Stát pokračuje v hledání jaderného úložiště, dotčeným obcím přidá na příspěvcích miliony korun ročně

Města, v jejichž blízkosti jsou nebo by v budoucnu mohla být úložiště jaderného odpadu, dostanou přidáno. Od vlády jim budou do obecních rozpočtů chodit až o polovinu vyšší příspěvky než dnes. Zároveň stát chystá průzkum nových míst, kam odpad z jaderných elektráren, zdravotnictví nebo výzkumu ukládat. Na seznamu má 31 obcí, kterým bude platit za probíhající průzkum. Důvodem navýšení příspěvků je podle vládního materiálu inflace v posledních letech.

V současnosti pobírají příspěvek za blízkost jaderného úložiště Jáchymov, Litoměřice a Rouchovany (nedaleko Dukovan). Například Jáchymov dostával ročně kolem čtyř milionů korun, teď by se měl příspěvek zvýšit asi o 44 procent, což dělá dalších 1,7 milionu. „Pro nás jsou to zajímavé peníze, a pokud to bude o milion dva víc, jenom dobře,“ komentoval plán pro HN starosta František Holý.

Podotkl, že úložiště obyvatele města nijak neomezuje, většinou o něm ani nevědí. Podle něj ani není třeba se zabývat například preventivní ochranu lidí před radioaktivním zářením. „To jsme řešili v 90. letech v rámci radonového programu,“ vysvětlil s tím, že dnes už je to starost jaderného úřadu.

Další peníze by měly jít obcím, v jejichž blízkosti si stát vytipoval vhodná místa. V minulosti takových lokalit bylo devět, průzkumy ale skončily. Podle informací ministerstva získaly obce, kde se od roku 2015 do roku 2023 zkoumal potenciál pro hlubinné úložiště, příspěvky v souhrnné výši 204 milionů korun.

Nyní jsou na ministerstvu životního prostředí čtyři nové žádosti. Jde o lokality Březový potok v Plzeňském kraji, Horka a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji. „Příspěvek může v blízké budoucnosti obdržet dalších 31 obcí,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík.

Dotčené obce by podle současného nastavení příspěvků dostaly v součtu přes 68 milionů korun ročně. I toto číslo ale naroste. V závislosti na velikosti území bude činit příspěvek od jednoho do 6,6 milionu korun každé ze tří desítek obcí. Každá z nich už navíc obdržela milion korun ve chvíli, kdy jaderný úřad požádal o povolení průzkumu.

Mezi největší příjemce by mohly patřit Velký Bor, Hodov nebo Temelín. Navýšené příspěvky ale nejsou příliš účinné, obavy z budoucího úložiště radioaktivního materiálu jsou větší.

Asi čtyři miliony ročně by například mohly dostávat Horažďovice v Plzeňském kraji. „Snaží se obce uplatit a myslí si, že čtyři miliony do rozpočtu ročně nahradí škody a újmy, které město a okolí utrpí. Jsou to hezké peníze, ale škody budou větší,“ uvedl pro HN starosta Michael Forman.

Chystané zvýšení příspěvků bude muset zvládnout rozpočet Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), zřizované ministerstvem průmyslu. K materiálu, který projedná vláda, totiž ministerstvo financí podalo připomínku. „Požadujeme do materiálu doplnit vyjádření, že navrhované navýšení výdajů bude v roce 2025 financováno v rámci schválených výdajových limitů SÚRAO bez požadavku na jejich dodatečné navýšení,“ stojí v dokumentu.

V úložištích se neukládá jen odpad z jaderných elektráren. Jedná se také o takzvané institucionální odpady vznikající ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. „Jsou to například vyřazené radioaktivní zářiče, jako jsou požární hlásiče nebo hladinoměry, dále také kontaminovaná suť, plasty a papír,“ popsala mluvčí SÚRAO Martina Bílá. Dále jsou to odpady s přírodními radionuklidy obsahující prvky jako uran, radium, thorium v podobě, v jaké se vyskytují v přírodě.

Autor: Martin Ťopek

Zdroj: Hospodářské noviny

Foto: pixbay