V Deštné pochodovali proti úložišti

Již počtvrté se letos sešli lidé ve vytipovaných lokalitách, které Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrala jako možná místa pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, při Dnu proti úložišti. Ten organizuje Platforma proti úložišti sdružující obce a spolky ze zasažených oblastí. Kolem stovky lidí všech generací se v sobotu vydalo na protestní pochod také v Deštné, která spadá do lokality Čihadlo.

Na náměstí nejprve přítomné seznámili s děním kolem průzkumů a úložiště starosta Pluhova Žďáru Petr Nohava a starosta Okrouhlé Radouně Zdeněk Leitner. Ten zmínil například to, že obcím z vybraných lokalit se nelíbí mimo jiné fakt, že není zřejmé, na základě jakých kritérií bude letos SÚRAO vybírat čtyři z devíti dříve vytipovaných území. Jak ale již dříve uvedla Ivana Škvorová z oddělení komunikace SÚRAO, klíčovými kritérii bude bezpečnost a technická proveditelnost, dopady výstavby a provozu na životní prostředí a pochopitelně také dopady na rozvoj obcí a okolního regionu.

Harmonogram vyhledávání a výstavby hlubinného úložiště:
2018 - zúžení počtu vytipovaných lokalit z 9 na 4 (V současné době je vytipováno 9 lokalit v krystalinických horninách (Březový potok v Plzeňském kraji, Čertovka v Ústeckém kraji, Čihadlo a Magdaléna v Jihočeském kraji, Horka, Hrádek a Kraví hora na Vysočině a dvě lokality kolem jaderných elektráren Dukovany (EDU západ) a Temelín (ETE jih)
2025 - vybraná finální a záložní lokalita - schválena vládou
2030 - podzemní laboratoř (ověření geologických vlastností masívu)
2050 - zahájení vlastní stavby úložiště
2065 - zahájení provozu hlubinného úložiště

Zdeněk Leitner ale nabádá také k zamyšlení, proč má vůbec k tak překotnému rozhodnutí dojít. "Proč teď, když nemáme žádné informace, na základě kterých bychom měli relevantně moc rozhodnout, které lokality jsou vhodné nebo ne," ptá se starosta. Upozornil, že snížením počtu vytipovaných území dojde zároveň k ponížení hlasů těchto lokalit. "Dnes máme devět lokalit, které mají určitý hlas a jestliže dojde ke snížení počtu na čtyři, bude to mnohem menší síla těch, kteří se budou bránit a stát je mnohem snáz přemůže. To je podle mě jediný důvod," míní Zdeněk Leitner.

Do Deštné den před pochodem zavítalo také patnáct starostů z rakouské strany hranice. "Zavedli jsme je na místo plánovaného budoucího povrchového areálu. Dvě stě metrů od toho místa již začíná katastr Jindřichova Hradce, ale město se o tuto problematiku bohužel vůbec nezajímá a nevyjadřuje se k tomu," konstatoval.

Zdroj: denik.cz 

V jihočeské Deštné protestovalo 50 lidí proti jadernému úložišti

23.4.2018 05:36 | DEŠTNÁ (ČTK), Václav Koblenc

Platforma sdružující 25 měst a obcí a 12 spolků chce, aby ji stát zapojil do přípravy zákona, který zajistí obcím rovnoprávnější postavení při rozhodování, jak s palivem nakládat. Žádá také, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) stáhla nové žádosti o stanovení průzkumných území, které chce mít pro všech devět míst. SÚRAO žádosti nestáhne. /

Kolem 50 lidí se v sobotu v Deštné na Jindřichohradecku přidalo k pochodu proti tomu, aby v lokalitě Čihadlo bylo úložiště vyhořelého jaderného paliva. Při sobotním Dni proti úložišti radioaktivních odpadů demonstrovali obce a spolky i v dalších sedmi státem vytipovaných lokalitách. Řekl to mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta obce Pluhův Žďár Petr Nohava.

Mezi možné lokality pro úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum začal i v okolí elektráren Dukovany a Temelín. SÚRAO chce do konce roku zúžit počet míst na čtyři.

