojena s příspěvky obcí. Je to asi 70 milionů

korun pro všechny obce ročně z hlediska té technické přípravy. Pardon, já jenom poprosím o doplnění, kdy očekáváte to povolení k těm geologickým pracím? Protože pokud vím, obce se snaží dělat všechno pro to, abyste to povolení nedostali nebo aby přišlo co nejpozději. Kdy očekáváte, že ho dostanete? Tak já nemohu mluvit za správní orgán, který mi, v tomto případě ministerstvo životního prostředí. Vzhledem k tomu, že už jsme prošli všemi veřejnými slyšeními, tak nic tomu stanovení průzkumného území nebrání.

Ty žádosti byly podány v únoru minulého roku. Pane Sekvenci, cílem toho dnešního happeningu je samozřejmě připomenout, že dotčené obce a jejich obyvatelé s tím umístěním nesouhlasí. Máte nějaké aktuální a konkrétní požadavky? Tak ten protest má jednak upozornit na to, že stále trvá, přestože je přijatý zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm, ten nesplněný slib, že posílení práv obcí bude lepší, že to postavení obcí při povolování úložiště, tam budeme mít lepší pozici, než je to dnes. To je nesplněné, ale pořád to trvá. Čili obce právě proto využívají všech svých prostředků a možností, aby se snažily zabránit průzkumu na svém území. Pan Vondrovic zmiňoval termín roku 2020, ale vláda už schválila, že by mělo být rozhodnuto v roce 2018. Čili je tam příliš krátký čas. Pardon, 2028 předpokládá. Pardon, 2028.

A to jsem zmiňoval já v úvodu, ten rok 2030. Když tedy jsme u těch, u těch harmonogramů a u toho roku, kdy má být rozhodnuto, pane řediteli, jakým termínem počítáte vy? Je to rok 2028, jak teď říká pan Sekvenc? Tak já nemohu ty termíny úplně komentovat. Před námi jsou poměrně velké a náročné geologické práce. Vždycky nás ta příroda něčím překvapí, ať už tedy byla nebo nebyla. Ano, v našem jako harmonogramu máme výběr lokalit mezi roky 2028 až 2030, ale vzhledem k tomu, že není ještě stanoveno průzkumné území, tak bych ten termín nerad dopředu, dopředu odhadoval.

Pan Sekvenc mluvil o tom, o slibech, že obce budou mít větší možnosti ovlivnit, jestli tam to úložiště bude. Vy, když jste nastupoval do funkce, byl jste hostem dvaceti minut Radiožurnálu, tak jste mluvil o tom, že chcete s obcemi víc jednat. Jak ta komunikace s obcemi vypadá a co aktuálně obcím nabízíte?

Tak my nabízíme vedle té běžné komunikace a poskytování informací prostřednictvím těch komunikačních kanálů, které máme, především práci lokálních pracovních skupin. Je to dobrovolné, dobrovolné sdružení nebo dobrovolná skupina, ve které informujeme a hlavně se snažíme obce zapojit nad rámec té běžné komunikace. Například o podobě povrchového areálu. Ne všechny lokality toto, této nabídky využily. Nicméně i tam, kde tato nabídka nebyla přijmu, ta tak komunikuje, komunikujeme například prostřednictvím krajských komunikačních platforem, takže ta komunikace probíhá, ale vždy k tomu dialogu musí být dvě strany, jak stát, tak dotčené obce.
Pane Sekvenci, dovedete si představit, že za nějakých podmínek by některá z těch obcí dobrovolně souhlasila s tím, že u ní to hlubinné úložiště vznikne?

Já si myslím, že to je možné, ale k tomu bude potřebovat čas a opravdu napravit i ten postoj státu k obcím, že tak, jak je vedený dneska, z pozice té síly stát rozhoduje. Stát vždycky, ať už prostřednictvím ministra průmyslu nebo ministra životního prostředí rozhodne to, co potřebuje, tak ty obce vlastně nemají ten pocit, že jsou rovnoprávným partnerem. Tady je potřeba čas a to dlouhé jednání. Pokud jim dneska zpráva nabízí debatu o povrchovém areálu, jaksi přeskakuje už někam do budoucnosti. Ty obce se v podstatě nechtějí bavit o povrchovém areálu, ale o podmínkách, které budou mít za umístění úložiště. A chtějí se také některé bavit, jestli nemáme také zkoumat i jiné možnosti, než je rychlé uložení vyhořelého jaderného paliva do hlubinného úložiště.

Jaké jsou ty jiné možnosti?

V této chvíli se můžeme bavit o dalším skladování na povrchu. A pokud nám jaderný průmysl říká, že vyvíjí technologie, které umí využít tu energii, která je ve vyhořelém jaderném palivu, tak vlastně jakmile ho zavezeme do toho úložiště, tak bavit se o tom, že bude vyjímatelné, už je jenom chiméra. Prostě tam bude navždy. Čili ztratíme tu možnost nového využití. Ale k tomu je potřeba zase ten čas.
Pane Vondrovic, i je rozumné z vašeho pohledu počkat, tak jak jsme teď slyšeli o technologiích, že by se využívalo vyhořelé palivo znovu, tak se mluví dlouhá léta. Nebylo by tedy opravdu rozumnější počkat a neuspěchat stavbu toho hlubinného úložiště?

Tak hlubinné úložiště bych chtěl říct, že rozhodně nespěcháme. Jsme na tom podobně jako jiné evropské země, které hlubinné úložiště připravují. Co se týče přepracování, tak ano, může vést k redukci množství odpadů, ale vždy vám ten přepracovatelský závod, což mimochodem není žádné pěkné zařízení, je to velký, velká chemická výroba vrátí odpad k uložení a není to, není to na nás, abychom rozhodli to komerční rozhodnutí původce toho vyhořelého jaderného paliva. My jsme tady od toho, abychom připravili to řešení v případě, že ten odpad bude, bude k dispozici. On už k dispozici je, hlubinné určitě bude sloužit nejenom pro použité jaderné palivo, ale i pro odpad, který neumíme, v současné době nemůžeme uložit do námi provozovaných úložišť. Richard, Bratrství a Dukovany. Říká ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic, který byl naším hostem. Díky, na shledanou. Děkuji za pozvání, na shledanou. Za rozhovor.

Děkuji také Edvardu Sequensovi, energetickému konzultantovi a také sekretáři platformy proti úložišti. Díky, na shledanou. Děkuji, na slyšenou.

ČRO Radiožurnál a ČRO Pus
Hlavní zprávy - rozhovory, komentáře