Obce ohrožené budováním úložiště jaderného odpadu se obrací o pomoc na hejtmanství

Na své nové krajské samosprávy krajů Plzeňského a Vysočiny se obrátily s žádostí o pomoc obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoce radioaktivních odpadů. Jedná se o lokalitu Březový potok v Pošumaví na Klatovsku o obce Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.

Obce i spolky chtějí od příslušného hejtmanství podporu vůči postupu zodpovědných státních úřadů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů. Především chtějí spojit síly v úsilí dosáhnout změn v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů při hledání úložiště. Důležitá je pro ně také změna vládní koncepce, která namísto konečného uložení bude uvažovat i dlouhodobé skladování vyhořelého jaderného paliva. Informoval o tom Eduard Sequens z Platformy proti hlubinnému úložišti.

K „vánočnímu“ výběru čtyř prioritních lokalit došlo podle vyjádření zástupců platformy navzdory neexistujícímu zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště, který měl zlepšit jejich nevyhovující postavení v povolovacích řízeních. „Ten je nám slibován již desetiletí, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon. Avšak ani ministr průmyslu Karel Havlíček nepřekonal etapu slibů a požadovaný zákon do konce stávajícího volebního období nevznikne. Bez toho nyní opět mohou přijít roky podvodů ze strany zodpovědných státních úřadů, jaké obce zažily v předchozí etapě. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště při tom zásadně ovlivní životy ve vybraných obcích nejen v této generaci, ale i v řadě dalších,“ uvedl Sequens.

Dotčené obce budou také prosazovat, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. Pokud jaderný průmysl tvrdí, že nejde o odpad, ale o surovinu, dává taková strategie smysl. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která se musí otevřít i této variantě.

„Víme, že současná doba s covidem je pro všechny velmi složitá. I u lidí v našich obcích a také v řadách starostů a jejich rodin nemoc aktuálně útočí. Bohužel však i v této době nás současná vláda a představitelé ministerstva průmyslu a obchodu tvrdě tlačí svými rozhodnutími do pozice, kdy jsme nuceni se bránit. Proto deset obcí z Horažďovicka společně odeslalo žádost na vedení Plzeňského kraje o podporu v boji ochránit naše obce před státním záměrem budovat v Pošumaví úložiště radioaktivních odpadů. A postoj rady a zastupitelstva našeho kraje v minulých letech nám byl velkou oporou,“ konstatoval Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a současný mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku ledna uvedlo, že každá obec z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného obdrží milion korun, což už se také stalo. „Počítá s tím novela atomového zákona, která od Nového roku nabyla účinnosti,“ uvedla tehdy mluvčí úřadu Štěpánka Filipová s tím, že jednorázový příspěvek obdrží 53 obcí ze všech devíti původně zvažovaných lokalit pro vybudování úložiště. Zástupci platformy potvrdili, že peníze obce už obdržely. Starosta Petr Klásek je označil jako „čertovské". „Pro nás peníze nejsou vůbec rozhodující. My jsme je nikdy nechtěli," dodal.
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz.

Zdroj: plzenska.drbna.cz