Průzkumy kvůli hledání úložiště pro jaderný odpad mohou začít
Ministr životního prostředí zamítl odvolání odpůrců úložiště proti povolení průzkumů. Ti se nevzdávají a chtějí protestovat i dál. Hledači úložiště chtějí v okolí Blatna a Lubence začít s průzkumy příští rok na jaře.
Po několika letech dohadů, debat, nejasností, protestů a sporů mohou na Podbořansku definitivně začít průzkumy kvůli možné budoucí výstavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) totiž zamítl odvolání odpůrců a potvrdil povolení průzkumů, které vydalo loni na podzim jeho ministerstvo. Podle ministerstva SÚRAO (Správa úložišť radioaktivního odpadu), které má hledání úložiště na starosti, postupuje správně a podle zákonů. Části veřejnosti se ale postup nelíbí, upozorňují na porušování daných slibů. „Je to špatné rozhodnutí, jsme smutní. Opět rozhodli bez lidí, kteří tam žijí. Ale nevzdáváme se, budeme bojovat dál," jsou odhodlaní odpůrci úložiště a průzkumů.
V lokalitě mezi Blatnem, Lubencem a Tisem (modře označené) by rádi geologové prozkoumali území, kde by v budoucnu mohlo být úložiště. Povrchový areál navrhují v blízkosti Lubence.Autor: Mapka SÚRAO
První etapa průzkumů, povrchová, při které se zatím nebude vrtat do hloubky, je prozatím povolená v pěti lokalitách ze sedmi po celé republice, ze kterých se bude místo pro budoucí úložiště nakonec vybírat. Na Podbořansku, v okolí Lubence a Blatna, v lokalitě Čertovka, by se mělo začít zkoumat příští rok na jaře.
„Přípravu na průzkumy zahájíme okamžitě. Je potřeba nejprve vytvořit projekt geologických prací, který podrobně popíše veškeré činnosti v rámci průzkumů. Tento projekt bude následně projednán s obcemi," říká Jiří Slovák, ředitel SÚRAO.
Začít se může téměř hned
Povolení umožňuje okamžitý start průzkumů, nějaký čas ale bude trvat příprava. „Reálně předpokládáme, že samotné průzkumné práce začnou pravděpodobně na jaře příštího roku. Probíhat by měly v průběhu dvou let," upřesnila termíny Ivana Škvorová z oddělení komunikace SÚRAO.
A jak bude první fáze průzkumů probíhat? „První etapa by neměla ovlivnit život lidí v lokalitě a lidé by je neměli téměř zaznamenat. Jednoduše řečeno: čas od času se v lokalitě bude pohybovat skupina geologů, kteří budou provádět odběr vzorků. Bez zásahů do pozemků," pokračovala Ivana Škvorová.
Lidé mají obavy z hloubkových vrtů. Ty v první etapě nebudou. „V první etapě se bude jednat maximálně o ruční vpichy do hloubky několika desítek centimetrů, půjde jen o povrchové průzkumy," ujišťuje Škvorová ze SÚRAO.
Rozhodnutí ministerstva životního prostředí je konečné, nelze se proti němu už odvolat. Řadě lidí na Podbořansku se ale průzkumy, ani možné budoucí úložiště nelíbí, a plánují proto další protesty. „Opět rozhodli o lidech, ale nechtějí vůbec slyšet názory lidí, kteří tam bydlí. Opět rozhodli mocensky, nátlakově. Je to špatné rozhodnutí. Ale my se nevzdáme, pokusíme se průzkumy zastavit, zkusíme například soudní cestu, obrátíme se na Evropskou unii. Nesouhlasíme s úložištěm, ani s průzkumy," říká za protestující Jitka Kantová.
Odpůrci mají strach o přírodu
Podle kritiků úložiště není tato varianta ukládání odpadů ve světě dostatečně vyzkoušená, může podle nich být nebezpečná. Bojí se také ničení přírody. Obavy mají ale i ze zvýšeného provozu při budování a fungování úložiště, šlo by prý o velké množství kamionů. Odpůrci věří, že by bylo možné odpad likvidovat jinak, věda jde dopředu. „Bude se zbytečně ničit příroda, později vrtat. Lokalita bude ekonomicky znehodnocena. Kdo tam bude chtít? Úložiště je nebezpečné, nesmyslné a megalomanské řešení. Jen se budou utrácet obrovské peníze. Nikde ve světě to ještě nefunguje a u nás to plánujeme v hodně zalidněném území. Je to nesmysl, výběr míst probíhá silou a je netransparentní," pokračuje Kantová, spoluorganizátorka nedávného protestního pochodu, kterého se na Podbořansku zúčastnilo na sto třicet lidí.
Argumenty odpůrců ale nakonec ministerstvo nepřijalo. Kritikům se nelíbí také způsob výběru lokality. Upozorňují, že hledači úložiště slíbili klid a žádné průzkumy, pokud neuslyší z obcí souhlas a nyní průzkumy, i přes nesouhlas některých obcí, prosadili. „Postup státu při hledání místa pro úložiště je hodně podivný. Porušeno už bylo mnoho slibů, nelíbí se nám to," řekl Deníku Pavel Pavlík. „Sliby - chyby. Nedá se jim věřit. Naslibují, ale skutek utekl. Jak se to říká? Když ptáčka lapají…" nevěří už zástupcům SÚRAO Jitka Kantová, ani další odpůrci.
