Úložiště jaderného odpadu Asse: prosakující voda se dostává do úložiště novými cestami

    Pronikání vody do úložiště jaderného odpadu Asse v okrese Wolfenbüttel se zřejmě zhoršilo. Solný roztok nyní proniká i do hlubších vrstev solného dolu. Radioaktivní odpad je přitom uložen nedaleko.

    Temný tunel hluboko v horách, 725 metrů pod zemí. Ze stropu visí stalaktity, několik centimetrů dlouhé solné usazeniny. Voda shora kape do malého výkopu. To, co vypadá krásně, způsobuje provozovateli úložiště jaderného odpadu v Asse velké problémy. Pouhých 25 metrů pod ním jsou uloženy tisíce sudů s nízko a středněaktivním jaderným odpadem. Ministerstvo životního prostředí Dolního Saska minulý pátek potvrdilo, že "několik kubických metrů solanky pravděpodobně každý den proniká do hlubších částí důlních děl", kde je uložena většina radioaktivního odpadu.

    Voda pronikající solného dolů však nepřichází do kontaktu s jaderným odpadem, jak potvrdil také Spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s jaderným odpadem (BASE). "Cesty stávajícího přístupu uvnitř dolu se však v posledních týdnech změnily," uvedl spolkový úřad BASE. "Část solného roztoku, který se dříve shromažďoval na úrovni 658 metrů, se v současné době shromažďuje na úrovni 725 metrů. Na této trase se nenacházejí žádné skladovací komory." O situaci v bývalém dole u Remlingenu v okrese Wolfenbüttel již dříve informoval časopis Der Spiegel.

    "Jsem znepokojen. Jaderná katastrofa v Asse píše novou kapitolu," řekl dolnosaský ministr životního prostředí Christian Meyer (Zelení). "Události ukazují, že proces vyjmutí radioaktivního odpadu že solného dolů musí být urychlen." Provozovatel musí co nejrychleji přijmout opatření, aby zabránil nekontrolovanému šíření solanky v dole a neohrozil vyzvednutí radioaktivního odpadu z Asse. Ve 13 komorách dolu je uloženo přibližně 126 000 barelů nízko a středně radioaktivního odpadu. BASE rovněž zdůrazňuje, že tento vývoj jasně ukazuje, že "provozovatel musí důrazně pokračovat v dlouhodobém bezpečném vyřazování Asse z provozu a v havarijních preventivních opatřeních".

    Provozovatelem Asse je Spolková společnost pro konečnou likvidaci (BGE). Podle BGE se odborníci na místě v současné době snaží lokalizovat a opravit případná poškozená místa. Kromě toho BGE požádala o kompletní sanaci hlavního záchytného místa na úrovni 658 metrů. Jak oznámilo ministerstvo životního prostředí, 27. května mají odpovědní pracovníci BGE vystoupit na veřejném zasedání výboru pro životní prostředí, energetiku a ochranu klimatu zemského sněmu Dolního Saska a odpovědět na otázky poslanců.

    Video v článku: Katastrofa v Asse: solný roztok prosakuje do úložiště jaderného odpadu (4 min)

    Zdroj. ndr.de
    Přeložila Gabriela Reitinger, OIŽP

     

    Úložiště jaderného odpadu - Německo. Hrozí úložišti Asse zaplavení?

    V rozhovoru odpovídá: Clemens Walther z Institutu radioekologie a radiační ochrany na Leibnizově univerzitě v Hannoveru- rozhovor

    *Do bývalého solného dolu Asse II již léta prosakuje voda. Nyní se zdá, že se situace zhoršuje. Jak vážná je ale situace ve skutečnosti?

    V bývalém solném dole Asse II v okrese Wolfenbüttel v Dolním Sasku je uloženo 126 000 barelů nízko a středně radioaktivního odpadu. Nyní se objevily zprávy o pronikání vody a o tom, že by se úložiště Asse II mohlo zaplavit. Clemens Walther z Institutu radioekologie a radiační ochrany na univerzitě v Hannoveru vysvětluje, co se na místě děje.

    *Jak špatná je situace v Asse II ve skutečnosti?

    O tom, že do Asse II prosakuje voda, se ví již mnoho let a problém stále není pod kontrolou. Celkový objem tohoto průsaku se ve skutečnosti snížil. V současné době činí dvanáct metrů krychlových vody denně. V Asse II bylo 3,6 milionu metrů krychlových skladovacích prostor, z nichž některé jsou nyní zaplněny sudy a také solnou drtí. Dvanáct metrů krychlových vody denně je poměrně malé množství. V dolech v krystalických horninách toto množství proniká každou minutu. Není to tedy tak, že by se Asse chystala "potopit", jak se někdy uvádí.

    *Odkud se bere současný průnik vody?

    Pozorujeme, že přítok se snižuje ve vyšších solných vrstvách, ale zvyšuje se v nižších úrovních. A nyní panují obavy, že voda prosakuje komorami, v nichž je uložen radioaktivní odpad. Z komory na úrovni 725 metrů již byl pozorován únik kontaminovaného výluhu, ale jeho množství je zatím malé. Existují obavy, že by se nyní mohlo zvýšit.

    *Existuje v současné době riziko pro podzemní vody, tj. pro životní prostředí nebo obyvatelstvo?

    Ne, v současné době nehrozí žádné nebezpečí ani pro půdu, ani pro podzemní vody. Asse II je tak hluboko, že nemá kontakt s žádnými vodonosnými vrstvami v zemi. Pokud by Asse II byla v určitém okamžiku zcela zaplavena vodou, mohly by se horní oblasti dostat do kontaktu s podzemní vodou.
    To je však velmi nepravděpodobné. Kromě toho se lehčí sladká voda a těžší nasycená slaná voda běžně nemísí. Bylo však pozorováno, že hustota a složení solanky se na úrovni 725 metrů mění. Příčina toho zatím není jasná.

    *Platí stále plán vyzvednout radioaktivní odpad z úložiště  Asse II do roku 2033?

    Oficiálně ano. I když je slyšet k tomuto plánu kritické hlasy. Je to proto, že je to technicky velmi složitý proces. Není také jasné, kde bude 126 000 barelů následně uloženo.

    *Nepřipadala by v úvahu šachta Konrad v Salzgitteru?

    Šachta Konrad nepřipadá v úvahu. Šachta je určena pro 303 000 metrů krychlových odpadu. To je zhruba tolik, kolik odpadů máme z demontáže jaderných elektráren a stávajícího nízko a středněaktivního odpadu. Pro odpad z Asse II, který by po zabalení činil 200 000 metrů krychlových, by už v šachtě Konrad nebylo dostatek místa.

    Přeložila Gabriela Reitinger, OIŽP