"Úložiště tady nechceme!" Stát řeší, kde uchovat jaderný odpad
Stát bude muset povinně vést intenzivní jednání s obcemi, které leží v lokalitách možné stavby jaderného úložiště. Zůstane mu ale poslední slovo. Tuto změnu zákona předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu. Zaměřit se chce i na finanční kompenzace, obce přesto se stavbou nesouhlasí.
Hlubinné úložiště má radioaktivní odpad uchovat na 100 tisíc let. 10 let už se řeší kam s ním. Ukotvení diskuzí s obcemi do zákona má proces zrychlit, ovšem poslední slovo zůstane státu. "Pokud bychom to postavili do této roviny a ta obec by vždycky řekla, že ne, tak by se pravděpodobně nikdy nepostavilo nic," vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Pro stavbu úložiště stát zkoumá devět lokalit, ve kterých se nachází 53 obcí. Vybrat chce do šesti let, v roce 2065 má být postaveno. "Snažíme se proti tomu bojovat, chceme chránit tu krajinu, kterou tady máme," prohlásil starosta Jistebnice Jiří Popelka.
Právě do lokality Magdaléna, o které mluvil, zasahuje přírodní park Jistebnická pahorkatina. Nadzemní areál pro jaderné úložiště by měl vzniknout na louce, na ploše několika stovek hektarů a jen pár desítek metrů od obce.
Česko se chce inspirovat Finskem, které dokončuje první hlubinné úložiště jaderného odpadu na světě. Měděné kontejnery budou uloženy půl kilometru pod zemí. "Stát jako stratég, jehož povinností je mít řešení, jde po řešení hlubinného úložiště, protože už dneska víme, že to zvládneme," uvedla předsedkyně úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne každé z 53 obcí kompenzaci jeden milion korun za dosavadní diskuze - s dalšími prý mohou počítat. "Pokud stát něco chce, musí za to umět zaplatit," myslí si Havlíček.
Jaderné elektrárny vyprodukují ročně 100 tun vyhořelého radioaktivního paliva. Dalších 350 tun odpadu jde ze zdravotnictví. K uskladnění zatím slouží mezisklady třeba v elektrárnách.
