Nový „Gorleben“ u bavorských hranic? Česká republika plánuje stavbu konečného úložiště radioaktivních odpadů

Vydáno: 3.9.2020

Kam se zářícím jaderným odpadem? V České republice zůstaly v hledáčku státu již pouze čtyři lokality pro budoucí stavbu podzemního konečného úložiště radioaktivních odpadů. Všechny tyto lokality se nachází maximálně do 200 km od Bavorska.

Zpráva přišla nedávno e-mailem. „ A to i v takovéto důležité záležitosti,“ říká s podivem starosta Petr Klásek. Obsah zprávy: Na území jím spravované obce Chanovice na jihozápadě Čech by mohlo vzniknout jaderné úložiště.

Lokalita zvaná Březový potok se nachází pouhých 125 km od Regensburgu. Zůstává vedle dalších tři jednou z vybraných čtyř českých lokalit v užším výběru.

Petr Klásek je velmi vytížený člověk. Jeho telefon nepřestává zvonit. Organizuje fotbalový turnaj, stará se recyklaci starého papíru, nechává spravovat poškozený školní autobus. A večer nebo o víkendech si tento otec od dětí nastudovává odbornou literaturu v oboru jaderné techniky. Chci být v obraze,“ říká tento 57-letý muž s plnovousem.

Těží se zde žula

V Chanovicích je barokní zámek, skanzen, mateřská škola, základní škola a důležitým zaměstnavatelem je zde místní pila. To, co činí tuto krajinu v Pošumaví tak zajímavou pro státní Správu úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO, se nachází pod zemí: staletí se zde dobývala žula. O pouhých několik kilometrů se nachází stále aktivní kamenolom.

Hluboko v hornině, více než 500 metrů pod zemí, se má podle státních plánů v budoucnu v betonových kontejnerech natrvalo uložit vysoce radioaktivní odpad z českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Stavební náklady na toto podzemní zařízení mají podle dosavadních odhadů dosáhnout 4 miliard Euro. Definitivní výběr lokality pro stavbu úložiště má proběhnout do roku 2025.

Klásek je skeptický: „Mluví se o tom, že se má úložiště provozovat 100.000 let – to je v rámci lidských dějin nekonečně dlouhá doba,“ kritizuje starosta. Ale nejvíce mu vadí, že dotčené obce nemají právo spolurozhodování. Od začátku stále slyší: „Nebudete nám do toho mluvit“.

Jak je to s konečným úložištěm?

To, že se Chanovice nachází v užším výběru čtyř lokalit, se již „profláklo“ mezi lidmi. Kdo si chce koupit dům nebo chatu, přichází za Kláskem a ptá se: „Jak je to s tím úložištěm?“ Na dobře míněné rady, že začátku provozu v roce 2065 se již stejně nedožije, reaguje Klásek alergicky. „Jsem člověk z venkova,“ říká. „Když zasadíme strom v lese, děláme to pro své děti.“

Vedle této lokality v Pošumaví jsou v užším výběru stále další tři lokality: Janoch se nachází v blízkosti kontroverzní jaderné elektrárny Temelín v jižních Čechách. Lokalita Horka u Třebíče, stejně jako Hrádek u Jihlavy jsou od Bavorska vzdáleny asi 200 km, ale nachází se v těsné blízkosti rakouských hranic. Zda se kvůli blízkosti budoucího českého jaderného úložiště v hranicím sousedních států bude konat přeshraniční proces EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí), zatím není jasné.

Je to v této fázi předčasné hovořit o dalších krocích, sdělil nám na náš dotaz Lukáš Vondrovic, zástupce SÚRAO. Podle popisu geologů má lokalita Březový potok, ke které patří i obec Chanovice, pro stavbu jaderného úložiště obstojné podmínky: za prvé se zde nachází potenciálně vhodné geologické formace velkých rozměrů, za druhé zde proudí spodní voda menší rychlostí.

Obavy místních lidí

Kritiku, že se stát nezajímá o obavy místních lidí v dotčených lokalitách, Vondrovic odmítá. Zástupci obcí se mohou účastnit expertních sezení. Několikrát do roka se kromě tohoto vydává informační leták pro místní obyvatele. „Máme internetové stránky, Facebook, Youtube a samozřejmě odpovídáme na otázky,“ zdůrazňuje Vondrovic.

Na stránkách SÚRAO se můžete kromě jiného dozvědět, že trvalé uložení v podzemním úložišti je nejbezpečnějším řešením. Podle informací na webových stránkách produkují české jaderné elektrárny ročně 80 – 100 tun vyhořelého jaderného paliva, které se nyní dočasně skladuje v meziskladech přímo u jaderných elektráren. Až do pádu železné opony před 30 lety si Česká republika nemusela dělat starosti, co s jaderným odpadem. Do té doby se totiž jaderný odpad odvážel do tehdejšího Sovětského svazu.

SÚRAO starostům a zastupitelům obcí z dotčených lokalit nabízí exkurze například do Finska, kde se staví první konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu na světě. Nabídka, kterou však Petr Klásek nepřijme. Říká: „Proč bych měl jezdit za státní peníze na výlety?“

Přeložila: Gabriela Reitinger, OIŽP

Zdroj: Passauer Neue Presse