Stát poslal obcím kvůli úložišti jaderného odpadu celkem 144 milionů. Ne všechny je použily, s projektem nesouhlasí

Obcím ze sedmi lokalit dotčeným výběrem hlubinného úložiště jaderného odpadu stát v uplynulých letech poslal celkem 144 milionů korun, ne všechny však příspěvek použily. Některé dodnes několikamilionový příspěvek mají na účtu, protože s projektem hlubinného úložiště na svém území nesouhlasí. Dvě lokality - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína, které přibyly na seznam zařazené později - zatím peníze nedostaly.

    Obcím přišel příspěvek za průzkum pro zvláštní zásah do zemské kúry v letech 2015 a 2016, tehdy na něj dostalo sedm lokalit povolení od ministerstva životního prostředí (MŽP). Za každý rok poslal stát na obecní účty celkem 72 milionů.

    „Obce z lokality Březový potok tehdy peníze poslaly ihned zpátky. Zhruba za tři týdny nám i s dopisem přišly znovu s tím, že to je podle zákona. Bylo tam napsáno, že jestliže je nepřijmeme, může se stát, že budeme bráni jako špatně hospodařící zastupitelstva,“ řekl starosta západočeské obce Chanovice nedaleko Horažďovic Petr Klásek. Ten je také mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 nesouhlasících obcí a měst a také 15 spolků.

    Zhruba pět milionů korun tak od té doby na chanovickém účtu leží. Starosta je zatím použít nechce. „Jsme k tomu velice zdrženliví,“ dodal s tím, že nejde o peníze, ale o princip. Některé další obce je podle něj také nepoužily, jiné za ně vybudovaly třeba hřiště. „Byly to jen tyto dva roky, protože další průzkum nám nebyl z MŽP prodloužen,“ poznamenala podle mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerová.

    Finanční příspěvky určuje atomový zákon

    Částky, které jsou vypočítány na základě atomového zákona, se pro jednotlivé obce liší podle toho, jak rozsáhlý na jejich katastru průzkum byl. Všechny obce nicméně už výzkumnými pracemi prošly.

    Současný návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí, který starostové z Platformy kritizují, obsahuje jednorázovou jednomilionovou kompenzaci za období 2017 až 2019. Jde o dobu, kdy se v lokalitách prováděly geologické výzkumy. Na ně se atomový zákon nevztahuje.

    Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tento týden řekl, že 53 milionů korun, pro každou obci milion, může stát poslat nejdříve v lednu 2021. Až zákon začne platit. Příspěvky by se podle Havlíčka měly zvýšit - o tom jak, se bude diskutovat. Uvedený milion korun je podle něj prvním návrhem. Starosta Klásek ale říká, že to je pozdě. Už k 30. červnu příštího roku se má totiž počet vybraných lokalit snížit na čtyři a v roce 2025 zůstane vybrané jedno finální místo a jedno záložní.

    Až se vyberou dvě finální lokality, stanoví se takzvané chráněné území. Každá obec v něm dostane jednorázový příspěvek 50 milionů korun. Příspěvek 600 tisíc korun pak bude dostávat každoročně každá obec paušálně, plus 0,60 Kč ročně za každý metr čtvereční katastrálního území obce, na kterém bude chráněné území stanoveno.

    Až úložiště začne fungovat, tedy nejpozději v roce 2065, budou podle současné legislativy dostávat dotčené obce ročně po čtyřech milionech a také dalších deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého radioaktivního odpadu v daném roce.

    ČTK, Lidové noviny