Shrnutí připomínek Platformy proti hlubinnému úložišti k návrhu věcného záměru zákona

Shrnutí připomínek Platformy proti hlubinnému úložišti k návrhu věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorách a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů 

Ministerstvo průmyslu a obchodu dne 20. 12. 2019 zveřejnilo věcný záměr zákona o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do řízení směřujících k výběru lokality pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorách a k povolení provozování úložiště radioaktivních odpadů.

Proti věcnému záměru podaly připomínky obce a spolky sdružené v Platformě proti úložišti. Ze strany obcí a spolků zaznívají následující argumenty:

1. Nedostatečně rozsáhlá úprava, řeší jen dílčí procesy bez vzájemných vazeb

Věcný záměr obsahuje pouze dílčí změny zákonů, úpravu dílčích procesů, týkajících se vyhledávání a povolování hlubinných úložišť. Tyto předpisy ovšem nejsou nijak vzájemně provázané, jednotlivé procesy nejsou na sebe navázané, nejsou vyřešeny sporné otázky. Přitom hlubinné úložiště je záměrem, který bude v dané lokalitě po řádově desetitisíce let, a tedy bude ovlivňovat mnoho budoucích generací, kdy uložení paliva je krokem nezvratným. Proto by měla být procesu výběru lokality a následného povolování výstavby věnovaná patřičná pozornost. Z toho důvodu by měla být přijata komplexní úprava, která prováže jednotlivé procesy, odstraní všechny sporné otázky a zajistí účinnou účast dotčených obcí, jakož i veřejnosti, v průběhu vyhledávání vhodné lokality a následného povolování výstavby.    

2. Předpisy horního práva jsou nevyhovující, zastaralé

Podle věcného záměru zákona není zajištěna efektivní účast obcí a jejích občanů při výběru lokality pro vznik úložiště radioaktivního odpadu, a to ani v případě, že úložiště má vzniknout na území dané obce.  Proces vyhledávání a výběru vhodné lokality se řídí předpisy horního práva, kdy horní zákon i zákon o geologických pracích jsou z roku 1988. Předpisy jsou tudíž již zastaralé a naprosto nevyhovující pro použití na vyhledávání a výběr úložiště radioaktivního odpadu. Horní předpisy jsou učeny pro vyhledávání ložisek nerostů, nejsou vhodné pro výběr lokality pro tak komplexní stavbu, jakou je hlubinné úložiště. Dále od osmdesátých let došlo k zásadnímu společenskému vývoji, zejména zakotvení práva na samosprávu, jehož součástí je rovněž právo obce rozhodovat o svém území. Podle návrhu zákona ovšem obce nemohou efektivně ovlivnit umístění úložiště radioaktivního procesu. Obce mají právo se účastnit pouze několika dílčích správních řízení, nikoliv se však efektivně účastnit celého procesu výběru lokality. 

3. Absence konkrétních a neměnných pravidel pro výběr lokality

Nejsou stanovená jasná a konkrétní pravidla celého procesu. Stát nezajišťuje stabilní a důvěryhodný proces výběru lokality pro hlubinné úložiště. Proces není upravený komplexně zákonem, ale některé kroky jsou stanoveny pouze Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), jiné zase vládní koncepcí. Dochází tak k chaotickým změnám počtu lokalit, postupnému přidávání nebo naopak zužování potenciálních lokalit, aniž by existovala pevně stanovená koncepce výběru. Zákon by tedy měl stanovit jasná pravidla pro zužování počtu lokalit. Musí být předem stanovená jasná kritéria a s jakou vahou budou použita při posuzování vhodnosti jednotlivých lokalit, jaké podklady musí být pro posouzení vhodnosti shromážděny. 

V záměru zákona není transparentně stanoven způsob stanovení geologických kritérií pro výběr potenciální lokality pro hlubinné úložiště, nejsou stanovená podrobnější kritéria pro posouzení vhodnosti potenciální lokality. Vyhodnocování odborných dat má provádět neformálně ustavená komise, ovšem bez zástupců obcí, na jejichž území se potenciální lokalita nachází, bez účasti občanů obce nebo dotčené veřejnosti. Neexistuje tedy žádná veřejná kontrola nad výsledky výběru a může docházet k politickému ovlivňování výběru. Naopak veškeré odborné dokumenty, které při posuzování vhodnosti lokality vzniknou, by měly být veřejné, aby byla zajištěna veřejná kontrola procesu rozhodování. 

