Obce z Pošumaví budou zdržovat veškeré procesy k přípravě jaderného úložiště

Vyšlo: 23. listopad 2023

Dvacítka obcí z lokality Březový potok v Pošumaví se dnes dohodla, že bude co nejvíc zdržovat procesy směřující k přípravě stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Obce chtějí brzdit geologický průzkum území a odvolají se proti povolení vrtů, jež má vydat ministerstvo životního prostředí do konce roku. Šéfům Sněmovny, Senátu a prezidentské kanceláře pošlou prohlášení o nespokojenosti se zákonem o úložišti, který před týdnem prošel Sněmovnou a vylučuje obce z rozhodování o finální lokalitě. Osloví senátory, aby zákon neschválili, řekl ČTK starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost).

Úložiště, o němž se mluví 20 let, zastupitelstva dotčených obcí trvale odmítají. Ve hře je kromě Březového potoka ještě Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína. Lokalitu má podle zákona vybrat vláda do roku 2028.

Starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD), který je mluvčím celostátní Platformy proti hlubinnému úložišti, uvedl, že poslanci koalice před volbami a loni v prosinci i ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) obcím slíbili, že posílí jejich práva. „Nakonec ze zákona vyškrtli i kompromisní souhlas parlamentu a Senátu s místem pro úložiště,“ řekl. Podle Formana panuje odpor obcí hlavně proto, že se stát chová direktivně a přezíravě. „Pokud by se řeklo vše narovinu, stanovil seriózní systém kompenzací, tak věřím tomu, že se někde domluví,“ dodal. Lidé mají podle něj největší strach z rozsáhlé stavby, která má mít pod zemí 290 hektarů a má se budovat desítky let.

Forman dodal, že obce budou maximálně zdržovat všechny procesy směřující k přípravě úložiště, které má fungovat od roku 2050. „Chceme jim ukázat, že s těmi lokalitami, zastupitelstvy a občany musí komunikovat, že bez toho to nejde. Jenom tak můžeme dospět k nějakému řešení,“ řekl.
Úložiště transuranového odpadu WIPP v USA. Zdroj: wipp.energy.gov
Ilustrační foto

Obce budou po Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) požadovat mapu geologických prací, tedy hlavně 11 průzkumných vrtů o hloubce 30 až 1200 metrů. Podle starostů ji zatím SÚRAO nechce vydat a plánuje jednat jen s majiteli dotčených pozemků. „Ale my tam máme také pozemky. A jsme správci toho katastru a potřebujeme vědět, co se na našem území děje,“ řekl Čotek.

Starostové budou v následujících dnech jednat s právníky, jak by mohli zákon napadnout. „Necháme si udělat právní rozbor a pak se obrátíme na české soudy a možná i na evropský soud,“ řekl Forman.

V Chanovicích se 13. prosince sejdou zástupci platformy, která sdružuje obce i spolky ze všech lokalit. „Všech 56 obcí požaduje souhlasy obcí (s místem pro úložiště) a chtějí, aby se s nimi jednalo narovinu. Jsme si vědomi toho, že to někde být musí, ale chceme, aby to bylo vybrané seriózně, s ohledem na co největší bezpečnost, aby se posoudily ekonomicko-sociální a technické dopady, aby bylo vše jasné,“ dodal Forman. Podle něj se třeba stále výrazně mění parametry úložiště, což vzbuzuje velkou nedůvěru.

Zdroj: oenergetice.cz

Autor: ČTK.

Česká televize - Události v regionech

Reportáž začína na: minuta 18:05
K vidění zde.