Obce Pošumaví se budou soudit, pokud stát povolí průzkum úložiště

Starostové šesti obcí z Pošumaví, na jejichž území může vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu, se budou soudit se státem, když povolí v jejich lokalitě geologický průzkum území. Pokud rozkladová komise ministerstva životního prostředí (MŽP), kam se všechny obce včetně spřízněného města Horažďovice v boji proti úložišti odvolaly, průzkum schválí, připraví každá obec samostatnou žalobu. Informovali o tom starostové Chanovic a Horažďovic Petr Klásek a Michael Forman. Obce kromě toho připraví další protesty.

Obce v oblasti Březový potok u Horažďovic jsou nejrazantnějšími odpůrci plánované stavby, pro niž Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytipovala sedm lokalit v ČR. "Od roku 2003, kdy se o úložišti u nás začalo mluvit, jsou všechna usnesení a názory všech zastupitelů obcí jednoznačně proti úložišti," řekli starostové. Potvrdila to také místní referenda. Podle starostů odpor obyvatel a chalupářů neustává, naopak sílí. Asi 10.000 trvalých obyvatel šesti obcí včetně Horažďovic podporuje také sdružení 35 obcí Prácheňsko.

Každoročně se v oblasti konají tři velké protestní akce a účast na nich se zvyšuje. "Desítky lidí ročně se v každé obci ptají, jestli tam mají koupit chalupu anebo stavět dům. Vždycky se ale zeptají, jestli už je hrozba úložiště zažehnána. Když jim řekneme, že není, tak od záměru odstupují," uvedl Klásek. "Lidé neví, zda mají investovat do baráků a co bude dál. Nedokážu jim vysvětlit, jak je možné, že když obec řekne, že to nechce, tak přípravy pořád pokračují," řekl starosta Maňovic Miroslav Panuška. Maňovice stejně jako dalších pět obcí nepřijaly finanční kompenzace za průzkum, které jim nabídl státní úřad.

Plzeňský kraj nemá úložiště v novém územním plánu a před 11 lety přijal usnesení, že ho v regionu nechce.

Konečná lokalita se má stanovit do roku 2025 a spuštění úložiště s podzemní plochou přes 300 hektarů SÚRAO stále předpokládá v roce 2065. Jaderný odpad tam má být uložený desetitisíce let. "Základní technické údaje i množství skladovaného materiálu nebyly nikdy specifikovány," řekl Klásek. Vzhledem k velikosti úložiště se starostové obávají toho, aby nebylo jediné pro celou Evropu. "Vadí nám gigantičnost a nenávratnost," dodali. Žádné trvalé úložiště podle nich v Evropě není a ani se nestaví. Zaráží je také, že stát nenabízí jiná řešení.

Průzkum sedmi lokalit bude geofyzikální, tedy měření v bodech 200 metrů od sebe. "Je to pochůzka malého týmu lidí, kteří táhnou kabely, zapichují sondy a měří," řekl dříve ředitel SÚRAO Jiří Slovák. Na to by navazoval geochemický průzkum, tedy analýza horninové drtě z hloubky do čtyř metrů.

Václav Prokš

Zdroj: ČTK,  Ekolist, 12. 6. 2015