O průzkumech kvůli úložišti definitivně rozhodne ministr

Podbořansko - Poslední možnost, jak zabránit průzkumům, které mají napovědět, kde v budoucnu vznikne hlubinné úložiště jaderného odpadu, využili jeho kritici z Lubence a Blatna. Ministerstvo vydalo souhlas, odpůrci se ale odvolali. 

Krok od zahájení rozsáhlých průzkumů na Podbořansku jsou hledači úložiště vyhořelého jaderného odpadu (jeho model je na kresbě).

Ministerstvo životního prostředí totiž vydalo souhlas na všech sedmi vytipovaných lokalitách se stanovením průzkumného území kvůli možné budoucí stavbě hlubinného úložiště. Poslední nadějí odpůrců je odvolání, které podali.

Definitivně o tom, zda průzkumy v lokalitě Čertovka u Lubence a Blatna brzy odstartují, anebo nakonec nezačnou, rozhodne ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Proti rozhodnutí o stanovení průzkumného území v lokalitě Čertovka jsme obdrželi rozklad od Advokátní kanceláře Šikola a partneři a spolku Calla sdružení pro záchranu prostředí. Projedná ho rozkladová komise ministra životního prostředí a poté ministr o podaném rozkladu rozhodne," potvrdila informace Deníku Jana Taušová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Vizualizace, jak vypadá hlubinné úložiště jaderného odpaduPrávě advokátní kancelář zastupuje rozčilené odpůrce úložiště z Podbořanska, ale také obec Lubenec. „Odvolali jsme se, nyní máme nějaký čas na doplnění našeho napadení rozhodnutí. Budeme opět poukazovat na chyby v žádosti, na porušování slibů. Nesouhlasíme s průzkumy. Opět rozhodli bez lidí, kteří tam žijí," zlobí se Jitka Kantová ze sdružení SOS Lubenec, které proti průzkumům a možné stavbě budoucího úložiště vyhořelého jaderného odpadu na Podbořansku dlouhodobě bojuje.

Referendum v Lubenci řeklo průzkumům ne

Odpůrcům vadí způsob, jakým Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) obešla slib, že nebude dělat průzkumy, pokud s tím lidé nebudou souhlasit. Hledači úložiště slíbili klid a žádné průzkumy, pokud neuslyší z obcí souhlas. A například v Lubenci referendum řeklo jasné ne průzkumům, přesto SÚRAO požádalo o stanovení průzkumného území.

O porušení zákonů jistě nejde, ale o porušení čestného slova, které hledači úložiště několikrát dali, podle lidí z Lubence a Blatna, určitě ano. „SÚRAO porušilo slib. Slíbilo, že bez souhlasu obcí s průzkumy nezačnou, a teď je chtějí spustit. Nedodrží své slovo, jak jim máme do budoucna věřit?" říká další bojovník proti úložišti Richard Kanta z Lubence. „Takové jednání se ale dalo očekávat. Že když jim souhlas nedáme, že ho obejdou," pokračoval.

Proti průzkumům se odvolala také obec Lubenec, naopak Blatno souhlasí. V Lubenci proběhlo v roce 2012 referendum, které průzkumy jednoznačně odmítlo. Proti bylo 517 lidí, pro jen 111. Zastupitelstvo obce tak muselo odvolat dřívější souhlas s průzkumy.

Postoj Blatna je jiný než Lubence

Naopak úplně jiný je postoj nedalekého Blatna, kterého se průzkumy také týkají. I když tam lidé před lety v nezávazné anketě řekli velmi těsné ne (136 pro průzkumy, 142 proti), zastupitelstvo s průzkumy souhlasilo. Ale s podmínkou, že průzkumy proběhnou na všech lokalitách a s tím, že obce budou mít vůči úložišti právo veta, pokud ho nebudou chtít. „Odvolávat proti průzkumům se nebudeme. Není důvod. Máme zastupitelstvem schválený souhlas s průzkumy, nevadí nám," řekl na dotaz Deníku Václav Beneš, starosta Blatna.

Proti začátku průzkumů, které už v minulosti jednou započaly, ale kvůli velkému odporu veřejnosti musely být před devíti lety zastaveny, se odvolala také obec Tis u Blatna. Neodvolala se Žihle. Obě už jsou v Plzeňském kraji.

SÚRAO se brání, že žádný slib neporušilo, a tvrdí, že povrchové průzkumy v první etapě, na které získává souhlas, mají být podkladem pro další debaty o úložišti. Jeho zástupci neustále opakují, že souhlas s předběžnými průzkumy určitě není souhlasem s úložištěm. Jenže žádná z lokalit se do průzkumů nehrne. „Náš postup je kompromisním řešením, které reaguje na nejednotný postoj obcí v lokalitách," říká Tereza Bečvaříková ze SÚRAO s tím, že určitě nejde o porušení slibu. Některé lokality jsou prý pro, jiné ne, a proto údajně tento postup. „Je to rovný a transparentní přístup, postupujeme v souladu s platnou legislativou. O vyhodnocení průzkumů bude rozhodovat vláda a jedním z neopomenutelných podkladů musí být stanovisko dotčených obcí," pokračuje Bečvaříková.

