Obce chystají protest kvůli úložišti jaderného odpadu
Obce nebo občanská sdružení ze všech sedmi lokalit, které jsou vytipované jako možní kandidáti pro budoucí stavbu hlubinného jaderného úložiště, budou společně protestovat proti jeho budování. Většina z nich odmítá i chystané geologické průzkumy.
Společné vyzvánění kostelních zvonů a podepisování dalších peticí - to bude forma protestu proti chystanému geologickému průzkumu míst, kde by mohlo být hlubinné úložiště jaderného odpadu. "Někde budou pěší pochody, někde bude štafeta, vyzvánění zvonů jakožto symbol nebezpečí pro tyto lokality. Budou to ale i společné koncerty," uvedl dnes Petr Klásek Černický (nestr.), starosta Chanovic v Plzeňském kraji. Právě tato obec je na seznamu možných lokalit pro stavbu hlubinného úložiště.
"Jde o to ukázat jednotu sedmi vytipovaných lokalit k postupu, jaký stát chce naplňovat při ukládání radioaktivních odpadů," doplnil starosta Chanovic. Zdůraznil, že lokality ztrácí definitivní atraktivitu pro bydlení a rekreaci. Akce proti hlubinnému úložišti se v sobotu 18. dubna chystají ve všech sedmi vytipovaných místech.
Třeba území kolem jihočeské Jistebnice je na seznamu možných lokalit pro úložiště od samého počátku. Název Magdalena získala podle poutního kostela a zasahuje do katastru čtyř obcí a několika jejich místních částí. Právě tady se v srpnu roku 2003 odehrál i jeden z prvních protestů. A v akcích, kterými dávají najevo svůj nesouhlas, pokračují místní lidé už dvanáctý rok.
"Krajinu tady máme rádi - je to krásný, zachovalý kraj. A žádné peníze to nemůžou vykompenzovat," uvedla Marie Šittová, obyvatelka Makova. Doplnila, že v Makově i v osadách, kterými budou při protestu procházet, bude možnost podepsat protestní prohlášení. To potom předají na ministerstvo průmyslu.
Prohlášení obcí, kde se o vzniku hlubinného úložiště uvažuje, reaguje na způsob, jakým Správa úložišť radioaktivních odpadů prosazuje schválení geologických průzkumů. Odvolání obcí proti jejich schválení aktuálně řeší ministerstvo životního prostředí. Verdikt by mělo vynést možná už tento týden.
"Od roku 2003 je postup státu velice direktivní. Staví nás do pozice nekompetentních partnerů," konstatoval dnes Petr Klásek Černický. Striktní přístup starosta přirovnal k situaci, kdyby si někdo chtěl na soukromé zahrádce něco postavit, co by tam pak stálo desítky tisíc let, ale majitel zahrádky by do toho vůbec neměl co mluvit. Podle starosty jsou takto nastaveny současné zákony.
"Musím říct, že nám připadá naprosto zbytečné povolovat a přijímat kompenzační peníze za průzkumy, vynakládat prostředky na průzkumy, když například v naší lokalitě Březový potok ani jedna obec nesouhlasí s umístěním úložiště na území obcí," konstatoval starosta Chanovic. Mimochodem ani jedno tamní zastupitelstvo v posledních čtyřech volebních obdobích s uložišti a ani s průzkumy nesouhlasilo, připomněl starosta.
"Bohužel tak, jak jsou postaveny zákony v České republice, tak za dvanáct let, přes všechny možné žádosti, petice, jednání v parlamentu, v Senátu se nám nepodařilo pozici obcí změnit. A obce nejsou brány v tomto procesu jako rovnoprávní partneři státu," uzavřel Petr Klásek Černický.
