Martin Schenk: SÚRAO nemá zájem, aby byla pravidla jasná

Bystřicko - Aktuálně neexistuje žádná zákonná možnost, jak by obce, které dostaly v závěru minulého roku od Správy úložišť jaderných odpadů (SÚRAO) „pod stromeček" peníze za stanovení průzkumného území, mohly finance vrátit. Říká to jednatel občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk.

„Peníze jsou velkou motivací, zejména když vlastní průzkumy spojené s vyhledáváním lokality pro úložiště jaderného odpadu ještě nezačaly. A všechny obce, kterých se to týká, příspěvek obdržely, i přes to, že ještě v létě SÚRAO tvrdila, že obce, které podaly na stanovení průzkumného území žaloby, peníze nedostanou," konstatoval Schenk.

Jak to s žalobou Cally Sdružení pro záchranu prostředí a některých obcí, k níž se přidalo i vaše sdružení, aktuálně vypadá?

Poslali jsme soudu všechny podklady a v současné době se neděje nic. SÚRAO v mezidobí poslala obcím peníze, na které mají ze zákona nárok. Některé je přijmout nechtěly, ale podle vyjádření právníka neexistuje zákonná možnost, jak peníze vrátit. Pokud je obce pošlou zpátky, SÚRAO jim je zase vrátí, a tak stále dokola.

Kolik obcí nestojí o finanční podporu, navíc v této chvíli vlastně za nic?

Samozřejmě, všechny to rozhodně nebudou. Pro některé malé se jedná třeba o dvojnásobek ročního rozpočtu, což je samozřejmě lákavé. S tím SÚRAO samozřejmě počítala.

Co s tím chcete dělat vy?

Zatím ještě nemáme odezvy z jednotlivých obcí, protože peníze přišly na sklonku minulého roku, takže v řadě míst ještě neproběhlo zasedání zastupitelstva. Budeme se snažit obce přesvědčit o tom, aby peníze uložily na nějakém speciálním účtu a nepoužívaly je, dokud ohledně výběru lokality pro možnost stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu nebude připravena jasná legislativa. O to nám jde od začátku. Je sice pravda, že v tomto ohledu se za posledních několik let udělala řada příprav, ale jasná a srozumitelná koncepce, jak přesně se bude postupovat, stále neexistuje. Pokud se však obce rozhodnou, že peníze, které od státu dostaly, utratí, s tím nic neuděláme.

Vypadá to, že SÚRAO v průběhu let krůček po krůčku postupuje vpřed ve snaze najít požadovanou lokalitu za každou cenu, zatímco vy přešlapujete na místě…

To je právě problém spojený s absencí přesné legislativy. Takhle SÚRAO může přizpůsobovat výsledky průzkumů, jak se jí to hodí. Protože není jasné, která kritéria jsou prioritní, SÚRAO to má v rukou a nemá zájem, aby pravidla byla jasná a existovala pevná opora v zákoně. I pracovní skupina kolem úložiště je tlačena tam, kam stát a SÚRAO chtějí. Sice už vznikl návrh změny zákona o úložišti, ale je to ještě běh na dlouhou trať. Do té doby může už být lokalita vybrána, a to v podstatě ta, která se bude SÚRAO nejvíce hodit.

Není to tedy z vaší strany boj proti větrným mlýnům?

Přestat nechceme, protože to bychom se vrátili zpět do roku 2010, kdy si vláda dělala, co chtěla, a neměli jsme vůbec žádnou možnost do procesu alespoň trochu vidět a získávat informace.

A o podzemním výzkumném pracovišti, které v minulých letech začalo vznikat v podzemí dolu, jste informace měli?

Nikdo neměl informace o tom, co se tam připravuje. Jenom šly mezi lidmi řeči, že se tam něco dělá, že jsou tam problémy s horninou a že to stojí spoustu peněz. Ale nic konkrétního. Když jsme požádali SÚRAO a GEAM o oficiální informace, odmítli nám je dát. Dost nás překvapilo, kolik už bylo utraceno a že pracoviště vyjde na skoro 1,8 miliardy. Z toho je vidět, že ministerstva i SÚRAO některé informace zatajují, a pokud nám něco „pustí", je většina textu začerněná, takže z materiálu se nedá nic poznat. S tím souvisí i to, zda je vůbec stavba podzemního pracoviště v souladu se zákonem.

Máte dojem, že není?

Smlouva byla podepsána v květnu 2013, ale čerpání prostředků z jaderného účtu může být uskutečněno jen na základě vládou schváleného plánu práce s rozpočtem SÚRAO na příslušný rok. A poprvé se informace o podzemním výzkumném pracovišti objevuje až v plánu činnosti SÚRAO na rok 2016. Rozhodnutí o investici 83 milionů korun, kterou budou následovat další veřejné náklady, tak udělala rada SÚRAO. Pro podzemní pracoviště rovněž nebylo stanoveno průzkumné území, což je protizákonné. Stavba se nachází v dobývacím prostoru dolu Rožná 1, který byl povolen za účelem dobývání uranové rudy, a ne pro cokoliv jiného.

Myslíte si, že když už bude v dole vybudovaná laboratoř, není důvod, aby v nedaleké Kraví hoře nevzniklo i úložiště?

Vyloučeno to není. V materiálech, které šly do vlády, mimo jiné zazněla i kritika, že laboratoř má být tam, kde bude úložiště. Navíc podle odborníků je geologické složení lokality Kraví hora odlišné od zbývajících šesti vytipovaných lokalit, takže výsledky výzkumů by na ně zřejmě byly těžko aplikovatelné. Na to upozornil i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Rovněž se ale může stát, že za nějakých pět či sedm let se mohou zcela změnit lidé v SÚRAO, kteří pak řeknou, když už tady je laboratoř za téměř 1,8 miliardy, přece ty peníze neutratíme znovu jinde. Problémem v další rovině je ale i to, že projekt podzemního pracoviště je představován jako řešení pro horníky po ukončení těžby uranu. To je velice krátkozraké.

Z jakého důvodu?

Ekonomický rozbor vyčíslil, že díky zaměstnání 90 horníků na rozšíření podzemního výzkumného pracoviště uspoří státní rozpočet dvacet milionů v sociální oblasti. Naproti tomu se ale utratí téměř 1,8 miliardy, které by se mohly investovat do rozvoje infrastruktury v regionu, podpory investorů, vzniku nových pracovních míst a rekvalifikace horníků. Náklady na podzemní pracoviště mají jít také z evropských dotací, kde už byly podány tři žádosti o celkem 450 milionů korun, a to zejména z Operačního programu podnikaní a inovace pro konkurenceschopnost. Státní firma zřejmě nebude mít problémy dotace získat, ovšem projekt, který rozvoj podnikání neřeší, „spolkne" peníze, které by mohly využít jiné nestátní firmy pro rozvoj a vytvoření nových pracovních míst.

Co plánujete v této problematice podnikat dál?

Chceme udělat aktuální průzkum mezi starosty, a to nejenom v dotčených obcích, ale v rámci celého regionu, abychom věděli, jak nyní problém tamní lidé vnímají. A i nadále chceme mezi veřejností rozšiřovat informace, na které má právo.

Zdroj: denik.cz

Autor: Lenka Mašová

Foto autor: denik/Lenka Mašová