Letos poprvé protestovali i lidé z nově přidané lokality Na Skalním u Dukovan, u Temelína se neprotestuje. V Deštné, jež má přes 700 obyvatel, byl na náměstí stánek s nápisem Jaderný odpad? Děkujeme, ne. Organizátoři sbírali podpisy pod petici, pak vyšli na tříkilometrový pochod, při němž zalijí lípu, kterou loni zasadili jako symbol odporu proti úložišti.

"Stát postupuje hodně z pozice síly a my jako občané jsme postaveni před to řešení. Velký problém může být voda, možné úložiště je v blízkosti zdrojů vody," řekl Nohava. Padesátiletý Ivo Havlík, rodák z Deštné, považuje možné úložiště za obrovský zásah do života místních lidí. "Nejde jen o úložiště, ale i o to, že by tady vzniklo obrovské staveniště. Za horizontem je okresní město, kam šest obcí jezdí na úřady, a bylo by to pro život místních lidí do budoucnosti hodně nepříjemné," řekl Havlík.

Zástupci platformy v sobotu kritizovali, že SÚRAO tají informace, správa úložišť to odmítá. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák řekl, že výsledky geologických výzkumů i další data správa pravidelně představuje.
"Umožnili jsme, aby se nad těmi výsledky lidé ptali, nic tajemného tam nevidím. Naopak jsme docela hodně transparentní, abychom znali názor lidí žijících na lokalitě. Nic netajíme. Hotové studie, které jsou podkladem pro další hodnocení, neposkytujeme, ale následně je vždycky poskytujeme," řekl Slovák. Návrh zákona, který žádá platforma, by podle něj SÚRAO hodně pomohl. "Kritika ze strany aktivistů by tím pádem byla lichá," řekl.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého jaderného paliva, má vzniknout do roku 2065. Stavba a provoz mají stát asi 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.

Bojí se, že jim otráví vodu. Lidé protestovali proti úložišti radioaktivního odpadu

Díra o velikosti Cheopsovy pyramidy. Tu je podle odpůrců hlubinného úložiště třeba vykopat, než vůbec začne budování. Lidé v Česku protestovali hned na osmi z devíti lokalit, se kterými stát počítá pro případné vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.

irozhlas.cz, 23. dubna 2018, Martin Pokorný

V Deštné na Jindřichohradecku po několika projevech šli na procházku do jedné z vytipovaných lokalit zvané Čihadlo. „To víte, voda by byla fuč a tak dále. Vyhlídky pro další generace také nic moc,“ řekl Vlastimil Roubík z Kostelní Radouně pro Český rozhlas.

„Samozřejmě že to nechceme. Nikdo neví, co to udělá v zemi. Jsou názory, že v žulovém podloží, které má praskliny, to prostě nejde, že tam proudí voda, kterou to otráví,“ dodala další z účastnic.

Rakouská podpora

Asi padesátku místních přišli podpořit jejich přátelé z Dolního Rakouska. „Já jsem tady spolu s ostatními šesti Rakušany. Přijeli jsme, protože se přátelíme s lidmi z této oblasti, sdílíme stejný zájem o obnovitelné zdroje energie,“ vysvětlila Rakušanka.

Hned několik obcí má v blízkosti lokality Čihadlo zdroje pitné vody. Jejich ztráty se obává například starosta Okrouhlé Radouně Zdeněk Leitner. „Pokud si stoupneme nad to pomyslné úložiště, tak vidíme v okolí zdroje vody Lodhéřova, Okrouhlé Radouně, Kostelní Radouně, Pluhova Žďáru i Deštné,“ vyjmenoval.

Jak řekl mluvčí Platformy proti úložišti Petr Nohava, největší obavy mají obyvatelé ze ztráty nebo kontaminace zdrojů pitné vody. „Všichni vidí a už i na vlastní kůži vnímají ten možný problém nedostatku pitné vody,“ připomněl.

Ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Jiří Slovák na tyto protesty reaguje slovy, že s těmito obcemi jedná otevřeně. Není to podle něj reprezentativní názor, ale bere jej jako jeden ze vstupních parametrů, podle kterých se bude na konci tohoto roku rozhodovat o zúžení počtu lokalit vytipovaných pro stavbu budoucího hlubinného úložiště.

Dnes je lokalit devět, na konci roku by měly zůstat v užším výběru už jen čtyři.