Kritici se bojí, že když už někde průzkumy proběhnou, že výstavba úložiště pak bude hodně blízko. SÚRAO oponuje, že musí prozkoumat všechny lokality, aby vybralo nejvhodnější a nejbezpečnější.

Měření do tří metrů pod povrchem

SÚRAO nyní říká, že jde jen o první fázi geologických průzkumů. Tedy žádné hlubinné vrty, které mají přijít na řadu ve druhé etapě. Údajně se nyní má jednat povrchové a přípovrchové měření do tří metrů pod povrchem, sběr dat, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod.

„Stát od počátku dává najevo, že hledá lokalitu, kde dojde ke konsensu se zájmy dotčených obcí. Nadcházející průzkum je příležitostí znovu diskutovat jak přínosy, tak negativa budoucího úložiště. Jen otevřená a důkladná diskuze může vést ke vzájemnému porozumění. Vnímáme proto následující období, ve kterém budou hodnoceny a porovnávány lokality, jako další etapu diskuze přijatelnosti úložiště pro region. Věříme, že na více lokalitách získáme postupně pro tento záměr porozumění a ve finále pak i souhlas," uvedla Bečvaříková. SÚRAO opakovaně ujišťuje, že do hloubky se nyní vrtat nebude. „Žádost o stanovení průzkumného území počítá pouze s provedením první etapy," tvrdí mluvčí SÚRAO.

Jenže slibům hledačů úložiště už lidé na Podbořansku příliš nevěří. Mnohokrát totiž slyšeli sliby a ujištění, na mnoha veřejných debatách od vrcholných představitelů hledačů hlubinného úložiště, že ani průzkumy nezačnou, pokud s nimi nebudou souhlasit. Pak ale SÚRAO i přes nesouhlas podalo žádost o stanovení průzkumného území. „Rozdělili průzkumy jen zdánlivě na povrchové a hlubinné. Druhá etapa ale bude navazovat," je přesvědčená Eva Čechurová. „A že jde v první fázi v uvozovkách jen o povrchové průzkumy? Vrtat se bude také, i když ne do hloubky," pokračovala.

Obce mohou dostat finanční kompenzace

SÚRAO se brání, že z nařízení vlády má povinnost předložit vhodné varianty pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu, které budeme podle odborníků v budoucnu nutně potřebovat na ukládání například paliva z jaderných elektráren. Spotřeba elektrické energie jistě klesat nebude a vyhořelé palivo bude nutné někam ukládat a řešení na poslední chvíli by nebylo bezpečné. „Po celou dobu průzkumů budeme postupovat v souladu se zákony, umožníme obcím kontrolu, o všech krocích je budeme informovat. Obce mají právo se k postupu vyjadřovat. Věříme, že tento postup bude pro všechny přijatelný," říká Jiří Slovák, ředitel SÚRAO.

Průzkumy mají za cíl vybrat nejvhodnější a nejbezpečnější lokalitu, zúžit výběr. „Cílem první fáze průzkumů je provést na všech sedmi lokalitách pouze povrchové geologické průzkumy, bez vlivu na životní prostředí, a dospět ke zúžení lokalit," uvedla pro Deník Tereza Bečvaříková, tisková mluvčí SÚRAO.

Hledači úložiště by rádi začali s průzkumy co nejdříve. „Souhlas ministerstva vítáme, nyní musíme vyčkat, zda stanovení průzkumného období nabude právní moci, teprve poté budeme moci zahájit průzkumné práce," pokračovala Bečvaříková.

Za průzkumy by obce měly získávat každý rok také finanční kompenzace. Blatno čtyři miliony korun, Lubenec tři a půl. Tyto peníze by jistě posílily hubené rozpočty obcí; například Lubenec má roční výdaje na investiční akce v obci kolem dvou až tří milionů, nyní by měl možnosti více než dvojnásobné.

Průzkumy by v první fázi měly posunout čtyři ze současných sedmi míst po celé republice do druhého kola, ve kterém mají následovat hlubinné vrty a další sondy a výběr finální lokality. Úložiště má v ČR začít fungovat v roce 2065, stavět se má začít v roce 2050. Definitivní místo, kde vznikne, má být známo do roku 2025. SÚRAO bylo pověřeno hledáním lokality od vlády, dvě varianty musí předložit do konce roku 2018. Budoucí hlubinné úložiště jaderného odpadu se bude skládat z menšího povrchového areálu a podzemních chodeb v žule, kde budou uloženy kontejnery s vyhořelým jaderným odpadem.

Zdroj: Žatecký deník.

Foto: Autor: Deník/Pech Karel