Průzkumy přitom už jednou na Podbořansku probíhaly, před více než sedmi lety, byly ale tehdy přerušeny kvůli protestům veřejnosti.
Kam s odpadem?
Podle odborníků ze SÚRAO ale budeme v budoucnu úložiště potřebovat, a to jednoduše proto, že odpad produkují naše atomové elektrárny. A elektřiny spotřebováváme stále více. Další varianty nejsou zatím vědecky dostatečně prokázané. Zároveň říkají, že hlubinné úložiště bude v blízké budoucnosti proveditelné a bezpečné, stejnou cestou prý jde většina vyspělých zemí. Aby ale bylo opravu bezpečné, je nutné udělat detailní průzkumy. „Geologické průzkumy jsou klíčové pro objektivní posouzení a srovnání lokalit, jsou krokem k postupnému zužování počtu vhodných lokalit," zdůvodňuje jejich nutnost Ivana Škvorová ze SÚRAO.
„Průzkumy jsou potřeba, aby mohla být vybrána ta nejvhodnější a nejbezpečnější varianta," řekl už dříve také ředitel SÚRAO Jiří Slovák. Hledači úložiště musí podle úkolu od vlády nejvhodnější lokalitu představit v roce 2025.
První etapa povrchových průzkumů, která bude nyní u Lubence a Blatna probíhat, má zúžit seznam vhodných lokalit, ve kterých budou v příštích letech udělány hloubkové průzkumy. Ale na ty musí hledači úložiště opět žádat v budoucnu o povolení.
SÚRAO také tvrdí, že sliby neporušilo a že dodržuje zákony. Brání se, že úkol najít vhodnou lokalitu dostalo od vlády a musí jej splnit. Průzkumy mají být podle nich podkladem pro další debaty o úložišti. Opakují, že souhlas s průzkumy určitě není souhlasem s úložištěm. „Náš postup je kompromisním řešením, které reaguje na nejednotný postoj jednotlivých obcí v lokalitách, kdy některé obce jsou pro průzkum, některé jsou proti. Je to rovný a transparentní přístup, v souladu s platnou legislativou. Konečné rozhodnutí o výběru finální lokality provede vláda, na základě stanoviska dotčených obcí," pokračovala Ivana Škvorová.
Podobná situace je i na Podbořansku. Například Blatno souhlasí s průzkumy, Lubenec je ale odmítl v referendu. Části veřejnosti průzkumy či úložiště nevadí, přijali argument, že jaderný odpad z atomových elektráren, které vyrábějí velkou část elektrické energie u nás, se musí někam umístit. Část je odmítá a protestuje. Nechce úložiště v zalidněné oblasti, má se podle nich hledat jiné řešení.
Referendum už průzkumy odmítlo
V Lubenci proběhlo v roce 2012 referendum, které průzkumy jednoznačně odmítlo. Proti bylo 517 lidí, pro jen 111. Zastupitelstvo obce tak muselo odvolat dřívější souhlas s průzkumy. Naopak úplně jiný je postoj nedalekého Blatna, kterého se průzkumy také týkají. I když tam lidé před lety v nezávazné anketě řekli velmi těsné ne (136 pro průzkumy, 142 proti), zastupitelstvo s průzkumy souhlasilo. Ale s podmínkou, že průzkumy proběhnou na všech lokalitách a s tím, že obce budou mít vůči úložišti právo veta, pokud ho nebudou chtít.
Kritici se bojí, že když už někde průzkumy proběhnou, že výstavba úložiště bude hodně blízko. Schválení pokračování průzkumů bude podle nich jen formalitou. SÚRAO oponuje, že musí prozkoumat všechny lokality, aby vybralo nejvhodnější a souhlas s průzkumy prý rozhodně není souhlasem s úložištěm. Poukazuje také na to, že na další etapy musí opět žádat ministerstvo o povolení.
„Po celou dobu průzkumů budeme postupovat v souladu se zákony, umožníme obcím kontrolu, o všech krocích je budeme informovat. Obce mají právo se k postupu vyjadřovat. Věříme, že tento postup bude pro všechny přijatelný," reaguje Jiří Slovák, ředitel SÚRAO.
Za průzkumy budou obce získávat také finanční kompenzace. Nárok na ně mají už letos. Blatno čtyři miliony ročně, Lubenec tři a půl.
Průzkumy by v první fázi měly posunout čtyři ze současných sedmi míst po celé republice do druhého kola, ve kterém mají následovat hlubinné vrty a další sondy a výběr finální lokality. Úložiště má v České republice začít fungovat v roce 2065, stavět se má začít v roce 2050. Místo, kde vznikne má být známo do roku 2025. Budoucí hlubinné úložiště jaderného odpadu se bude skládat z menšího povrchového areálu a kilometrů podzemních chodeb v žule, kde právě budou uloženy kontejnery s vyhořelým jaderným odpadem.
Autor: Hynek Dlouhý
