Musí se obce obětovat pro vyšší veřejný zájem? - právní stanovisko
Ministerstvo životního prostředí uspělo 29. 5. 2020 u Nejvyššího správního soudu se svojí kasační stížností proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek. Rozsudek zde. Soudce v odůvodnění rozsudku napsal mimo jiné: "Trvalé úložiště je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti; pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu „obětovat“". Ministerstvo průmyslu a obchodu, Správa úložišť radioaktivních odpadů, ale i Státní úřad pro jadernou bezpečnost nyní zneužívají toto odůvodnění rozsudku pro zdůvodnění, proč není možné posílit práva obcí při povolování úložiště a proč je vyloučeno právo veta samospráv.
Platforma proti hlubinnému úložišti si nechala zpracovat Právní stanovisko u Doucha, Šikola advokáti, aby zjistila nakolik je tato argumentace státních úřadů na místě. Závěr? Citovaná "úvaha tedy není ničím jiným, než osobním názorem v rozsudku podepsaného předsedy senátu, který lze ve vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a nelze ji použít jako platný argument v dalších soudních či správních řízeních. Ačkoliv tedy tento senát Nejvyššího správního soudu vyslovil názor, že zájem samosprávných celků, případně místních komunit, musí bez dalšího ustoupit „vyššímu“ zájmu veřejnému (přestože posouzení takové otázky nebylo pro předmětné řízení relevantní a šlo tak o tzv. okrajovou část odůvodnění), nejde o závazný právní závěr, a to ani v otázce umístění jaderných úložišť, ani v žádné jiné.
Jiný soud ani správní orgán jím tedy není vázán a neměl by jej považovat ani za určité „vodítko“ ve smyslu sjednocovací funkce judikatury Nejvyššího správního soudu. Soud tedy musí tyto jednotlivé kolidující zájmy vždy důkladně poměřovat, a to zejména z hlediska principu proporcionality, a upřednostnění jednoho zájmu před druhým vždy řádně odůvodnit. Závaznost této části odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu nelze dovozovat ani v jiných oblastech, např. v právní teorii, výkladu či přípravě právních norem."
