V Bystřici se jednalo o budoucnosti těžby uranu na Vysočině

V úterý odpoledne se v Bystřici nad Pernštejnem setkali zástupci Kraje Vysočina, Ministerstva průmyslu a obchodu a státního podniku Diamo, který zajišťuje produkci uranového koncentrátu pro jadernou energetiku, s představiteli obcí Bystřicka, kde se uran nyní v lokalitě Dolní Rožínka těží, a obcí v okolí uranového ložiska Brzkov. Zda i tam vznikne do budoucna uranový důl, to bylo jedním z předmětů jednání.

Cílem schůzky v Bystřici nebylo otevření dalšího dolu schválit či zamítnout, nýbrž vyslechnout všechny, kdo k těžbě uranu na Vysočině mají co říci. Konečné slovo bude mít stát, který je vlastníkem nerostného bohatství České republiky, a jelikož případnému zahájení těžby bude předcházet minimálně pětiletý proces přípravy, bude o něm s největší pravděpodobností rozhodovat nikoli současná vláda, ale ta příští. Zohlední přitom cenu uranu na světových trzích, protože se musí řídit tím, zda bude těžba pro stát ekonomicky výhodná, či nikoli. Hovoříme však o situaci kolem roku 2020.

V dole Rožná se bude uran dobývat do roku 2017. Pokud by se v budoucnu začalo těžit v Brzkově, fungoval by nadále závod na zpracování rudy v Dolní Rožínce, takže by zůstala zachována alespoň část pracovních míst. Práci má nyní díky těžbě uranu na Bystřicku tisícovka lidí, stovky pracovních míst by pak vznikly otevřením dolu na ložisku Brzkov, které slibuje zásoby uranu na dalších dvacet let těžby. „Brzkov je jediné ložisko v republice vhodné k použití nejšetrnější technologie, na ostatních místech by se musela použít technologie jiná,“ poukázal na výjimečnost brzkovského ložiska náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.

Jak řekl jeho kolega, náměstek Pavel Šolc, není pravidlem, že země, která využívá jadernou energii, musí těžit uran. „Považujeme však těžbu za strategickou výhodu, a to ačkoli dosavadní vlastní produkce pokrývá potřeby naší jaderné energetiky méně než z poloviny. Měli bychom si schopnost těžby uranu a znalost technologie udržet,“ mínil Šolc.

V rámci úterní schůzky promluvili také starostové některých obcí, jichž se problematika týká. Představitelé obcí Bystřicka, mezi nimi starosta Rožné Libor Pokorný nebo starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska, vyjádřili obavy z příštích let, kdy může konec těžby v jejich regionu přinést zvýšení už tak vcelku vysoké nezaměstnanosti. „Máme nyní větší strach z toho, že se přestane těžit uran, než měli naši předci z toho, že začne,“ podotkl Libor Pokorný. Spolupráci s vedením dolů si představitelé Bystřicka chválí a shodují se, že uranový průmysl Bystřicko pozvedl.

Naproti nim se o slovo přihlásili také například starosta Brzkova nebo blízké Přibyslavi, kde vyhlídku na otevření dolu právě nevítají. Zdůvodnili svůj postoj snahou chránit přírodu v okolí svých obcí a odvolávali se i na to, že nezaměstnanost v jejich oblasti není tak vysoká, aby ocenili přínos těžby v podobě nových pracovních míst. „Lidé nám už nyní volají, že u nás mají v úmyslu koupit nemovitost, ale chtějí vědět, jak to bude s uranovým dolem,“ zmínil starosta Přibyslavi Martin Kamarád jeden z projevů nevole obyvatel. Obává se také, aby se jejich region nestal na těžbě uranu závislým a co by nastalo, až by po dvaceti letech těžba skončila.

Další z přítomných, Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla, zase volal o po studiích dopadu těžby uranu na zdraví pracovníků a obyvatel.

V Rožné těžba započala v roce 1957. Odhady přitom předpokládaly zásoby uranu v množství ani ne sedmi set tun, do dnešních dnů ho však bylo vytěženo více než 20 tisíc tun.

Bystřice nad Pernštejnem hledá nové investory, kteří by zmírnili hrozbu zvýšení nezaměstnanosti po uzavření dolu Rožná. Příslib nových pracovních míst přišel se zájmem společnosti UJP Invest vybudovat v bystřické průmyslové zóně závod na výrobu jaderného paliva. V referendu, které se konalo loni v říjnu, však místní obyvatelé závod odmítli.

Videoreportáž naleznete zde.

Zdroj: i-vysocina.cz.