Použití peněz z jaderného účtu určuje atomový zákon

Jižní Čechy - Nárok obcí na finanční příspěvek nijak neomezuje jejich právo vyjadřovat se ke stanovení průzkumných území pro budoucí úložiště. 

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyplatila příspěvky obcím v lokalitách, kde od příštího roku začnou probíhat geologické průzkumy pro výběr lokality hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů.

SÚRAO je organizační složkou státu zřízenou na základě zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (tzv. atomový zákon). Posláním SÚRAO je zajišťovat bezpečné ukládání radioaktivních odpadů dosud vyprodukovaných i budoucích, a to 
v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí.
 V čele této organizace stojí Jiří Slovák.

Ten Deníku sdělil, že vedle provozu stávajících úložišť SÚRAO připravuje budoucí hlubinné úložiště pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů. K tomuto účelu má předběžně vytipováno sedm lokalit. V současnosti realizuje výzkum k prokázání bezpečnosti a proveditelnosti úložiště 
v krystalinických horninách (žuly a některé typy metamorfovaných hornin).

Správa úložišť radioaktivních odpadů získává peníze na činnost z tzv. jaderného účtu. Kdo na účet odvádí peníze a proč?

Financování provozu stávajících úložišť a příprava budoucího hlubinného úložiště probíhá z prostředků jaderného účtu, na který odvádějí drobní původci radioaktivních odpadů přímým odvodem a provozovatel jaderných elektráren prostředky dvojím způsobem:

• Přímým odvodem za uložení jednoho metru krychlového odpadu v úložišti Dukovany, Richard nebo Bratrství. Pro rok 2016 byla tato částka stanovena na téměř 146 tisíc korun.
• ČEZ jako provozovatel našich jaderných elektráren odvodem 50 korun za každou vyrobenou megawatthodinu elektrické energie vyrobené 
v jaderných elektrárnách.
• Na jaderný účet rovněž odvádí prostředky provozovatel výzkumného reaktoru za vznik vyhořelého jaderného paliva a odpadů z provozu výzkumného reaktoru za účelem jejich budoucího uložení.

Koncem letošního roku očekáváte, že na účtu, který spravuje Ministerstvo financí, bude kolem 24 miliard korun. Kdo může nebo na co lze peníze využít? Jak se 
s nimi nakládá?

Použití prostředků z jaderného účtu je velmi striktně vyjmenováno v atomovém zákoně. Nelze je tedy použít na jiné než zákonem stanovené účely. Jsou používány Správou úložišť na základě vládou schváleného plánu činnosti. Tyto finanční prostředky slouží k pokrytí činnosti SÚRAO a jsou určeny převážně na provoz stávajících provozovaných úložišť radioaktivních odpadů a na veškeré činnosti související i s přípravou hlubinného úložiště včetně výzkumu a vývoje v této oblasti. Část finančních prostředků slouží jako příspěvky obcím, na jejichž katastru se nacházejí provozovaná úložiště radioaktivních odpadů.

Peníze mohou získat obce, kde je pravomocně stanoveno průzkumné území pro budoucí hlubinné úložiště. Jaká je praxe? Samosprávy takové finance odmítají, že. Nebo se mýlíme?

Před třemi lety byl novelou atomového zákona rozšířen výčet možného použití prostředků jaderného účtu o příspěvky obcím, na jejichž katastrech je pravomocně stanoveno průzkumné území pro geologické průzkumy pro budoucí hlubinné úložiště. Nejde tedy o možnost prostředky získat, ale o zákonný nárok obcí je obdržet. SÚRAO je povinna tyto prostředky na peněžní účty jednotlivých obcí zaslat. Poprvé tyto prostředky převede koncem tohoto roku. Pokud některé obce tyto prostředky odmítnou, pak odmítají něco, co jim ze zákona náleží. Zákonný nárok obcí na příspěvek nijak neomezuje právo obcí vyjadřovat se ke stanovení průzkumných území. Platba příspěvků obcím je zcela nezávislá na účastenství obcí při stanovování průzkumného území. Máte pravdu, některé obce se ústně, slovy svých představitelů, vyjadřují, že tyto prostředky odmítnou. Nicméně je jejich povinností postupovat v souladu se zákonem o obcích, který mj. obcím ukládá pečovat o všestranný rozvoj svého území 
a o potřeby svých občanů včetně péče o zachování a rozvoje svého majetku.

SÚRAO provozuje 3 úložiště:

• Dukovany, v areálu jaderné elektrárny, k ukládání provozních odpadů z provozu obou jaderných elektráren,
• Richard u Litoměřic, k ukládání nízko a středně aktivních odpadů z institucionální sféry – průmyslu, výzkumu a zdravotnictví
• Bratrství u Jáchymova, 
k ukládání institucionálních odpadů s přírodními radionuklidy.

Obec, která peníze z jaderného účtu přijme, třeba na výstavbu veřejného osvětlení nebo cyklostezky, může mít pocit, že se 
k něčemu zavazuje. Jak jí vysvětlíte, že to tak není?

Přesně, jak jsem se snažil říci v předcházející odpovědi. Zákon nikterak nespojuje právo obcí účastnit se správních řízení, dávat svá stanoviska, včetně odmítavých, a jejich nárok na získání finančních příspěvků. V našem případě, kdy bylo pravomocně stanoveno průzkumné území na celkem sedmi lokalitách, dotýkající se 40 obcí, existuje několik obcí – celkem 18, které se postavily za žaloby proti rozhodnutím Ministerstva životního prostředí. Přesto i tyto obce příspěvky obdrží. Jsou zákonem stanoveny a SÚRAO nemůže omezit jejich výplatu.

Může starosta sám za sebe bez vědomí zastupitelstva nabízené peníze odmítnout?

Je to velmi obecně položená otázka. Zákon stanovuje povinnosti zastupitelstva, rady obce i starosty obce. Prostředky, které přijdou na obecní účet, jsou majetkem obce. Nakládání s majetkem obce pak obecně upravuje zákon o obcích, včetně rozdělení pravomocí mezi zastupitelstvo, radu obce a starostu, respektive zastupitelstvo a starostu tam, kde rada obce není ustanovena. Předpokládám, že něco takového, co předjímáte, nemůže nastat, respektive bylo by 
v rozporu se zákonem.

Má vedení obce povinnost informovat veřejnost, z jakého důvodu peníze z jaderného účtu nechce?

Opět je třeba to vidět v kontextu konkrétní situace v konkrétní obci. Obecně platí, že všechny finanční transakce, 
i na úrovni obcí, musí probíhat transparentně a v souladu se zákonem, kdy i veřejnost má právo být informována.

Autor: Redakce

Zdroj: denik.cz