Loučení s uranem
Český uran je ve světě legendou. SSSR jím plnil jaderné hlavice, teď se spaluje v elektrárnách. Vláda ale rozhodla, že poslední důl ve střední Evropě končí.
Je to jen vysočina, ale v zimě tu fouká jak na krkonošské Luční boudě. Zato výhled na protisvah připomíná spíš Karvinsko. Dvě těžní věže, pod jednou z nich šedivý pás hlušiny, dál vpravo chemické odkaliště. Na tomhle vršku mezi Dolní Rožínkou a Rožnou, patnáct kilometrů od Nového Města na Moravě, se pomalu uzavírá český příběh těžby uranu. Začal v polovině 19. století a byl ještě rozporuplnější, než ty hornické bývají. Uran vynášel, ale lidi ničil mnohem víc, než je v dolech obvyklé. Spousta horníků na práci v dolech doplatila zdravím i životem, mezi nimi řada politických vězňů komunistického režimu.
I tak se část Česka s uranem loučí těžce. „Jsou na nás zlí. Kdepak teď asi seženeme práci, byli jsme tu celý život,“ říká na bráně šachty asi pětapadesátiletá žena. A starý pán, který se blíží k vrátnici o holi, přitakává. „V podzemí jsem dělal 12 let, byla to těžká doba. Ale byli jsme mladí, aspoň jsme tehdy žili,“ říká devětasedmdesátiletý Eduard Mazel nostalgicky.
Pro Dolní Rožínku, kde téměř polovinu obce tvoří prosté hornické ubytovny a bytovky z padesátých let, i celé široké okolí, je blížící se zastavení kol těžní věže pochopitelným traumatem. Prodělečná šachta, která je spolu s jediným rumunským dolem posledním podobným zařízením v Evropské unii, skončí do konce roku 2017. Víc než polovina z devíti stovek lidí, které dosud zaměstnává, o práci do té doby přijde. Zbylí budou likvidovat následky těžby v Rožné i jinde.
Je to o skoro deset let později, než byly původní plány. Konec podniku oddálilo zvýšení cen uranu na světových trzích v roce 2007.
Místo dolu laboratoř?
Prostory šachty ale nejspíš úplně nezpustnou. Společně s rozhodnutím o uzavření dolu vláda schválila pokračování výstavby podzemního výzkumného pracoviště. Tam by měli experti testovat, zda by se na Vysočině dalo vybudovat hlubinné úložiště vyhořelého radioaktivního paliva z jaderných elektráren. Výzkumníci by měli zčásti využívat současné prostory, začala ale už i ražba nových důlních chodeb. Stejně jako plánovaný průzkum v sedmi vybraných lokalitách, které by se mohly stát po roce 2025 hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, čelí i tento plán odporu ekologů i části místních lidí.
„Ve Finsku, které je pro české úřady vzorem, se podzemní laboratoř také razila až ve finální lokalitě Onkalo. Podobně je tomu ve francouzkém Bure,“ říká Martin Schenk z místního sdružení, které nechce ani laboratoř, ani hlubinné úložiště. Navrhuje využít peníze – celkově přijde stavba rozsáhlé podzemní laboratoře na skoro 1,8 miliardy korun – na dobudování infrastruktury oblasti a vytvoření podmínek pro nové investory.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je spolu s provozovatelem dolu, státním podnikem Diamo, hlavním zastáncem projektu, ale oponuje. „Pro výběr lokality pro hlubinné úložiště jsou třeba data a argumenty, která nelze získat jinak než z podzemních laboratoří,“ uvedl tiskový mluvčí úřadu František Kotrba. Využití současného dolu je podle něho běžným postupem i v zahraničí. Například ve Švýcarsku a Švédsku, finská laboratoř je podle něho jediná, která stojí v místě úložiště.
Argumentem ministerstva je i zachování práce pro necelou stovku horníků, které by důl dál zaměstnával. S penězi na vybudování laboratoře prý podle Kotrby počítá takzvaný jaderný účet, ze kterého se platí náklady na přípravu, provoz a uzavírání dosavadních úložišť radioaktivního odpadu.
Fakta Česko má plán na jiný důl Namísto příští rok uzavíraného dolu v Rožné plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu vybudování nového uranového dolu v lokalitě Brzkov-Horní Věžnice na Jihlavsku, kde již dříve proběhla průzkumná těžba. Rozhodovat o tom bude až příští vláda. I kdyby i přes nynější nízkou cenu uranu na světových trzích skutečně kývla, otevření dolu by připadalo v úvahu nejdříve v roce 2021.
Zdroj: Mladá fronta DNES
Autor: Martin Biben
