Tisícovka lidí protestovala proti stavbě jaderného úložiště na Klatovsku
Zhruba tisícovka obyvatel, rekreantů a sympatizantů pošumavských vesnic v sobotu protestovala proti plánované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu i proti průzkumům lokality Březový potok. Všichni podepsali petici, která půjde s dopisem na ministerstvo průmyslu a Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Štafety na kolech, motorkách a běžecká vedly po pomyslném obvodu zvažované stavby, která by v podzemí zabrala plochu asi 300 hektarů a na povrchu 19 hektarů. Den proti úložišti se v sobotu pořádal na osmi místech v ČR.
„Nechceme náš nádherný kraj prodat, i když nám nabízejí miliony. Jsme tady dnes pro budoucnost našich dětí,“ uvedl na diskuzi s občany starosta Chanovic Petr Klásek. Je jedním z organizátorů protestů a první mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, kterou v roce 2016 založily obce a spolky z celé ČR. Krajská radní Radka Trylčová (ODS) řekla, že Plzeňský kraj je stále na straně obcí a odmítá aroganci státu i „nekomunikaci SÚRAO s obcemi i krajem“. Podle Kláska je kraj jediný v ČR, který svým usnesením odmítl úložiště. Senátor Václav Chaloupek (OPAT) dodal, že riziko a dopady případné stavby nikdo nezná.
„Je třeba bojovat dál, zejména vy mladí. Zabráníme tím velmi nebezpečné věci,“ řekl starosta Horažďovic Michael Forman. Protest podpořili podle starosty Jiřího Švece všichni zastupitelé Nepomuka. Starosta Pačejova Jan Vavřička přednesl závěr loňského průzkumu veřejného mínění od CVVM. Vyšlo z něj, že lokalita je neperspektivní a je tam obrovský odpor obyvatel a nedůvěra v SÚRAO.
Šest měst a obcí u Horažďovic a město Horažďovice požádaly koncem března dopisem ministryni průmyslu Martu Novákovou (za ANO) o to, aby jejich lokalitu vyřadila z výběru pro zvažované úložiště. Všem obcím chybí od počátku zákonná práva, jasná a závazná pravidla celého procesu a smysl nenávratného způsobu ukládání jaderného odpadu. „Odpor obyvatel všech obcí je téměř stoprocentní,“ řekl starosta Kvášňovic Miloslav Strolený.
„Od roku 2003 už je na ministerstvu 12. ministr, který se ani nemůže stačit seznámit s touto problematikou,“ uvedl na diskuzi s občany Klásek. Dodal, že obce už odmítají dále jednat se SÚRAO, protože jí nedůvěřují a cítí se manipulovány. „Budeme jednat jen s ministerstvem průmyslu,“ řekl.
Starostové i občané z oblasti si stěžovali na dlouhodobou nejistotu a nicnedělání ze strany státu, který koncem ledna znovu odložil rozhodnutí o snížení počtu uvažovaných míst v ČR z devíti na čtyři. Podle starostů není reálný zájem problém vyřešit, protože se mohou na další průzkumy a studie stále čerpat peníze z energetického účtu, v němž jsou miliardy korun.
SÚRAO podle své mluvčí Lucie Steinerové pokračuje v hledání místa. „Cílem pro letošní rok je dokončení geofyzikálních, tedy povrchových a výzkumných prací ve všech lokalitách pro zajištění co nejobjektivnějších dat,“ řekla. Po jejich vyhodnocení zpracuje SÚRAO v první půlce příštího roku návrh pro vládu k zúžení počtu lokalit. Starostové tomu nevěří.
Náklady na stavbu a provoz budou asi 111 miliard
„Celkem 53 obcí ve všech devíti vytipovaných oblastech má právo na vyjádření svého názoru a my to samozřejmě respektujeme. Jejich zapojení do rozhodovacího procesu je důležitou součástí projektu. Proto se pracuje na přípravě zákona o zapojení obcí, jehož dokončení včetně projednání je v legislativním plánu pro letošní rok,“ řekla Steinerová. Prioritou je podle ní otevřenost, zlepšení informovanosti a komunikace s obcemi a obyvateli.
Úložiště má začít fungovat od roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají dosáhnout asi 111 miliard Kč. Mezi zvažované lokality patří kromě Březového potoka poblíž Horažďovic také Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Kraví hora na Žďársku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. Finální lokalita má být vybrána v roce 2025.
Zdroj: ČTK, 27. 4. 2019
