Boj o jaderné úložiště se dostává nad české zákony. Tři obce výsledku ale nevěří

Vyšlo: 10.10.2024

(Poznámka: Níže v článku naleznete odkazy na další videoreportáže k této problematice)

Obce v lokalitě Horka ležící mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím stále bojují proti plánovanému hlubinnému úložišti jaderného odpadu. Nyní chtějí využít právních předpisů, které stojí nad českou legislativou. Bude to stát ale hodně peněz, a ne všechny obce se do procesu zapojí.

Budou tam auta navážet jaderný odpad, nebo ne? Lokalita Horka, která se rozkládá mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, stále bojuje proti vzniku hlubinného úložiště. Poté, co tamní obce a obyvatelé vyčerpali zřejmě všechny možnosti v Česku, rozhodli se vše hnát ještě výš. Až k Organizaci spojených národů. „Chceme využít možnosti, které nám poskytuje tzv. Aarhuská úmluva,“ vysvětlil Oldřich Svoboda ze spolku Zdravý domov Vysočina.

Zjednodušeně řečeno, tato úmluva je zvláštním mezinárodním dokumentem. Má veřejnosti zajistit informace a lepší přístupy v případě nějakého projektu, který by mohl ohrozit životní prostředí. Už z tohoto je patrné, že slouží právě lidem, tedy i občanským spolkům. Obce na tomto spolupracují – jenže v případě Horky trochu narazila kosa na kámen. Ne každá zapojená obec totiž do tohoto pokusu chce jít. A hlavně do něj investovat. Právní mašinérie, která kolem toho vznikne, bude stát stovky tisíc korun.

Oldřich Svoboda si ale cení každé obce, která tuto snahu podporuje. „My jsme z právního hlediska stěžovatelem. Ale bez nich bychom neměli dost peněz, abychom tuto věc mohli podniknout,“ podotkl zástupce Zdravého domova Vysočina, proč tento spolek tentokrát figuruje naprosto v popředí. „Právní kancelář, která to zpracovává, nám sdělila, že má precedens z Německa. Tam si obec stěžovala na něco obdobného, ale tato stížnost neprošla, protože hodnotitelé prohlásili, že to není stížnost od občanů,“ vysvětlil Svoboda.

Obyvatelstvo a obce v lokalitě Horka se domnívají, že k projektu hlubinného úložiště mají stále málo informací. „Nabyli jsme dojmu, že stát nás nezapojuje do procesu vyhledávání lokality, která by pro úložiště byla nejvhodnější. Všechny české právní předpisy jsme už vyčerpali, takže jsme přemýšleli, kam se obrátit dále. My si v té stížnosti stěžujeme na Českou republiku, která je také signatářem Aarhuské úmluvy. A tato úmluva stojí ještě nad českou legislativou. Pokud hodnotitelé zjistí, že máme pravdu, pak by mělo být zahájeno řízení s Českou republikou o nápravě,“ popsal starosta Rudíkova Zdeněk Souček.

PŮLMILION JE JEN ZAČÁTEK
Specializovaná právní kancelář vypracovávala stížnost asi rok. Bylo potřeba komunikovat i se zahraničím a zjišťovat pozadí podobných případů. Stížnost byla odeslána na kompetentní místa před několika dny. Podle Součka vyjdou tyto právní úkony asi na půl milionu korun.

Obce, které se do procesu nechtějí zapojit, jsou Rohy, Vlčatín a Oslavice. „Ty výdaje jsou obrovské, ale naše důvody nejsou jen kvůli penězům. Zkrátka máme obavy z výsledku, ten je hodně nejistý. Obec se má navíc chovat jako řádný hospodář, přičemž ten půlmilion je jen začátek. Když dojde na nějaká odvolání, začne to naskakovat,“ zamyslel se starosta Oslavice Pavel Janoušek.

Co je Aarhuská úmluva

Oficiálně se nazývá Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Propojuje v sobě práva životního prostředí s lidskými právy. Je nejdůležitějším právně závazným mezinárodním dokumentem, který na účast veřejnosti nahlíží komplexně a považuje ji za nezbytnou v souvislosti s ochranou životního prostředí. Na důležitosti nabývá i tím, že zahrnuje související právo na informace a zabývá se právní ochranou. (Zdroj: Wikipedia)

Zdroj: Třebíčský deník

Autor: Milan Krčmář