4. Nesouhlas dotčené obce úřady nezavazuje

Dále dle věcného záměru nesouhlas obce s výstavbou úložiště na jejím území nemá prakticky žádnou váhu. Nesouhlasné stanovisko obce lze překonat rozhodnutím těch úřadů, které výběr lokality připravovaly – Ministerstva průmyslu a obchodu a SÚRAO. Není tak zajištěno nezávislé posouzení nesouhlasu obce subjektem stojícím mimo proces výběru lokality, kterým by mohl být např. Senát Parlamentu České republiky. Obce tak dle návrhu zákona nevystupují jako partneři při vyhledávání vhodné lokality pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.  

5. Nemožnost obcí ovlivnit konkrétní podmínky návrhu lokality

Dle věcného záměru se obce mají účastnit pouze některých dílčích řízení. Účast obcí v těchto řízení není dostatečná pro efektivní uplatňování práv obcí. V řízení se rozhoduje o již hotovém návrhu předloženém žadatelem, kdy pokud návrh splňuje podmínky stanovené v zákoně, úřad návrh musí schválit. Obec či její občané tak nemají možnost ovlivnit podobu a obsah návrhu. Obce v řízení tak mohou maximálně kontrolovat zákonnost předloženého návrhu. Skutečně efektivní může být účast obce na rozhodování jen tehdy, pokud obce či veřejnost mohou ovlivnit podobu podávané žádosti a to, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. Aby byly obce skutečně efektivně zapojeny do rozhodování, návrh musí obsahovat možnosti zapojení obcí nad rámec dílčích správních řízení. 

6. Nezajištěna efektivní účast veřejnosti

Předložený návrh věcného záměru téměř kompletně opomíjí zapojení veřejnosti (občanů, spolků, podnikatelů) do procesu vyhledávání a povolování hlubinných úložišť, ačkoliv účast veřejnosti vyžadují evropské předpisy (např. Směrnice Rady 2011/70/Euratom). Z hlediska účasti veřejnosti návrh počítá pouze s tím, že v některých řízeních, která budou součástí procesu, se musí povinně konat veřejná ústní projednání, kterých se tedy veřejnost může zúčastnit. Role veřejnosti na takových ústních jednáních bude spočívat pouze v přihlížení při ústním jednání, bez možnosti podat připomínky a očekávat alespoň jejich vypořádání. Taková účast je tedy zcela nedostatečná. 

7. Nedostatečná úprava kompenzace obcím, potažmo vlastníkům nemovitostí

V návrhu věcného záměru zákona jsou obsažena pravidla pro poskytování kompenzací dotčeným obcím a to formou tzv. příspěvku z jaderného účtu. Mechanismus stanovení této kompenzace je ovšem nesystémový. Poskytnutí příspěvku je navázáno na to, zda bude pro území obce podaná žádost o stanovení tzv. průzkumného území, což je jedna z fází celého procesu. Stanovení průzkumného území v průběhu výběru lokality hlubinného úložiště není nezbytně nutné. Pokud tedy průzkumné území není stanoveno, obci tato kompenzace nepřísluší. Dále proces vyhledávání a výběru vhodné lokality se skládá z několika fází, příspěvek má být poskytován ale pouze v jedné z těchto fází. Chybí tak motivace pro obce, aby se účastnili celého procesu, protože dle návrhu zákona nebudou obcím kompenzovány negativní důsledky, které z účasti v procesu výběru lokality obci plynou (např. pokles hodnoty pozemků, odliv obyvatel, negativní mediální kampaň apod.). Mělo by být stanoveno poskytování kompenzací za účast v jednotlivých fázích procesu výběru lokality včetně výstavby a provozu. Úprava kompenzací by se neměla týkat jen obcí, ale i občanů, kteří vlastní nemovitosti na jejich území.  

Dále podle věcného záměru se má kompenzace poskytovat pouze těm obcím, u nichž se alespoň část jejich území nachází v hranicích průzkumného území. Pokud se tedy v blízkosti lokality nachází zastavěné území jiné obce, jejíž obyvatelé tak budou výstavbu hlubinného úložiště omezeni, avšak úložiště se nenachází přímo na území této obce, obci žádná kompenzace nepřísluší. Návrh tak nesleduje skutečné vyvažování negativních dopadů výstavby hlubinných úložišť.   

V neposlední řadě je výše příspěvku příliš nízká a nemůže tak vyvážit negativní dopady výstavby hlubinného úložiště na území obce. 

8. Nerealizovatelný časový harmonogram

Navíc dle časového harmonogramu obsaženého v návrhu výběr minimálně dvou vhodných lokalit pro vybudování hlubinného úložiště má být předložen vládě ke schválení nejpozději do roku 2022. Do tohoto termínu není reálně možné novou právní úpravu schválit. Postup, kdy budou nejprve vybrány lokality, a až poté schválena právní úprava, která proces výběru upravuje, postrádá jakoukoliv logiku.

Autor: Pavel Doucha