Obavy z konečného úložiště jaderných odpadů

Vysdáno: 7.9.2020

V Německu a  České republice běží řízení, která mají určit místo, kde se v budoucnu dlouhodobě uloží vysoce radioaktivní odpad z jaderných elektráren. Ale v Bavorském lese se počítá s tím, že se ekologické sdružení BUND jen tak nevzdá, lidé chtějí dál klást odpor.

Už pouhé tři týdny – 28.září má Spolková společnost pro konečné skladování (BGE) vydat svou mezizprávu Teilgebiete. Toto datum je důležité v souvislosti s hledáním místa pro stavbu konečného úložiště vysoce radioaktivních odpadů z německých jaderných elektráren. V očekávané zprávě bude BGE jmenovat regiony v Německu a tím snad také Bavorsko, které z jejího pohledu definitivně nepřichází v úvahu pro stavbu jaderného úložiště.

Samozřejmě všichni doufáme, že mezi těmito nevhodnými regiony bude také Bavorský les a že naše lokalita tak bude z dalšího hledání vyloučena,“ říká Martin Behringer. „Ale musíme být realističtí. BGE si nebude chtít jen tak nechat vzít možnost stavby úložiště u nás.“ Behringer je již 18 let starostou městečka Thurmansbang (okres Freyung – Grafenau). Behringer je konfrontován s tím, že by konečné úložiště německých vysoce radioaktivních odpadů mohlo vzniknout právě v jeho regionu.

Ale není to pouze německé hledání úložiště, čím se nyní Behringer zabývá. V České republice nyní běží obdobný proces vyhledání vhodné lokality pro vysoce radioaktivní odpad z českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Tam se debata zúžila na čtyři lokality. Jednou z vybraných míst je i obec Chanovice. Obec se 700 obyvateli se nachází asi 50 km vzdušnou čarou od bavorských hranic v oblasti Pošumaví. Obec Thurmansbang je od Chanovic vzdálena ca. 75 kilometrů. Český státní úřad SÚRAO nedávno informoval starostu obce Chanovice Petra Kláska e-mailem o tom, že jejich obec se může stát místem, kde se bude v budoucnu stavět konečné jaderné úložiště.

Kláskovi vadí především to, že obce ani jejich starostové nemají žádná spolurozhodovací práva. Jeho bavorský kolega Behringer sdílí nejenom obavy Kláska, ale sám je striktně proti možné stavbě jaderného úložiště v Chanovicích. „Jsme jeden region,“ říká Behringer. „Ať se jedná o bezpečnost obyvatel nebo hospodářské důsledky jako turismus, to se týká stejně tak nás jako lidí na české straně.“

Německá BGE zatím ohledně očekávané zprávy mlčí. Ani odborníci z bavorských expertních úřadů nemají informace o detailech připravované zprávy. Zasvěcení lidé jsou však přesvědčeni o tom, že si bude chtít BGE ponechat Bavorský les a Fichtelgebirge na hranicích s Českem jako potenciální lokality a počítají také s tím, že BGE přijde se zcela novými lokalitami, o kterých se dosud nikdy nemluvilo. V zásadě by se mohlo jednat o všechny oblasti severně od Dunaje, shodují se pozorovatelé celého procesu.

To se odvíjí od toho, že podle nového zákona o výběru lokality (StandAG) nyní přichází v úvahu jako vhodná hornina pro uložení radioaktivních odpadů také žula. A sice žula, která na jedné straně není absolutně vodotěsná, takže se bude muset odolnost vůči vodě vytvořit dalšími technickými a geotechnickými bariérami, jak je uvedeno v zákoně StandAG. A na druhé straně žula, která je stovky metrů pod zemí překryta jílem, pískovcem nebo jiným materiálem.

Tento obrat je podivuhodný, když dosud bylo krédo každého bavorského ministra životního prostředí, že se v Bavorsku nenachází jediné místo, které by mělo vhodné podmínky pro stavbu konečného jaderného úložiště. Také nynější ministr životního prostředí Bavorska Thorsten Glauber (FW) říká: „Jsme přesvědčeni o tom, že v Bavorsku není vhodná lokalita pro konečné úložiště radioaktivních odpadů.“ Jeho formulace je téměř totožná s formulací uvedenou v koaliční smlouvě CSU a FW.

Glauber dále prohlašuje, že v případě hledání vhodného místa pro úložiště hraje hlavní roli bezpečnost konečného úložiště na dobu miliónu let. Technické nebo geotechnické bariéry vytvořené člověkem podle ministra Glaubera nemohou takovou dlouhodobou bezpečnost poskytnout. „To se také ukáže v rámci dalšího zkoumání.“ To je také tajné přání starosty Thurmansbangu. Ale Behringer říká: „Nyní musí celý region táhnout za jeden provaz a dát jasně najevo, že jaderné úložiště v našem regionu neakceptujeme.“

A jak je to s konečným jaderným úložištěm na české straně? Rozhodnutí pro jednu ze stávajících čtyř lokalit se očekává v roce 2025. Zařízení samotné má být uvedeno do provozu v roce 2065. Podle dosavadních představ by se měly vysoce radioaktivní odpady z českých jaderných elektráren uložit více než 500 metrů pod zem do betonových kontejnerů. Takové úložiště je nejbezpečnějším řešením, je uvedeno na webových stránkách SÚRAO. Obě české jaderné elektrárny produkují 80 – 100 tun vyhořelého jaderného paliva ročně. Toto vyhořelé palivo se dočasně skladuje – stejně jako v Německu – přímo v areálech jaderných elektráren Temelín a Dukovany.

Bavorský ministr životního prostředí Glauber říká k českému vyhledávání místa pro konečné jaderné úložiště: „I v Čechách musí být bezpečnost občanů na prvním místě.“ Podle bavorského ministerstva životního prostředí probíhá ke všem otázkám jaderné energetiky výměna informací s českou stranou. Bavorsko stále upozorňuje na nutnost transparentnosti celého řízení a dodržování mezinárodních předpisů.

Starosta Thurmansbangu Behringer je však skeptický. „Pokud by se Česko přece jen rozhodlo pro stavbu jaderného úložiště v Chanovicích, byl by to velmi špatný signál pro nás v Bavorském lese,“ říká. „A sice nejen kvůli bezpečnosti našich obyvatel, ale proto, že by se každá ptal, proč by nemohlo být německé úložiště postaveno u nás – neboť žula v Čechách je stejná jako žula u nás.

Přeložila Gabriela Reitinger, OIŽP

Zdroj: Sueddeutsche Zeitung