Průzkumy se dají čekat na přelomu roku
"Není úplně pravda, že všechny obce nesouhlasí s průzkumy. Motivace může být různá a je třeba i taková, že konečně se proces někam posune a třeba pro některé s vidinou, že by mohly být vyřazeny," uvedl Jiří Slovák, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Vlastní průzkumy ve vytipovaných lokalitách očekává Jiří Slovák koncem letošního roku a nebo v roce příštím. Půjde podle něj o geofyzikální metody, kdy ve vytýčených profilech měření bude probíhat kabeláž. Tyto profily budou od sebe vzdáleny pravděpodobně 200 metrů a budou mimo intravilány dotčených obcí. Dále půjde o plošný geochemický průzkum, kdy se budou ručním nářadím odebírat vzorky ze spodní části půdního horizontu a bude se analyzovat horninová drť. Půjde taky o standardní geologické mapování a hydrogeologické měření využívající stávajících vrtů, studní a pramenů, popsal Jiří Slovák, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Geologické průzkumy jsou podle Jiřího Slováka nutným předpokladem dalšího posuzování, protože dnes nemá Správa úložišť radioaktivních odpadů o vytipovaných lokalitách k dispozici detailnější a konkrétnější informace, které by ji opravňovaly lokalitu jako možného kandidáta buď vyřadit, a nebo naopak definitivně potvrdit. Bez geologických průzkumů nelze získat data pro hodnocení bezpečnosti. "Navíc geologické průzkumy jsou povrchové, a myslím si, že z tohoto pohledu zatím vůbec nezasáhnou do života dotčených obcí," uvedl ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Jiří Slovák dále připomněl, že v současné době platí na stanovených průzkumných územích zákonem dané příspěvky. Je to 600 tisíc korun za každou obec a 30 haléřů za každý metr čtvereční průzkumného území zasahující do katastru.
Jiří Slovák byl i hostem ve studiu Událostí v regionech. Tam uvedl, že nesouhlas obcí je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů impulzem, aby se zamysleli, jestli jejich argumenty jsou správné a jestli nejsou někde špatně interpretovány. "Přicházíme do obcí také s potenciální budoucí iniciativou, která přinese pracovní místa a rozvoj obcí," uvedl Jiří Slovák.
Nejlepší lokalitu pro úložiště chce stát najít do roku 2025 a hotové by mělo být dokonce až v roce 2065. Doufá proto, že je ještě čas se s obcemi dohodnout.
Ukládání použitého jaderného paliva se řeší od roku 1990
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) loni v říjnu povolilo průzkum pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu ve všech místech, o něž žádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Má se provést v lokalitě Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, u Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, v Magdaleně na Táborsku, Čihadlu na Jindřichohradecku, na Kraví hoře na Žďársku, v Hrádku na Jihlavsku a v Horce pod Velkým Meziříčím. Téma se podle starosty Chanovic stalo v obcích jedním hlavních při komunálních volbách.
Plán hlubinného ukládání použitého paliva existuje v Česku už od roku 1990. Občané odmítali záměr i v referendu. Obce si stěžovaly i na nátlak ze strany SÚRAO. Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech se nyní ukládá do meziskladů. Celkové náklady na stavbu a provoz mají dosáhnout zhruba 111 miliard korun.
Ani jedno rozhodnutí o průzkumu zatím ale nenabylo právní moci. V pěti případech (na Čertovce, Magdaleně, Čihadlu, Hrádku a Kraví hoře) proběhlo jednání v rozkladové komisi, SÚRAO nyní podle svého ředitele Jiřího Slováka čeká na rozhodnutí ministra životního prostředí Richarda Brabce.
Slovák tvrdí, že na lokalitě Kraví hora a Horka nejsou některé obce proti průzkumům, návrh na rozklad nepodaly prý obce v lokalitě Čihadlo. "Náš zájem ale je, abychom průzkum zahájili na všech sedmi lokalitách. I ten negativní průzkum, že nedosáhneme v budoucnu konsensu, přináší pro nás výsledky," řekl Jiří Slovák. Připomněl, že průzkum nemá dopady na životní prostředí. Firma chce, aby se technické práce uskutečnily letos a příští rok na všech sedmi lokalitách. Průzkum by se měl provést do roku 2018.
Bude se na Vysočině znovu těžit uran?
Kromě výběru hlubinného úložiště jaderného odpadu se v současné době řeší i to, jestli se v ČR znovu nezačně těžit uran. V březnu letošního roku se na toto téma uskutečnila debata zástupců statní těžařské firmy DIAMO a ministerstva pro místní rozvoj s obyvateli obce Brzkov na Vysočině. Vybudování dolu na místě zakonzervované jámy v Brzkově, kde se uran těžil na konci 80. let, by vyšlo asi na 3 miliardy korun. Stát chce nejprve zjistit, zda by se mu taková investice vůbec vyplatila. Pokud by nakonec získal všechna povolení a mohl by začít s těžbou, první horník by do podzemí nesfáral dřív než v roce 2025.
Zdroj: Česká televize
