U Temelína rozhodnou o úložišti

Debaty o umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku nabírají na intenzitě. Průzkumné práce zatím odborníci zajišťují v sedmi původně vytipovaných lokalitách. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) už dříve začala prověřovat další místa, kde by v budoucnu mohlo hlubinné úložiště vzniknout.

Konkrétně se jedná o lokality ležící jižně od Jaderné elektrárny Temelín a západně od Jaderné elektrárny Dukovany. Na jihu Čech se ve zkoumaném území nachází především obce Dříteň, Libív a Nová Ves. Nikol Novotná ze SÚRAO uvádí, že v původních studiích se s okolím elektráren nepočítalo z důvodu dalšího zatížení oblasti. „Tento přístup byl ale přehodnocen i jinde ve světě, my jsme tedy také přistoupili k prověření této možnosti."

Starostové dotčených obcí jednají se SÚRAO od roku 2014. Starosta Dřítně Josef Kudrle potřebu najít vhodnou lokalitu chápe, pro stavbu v okolí Temelína ale pochopení nenachází. „Jde o zbytečnou investici, tato oblast je už teď nadměrně vytížená." Na následujícím zastupitelstvu navrhne uspořádání místního referenda, případně ankety mezi občany. „Žádné zásadní rozhodnutí nepřijmeme, dokud nebudeme znát jasný názor občanů, jestli máme dál pokračovat v jednání," zdůraznil.

K úložišti se lidé mají vyjádřit v referendu

Plán vybudovat hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva v okolí Temelína zatím nemá konkrétní obrysy. „Žádnou oficiální informaci o záměru budovat úložiště v lokalitě Dříteň jsme zatím nedostali," uvedl mluvčí krajského úřadu Radek Šíma.

Místní se k případné stavbě staví nesouhlasně. „Úložiště tady nechci, přineslo by to akorát nepořádek," uvedl šestapadesátiletý Milan Baloun z nedaleké Nové Vsi, která se ve vytipovaném pásmu také nachází. Sedmasedmdesátiletá Marie Horká případnou stavbu také odmítá. „Stavba by poškodila obec z ekologického hlediska. Stačí, že tu stojí Temelín."

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek nechce stavět tam, kde by s tím zástupci dotčených obcí nesouhlasili. Minulý čtvrtek se proto sešel se starosty obcí sedmi lokalit, ve kterých už probíhají průzkumné práce, a požádal je o vyjádření vůle pokračovat ve spolupráci na výběru vhodné lokality.

Hlubinné úložiště bude sloužit k ukládání vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Má být vybudované v hloubce půl kilometru na místě, které splní nezbytné geologické podmínky. Vhodnost nově vytipovaných lokalit, stejně jako dopady na životní prostředí, posoudí geologický výzkum, který odborníci začali provádět letos na jaře. Teprve na základě výsledků tohoto výzkumu může být podaná žádost o stanovení průzkumného území pro další geologické práce v oblasti. Pokud je průzkumné území stanoveno, obce nacházející se v něm mají zákonný nárok na finanční příspěvky z takzvaného jaderného účtu. Maximální vymezená částka pro obec je čtyři miliony korun ročně.

Ačkoliv původní studie s okolím jaderných elektráren coby místem vhodným pro výstavbu úložiště nepočítaly, a to z důvodu dalšího zatížení oblasti, přístup k umístění hlubinného úložiště do okolí jaderných elektráren byl přehodnocen. Podle Nikol Novotné ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se tak stalo i jinde ve světě.

Nikol Novotná doplnila, že s výzkumem v okolí elektráren se začalo letos na jaře, o podrobnějším průzkumu se zatím neuvažuje. „Stále platí to, že průzkumné práce se provádějí na všech sedmi vytipovaných lokalitách pro možné umístění hlubinného úložiště," dodala. Rozhodnutí o finální lokalitě má padnout do konce roku 2025, provoz hlubinného úložiště by měl začít v roce 2065.

Pavla Volfová, Českobudějovický deník, 5. srpna 2016