Z obcí zní jasně: Úložiště nechceme!

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout v jedné ze čtyř lokalit: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. Původní devítku kandidátů zúžila v pondělí vláda. Právo se zajímalo o reakce ve zmíněných oblastech.

Březový potok: Nebudeme přece rušit vesnice

Pošumavskou lokalitu Březový potok na Klatovsku v Plzeňském kraji tvoří obce Chanovice, Kvášňovice, Olšany, Pačejov, Velký Bor a Maňovice. Ani v jedné nesouhlasí s rozhodnutím vlády o zřízení hlubinného uložiště jaderného odpadu u nich. A podle starosty Chanovic Petra Kláska se již v tuto chvíli chystají protestní akce.

Klásek, organizátor 17 let trvajících protestů, vidí pondělní rozhodnutí jako pokračování bezohledného chování vlády vůči obcím a jejich obyvatelům. "Není žádná možnost, jak do procesu rozhodování vstoupit. Expertní panel, do kterého nás pozval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, byl jen na okrasu. Nemohli jsme vůbec do jednání vstupovat," sdělil Klásek. Podle něj neexistuje dostatečné množství peněz nebo kompenzací, které by mohlo názor obyvatel lokality změnit. "Jsme lidé, kteří tady mají kořeny. Přeci nemůžete souhlasit s tím, že může dojít ke zrušení některých vesnic, ke zhoršení kvality života budováním uložiště a jeho existencí samotnou. To ovlivní podzemní vody a obecně životní prostředí v regionu."

Starostovi se nelíbí ani to, že se vláda stále zaměřuje jen na jediné řešení jaderného odpadu. "Chtějí radioaktivní materiál nenávratně zakopat pod zem. Myslíme si, že by se celá tato problematika měla řešit na evropské úrovni, a to tak, že se materiál uloží způsobem, který by měl zajistit, aby mohl být díky novým technologiím znovu využit," uzavřel.

Janoch u Temelína: Bojí se o přírodu

Lokalita Janoch u Temelína zasahuje do katastrálního území Dřítně, Olešníka, Hluboké nad Vltavou i Temelína. Jak sdělil Právu starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS) všechny čtyři obce se shodují na tom, že jsou proti vybudování úložiště na jejich území.

"My to máme dané i usnesením rady a ve vybudování úložiště hlavně nevidíme žádná pozitiva. Víme, že však nakonec rozhodne stát," uvedl Jirsa. Podle něho jsou obyvatelé obcí jasně proti jadernému úložišti na jejich území. Ze zákona jsou stanovené kompenzace, které obce dostanou v případě, že u nich úložiště budou. "Myslím, že tyto peníze nevykompenzují případné názorové třenice," konstatoval Jirsa.Petici proti úložišti podepsalo za necelý měsíc v srpnu 3500 lidí. Podle signatářů je hlavním důvodem odporu proti úložišti příroda. Ta doznala změn i kvůli výstavbě jaderné elektrárny. Dalším argumentem je podle autorky petice Jany Horákové zničení zdrojů pitné vody.

"My máme zájem o budoucnost našich dětí, a proto tady úložiště nechceme," konstatovala Horáková. Podle ní se o skladování odpadu mělo rozhodovat už při stavění jaderných elektráren. Odpůrci úložiště upozorňují také na to, že před stavbou elektrárny jim byla vládou slibována celá řada výhod jako levnější energie, což se nakonec nenaplnilo. Lokalita Janoch je ze čtyř možných variant zřejmě tou nejschůdnější právě proto, že leží blízko Jaderné elektrárny Temelín. "Doufám, že vláda vezme v potaz i naše negativní stanovisko obyvatel. I když je zřejmé, že nakonec budou rozhodovat technické ukazatele a geologie," doplnil starosta Jirsa.

Horka na Třebíčsku: Není to zbytečné?

Lokalita Horka v Kraji Vysočina leží na území městyse Budišov a obcí Hodov, Nárameč, Oslavice, Oslavička, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín na rozhraní okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou. "Žádná kompenzace nedokáže umístění úložiště vyrovnat, žádná," rezolutně odmítl byť jen teoreticky připustit vznik jaderného úložiště starosta městyse Budišov Petr Piňos (ČSSD). Opírá se přitom o vůli občanů všech devíti dotčených obcí, ležících v severozápadním cípu Třebíčska. Ve většině z nich proběhla i referenda s jednoznačným výsledkem. "Umíte si představit, o jak rozsáhlou stavbu by šlo? Vždyť jde v podstatě o obří důl. Něco takového by tu nutně poznamenalo region na hned několik generací," popsal starosta Budišova a připomněl, že větší část zájmového území se nachází v přírodním parku Třebíčsko s několika regionálními i lokálními biokoridory a biocentry.

V lokalitě Horka rezonuje i názor, že řešení formou úložiště je sporné. "Nejsou s tím zkušenosti, všude, kde víme, se to přibržďuje a uvažuje se o alternativách, jen u nás se to pořád tlačí dopředu," řekl Petr Piňos.

Hrádek na Jihlavsku: Dost nesplněných slibů!

Hrádek leží na území obcí Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná na rozhraní okresů Jihlava a Pelhřimov v Kraji Vysočina. Obce na jihozápadě Jihlavska spatřují klíčový problém od počátku stejně: v nedůvěryhodném procesu.

"Spousta věcí je v něm naoko, nedotažených odborně i legislativně. A v zásadě nic nezměnily ani výměny ministrů či šéfů SÚRAO. Způsob výběru navozuje dojem, že se prostě něco zvolí a podmínky se na to pak napasují," poznamenal místostarosta obce Cejle Antonín Seknička (nez.).

Podle něj mají obce neplněných slibů ze strany státu plné zuby a dávno k postupu plnému odsouvání "na později" ztratily důvěru.
"Například u nás v lokalitě se nebere ohled na fakt, že jde o území s významnými zdroji pitné vody, a to zdaleka nejen pro místní lidi či jen okres. A pokud takové záležitosti nemají při posuzování náležitou váhu, nemůže být postup výběru správný," upozornil místostarosta Cejle.

"Obavy přitom vzbuzuje samotná představa takové megastavby ve státě, který má problém postavit pět kilometrů dálnice," zdůraznil Antonín Seknička. Téma kompenzací tak rozhodně není ani výhledově na pořadu diskusí.

Nejsou s tím zkušenosti, všude, kde víme, se to přibržďuje a uvažuje se o alternativách, jen u nás se to pořád tlačí dopředu Petr Piňos, starosta Budišova

Zdroj: Právo, 23. 12. 2020

Autor: (orh, jšo, pch)

Foto: SURAO, Právo