Němci našetřili na odstranění dopadů jádra bilion, Češi desítky miliard

Německé energetické koncerny nashromáždily na odstranění následků výroby jaderné energie 38 miliard eur a přesto vyvstávají obavy, zda to bude stačit. Česka má zatím rezervy jen ve výši 71,6 miliardy korun.

Poslední jaderná elektrárna v Německu přestane elektřinu vyrábět za šest let. V Česku to zřejmě bude mnohem později, pro jistotu však ČEZ pracuje ve svých analýzách u Dukovan už s rokem 2027. Ať tak či tak, s odstavením bloků starosti zdaleka nekončí a je třeba se připravit na úklid po jaderné éře. A ten nebude vůbec levný.

V zásadě půjde o dva problémy. První je demontáž odstavených elektráren a druhý uložení vyhořelého paliva. V Německu na to v uplynulých letech vytvořila rezervy takzvaná velká čtyřka. Provozovatelé německých jaderných elektráren RWE, E.ON, Vattenfall a EnBW mají na účtech na tyto účely připraveno dohromady 38 miliard eur.

To je sice více než bilion korun, podle mnohých odhadů je to však přesto málo. „Zřejmě to nebude stačit,“ říká Michael Müller, šéf Komise pro uložení vysoce radioaktivního odpadu.

Podle propočtů auditorské společnosti Warth & Klein dosáhne koncový účet 48 miliard eur, ovšem v dnešních cenách. Náklady jsou nicméně rozloženy v čase. Počítá se přitom s tím, že uložení bude třeba financovat až sto nadcházejících let. Se započtením inflace a případných vícenákladů došli auditoři k sumě 179 miliard eur.

„Především řešení konečného uložení jaderného odpadu počítá s růstem nákladů oproti původním odhadům,“ říká Swantje Fiedlerová z Fóra pro ekologicky sociální hospodářství. Aby se náklady podařilo pokrýt, musely by úroky z rezerv dosáhnout velmi optimistických 4,58 procenta ročně.

Úložiště v Česku bude stát 111 miliard korun

Také Česká republika se na budoucí odstranění následků výroby energie z jádra připravuje. Oproti Německu je však nespravuje provozovatel elektráren, tedy ČEZ. Na takzvaném „jaderném účtu“ bylo ke konci loňského roku 24,4 miliardy korun. Suma se každý rok zvyšuje zhruba o dvě miliardy, z nichž 99 procent platí ČEZ a zbytek další producenti odpadu, jako jsou výzkumné ústavy a nemocnice.

Zhruba čtvrt miliardy ročně spolyká provoz tří úložišť pro nízko a středně radioaktivní odpady Richard u Litoměřic, Bratrství u Jáchymova a u jaderné elektrárny Dukovany, stejně jako monitoring uzavřeného úložiště Hostim. Zbytek je určen na průzkum a pozdější výstavbu konečného úložiště pro vysoce radioaktivní vyhořelé palivo, které zatím uchovává ČEZ v meziskladech u obou jaderných elektráren.

Podle dosavadních odhadů dosáhne cena za koncové úložiště 111 miliard korun. Stát zatím vytipoval sedm lokalit, rozhodnutí pro jednu z nich by mělo padnout do roku 2025. „Úložiště by pak mělo být uvedeno do provozu do roku 2065,“ říká náměstkyně ministerstva průmyslu pro energetiku Lenka Kovačovská.

Druhá věc jsou náklady na demontáž obou českých jaderných elektráren. Ty spravuje ČEZ a ke konci roku 2014 měl na to vyčleněno 16,8 miliardy korun. Rezerva vzroste každý rok zhruba o miliardu. Energetická společnost přitom vychází ze dvou studií, podle nichž vyjde odstavení Dukovan na 22,4 a Temelína na 18,4 miliardy korun. Vedle toho ČEZ ušetřil během let dalších 30,4 miliardy na likvidaci odpadu, z nichž financuje provoz vlastních meziskladů a každoroční platby na jaderný účet.

V Rusku i USA bude demontáž elektráren dražší, než počítá ČR

Celkem je v Česku v tuto chvíli na odstranění následků výroby jaderné energie k dispozici 71,6 miliardy korun. A stejně jako v Německu vyvstává otázka, zda je to dost. Podle energetického experta Edvarda Sequense z hnutí Calla je odhad nákladů v daleké budoucnosti značně komplikovaný. Přesto se domnívá, že to bude málo.

Výše poplatků na jaderný účet se totiž odvíjí od množství vyrobené elektřiny. Podle Sequense bude možné dosáhnout na částku 111 miliard pouze v případě, že by v Česku vznikly nové bloky a energie z jádra se vyrábělo více. Rozšíření elektráren je však kvůli nezajištěnému financování značně nejisté. „Chybějící miliardy pak nezaplatí původce odpadů ČEZ, ale šly by na konto daňového poplatníka,“ říká Sequens.

S odkazem na Mezinárodní energetickou agenturu navíc Sequens upozorňuje, že většina zemí počítá s výrazně vyššími náklady na likvidaci jednoho bloku. Česko kalkuluje – vyjádřeno v dolarech – s 230 až 300 miliony, USA se 300 až 400 miliony a Rusko s 500 miliony až jednou miliardou dolarů na blok.

Autor: Jan Brož
Zdroj: idnes.cz 

Autor foto: Jan Zátorský, MAFRA