Lidé z Pošumaví už 19. rokem protestovali proti jadernému úložišti

Vyšlo: 8.1.2022

Chanovice (Klatovsko) - Obyvatelé Pošumaví opět protestovali proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Desetikilometrový 19. ročník pochodu K uctění a zachování přírody a života vedl po pomyslném obvodu stavby, kde by mohly být od roku 2065 trvale a v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Z Chanovic dnes vyšlo přes 350 lidí bez transparentů, řekl ČTK starosta obce Petr Klásek (Hasiči), který reprezentuje republikovou Platformu proti úložišti. Pošumavský Březový potok patří mezi čtyři zvažované lokality v ČR.

"Ze tří čtvrtin jsou tu lidé z oblasti, jichž se to dotýká, ale i ze Sušice, Klatov i Plzně včetně rodin s dětmi a sáňkami. Mají stále zájem, není jim to jedno, podporují trvale odmítavá stanoviska obcí všech obcí," uvedl Klásek.

Dnes hlavně vyjadřovali odpor proti tomu, že se počet obcí, na jejichž katastrech má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) provádět průzkum, loni zvětšil o čtyři na deset, nově včetně města Horažďovice. Podle Kláska je to kvůli tomu, že se připravuje rozšíření jaderných elektráren Dukovany i Temelín, a proto se diskutuje větší plocha úložiště až 500 hektarů.

"Lidé podepisovali petici proti úložišti, kterou pošleme novému ministrovi průmyslu (Jozefu Síkelovi - za STAN)," uvedl. Platforma, která od jara plánuje další společné akce, chce, aby státní instituce začaly brát obce jako partnery. Požádala ministra o setkání.

Dosud nejvíc lidí, kteří se na pochodu proti úložišti sešli, bylo 450. Průvod dnes svedl dohromady všechny věkové skupiny od předškoláků po seniory. Účastníci jej berou jako setkání lidí, kteří se ztotožňují s odporem proti úložišti i geologickému průzkumu, který v roce 2016 zahájila SÚRAO.

Starostové nemají aktuální informace resortu průmyslu, že by průzkum pokračoval. "Ale beru to s rezervou, protože v minulosti běžela celá řada průzkumů, aniž nám to bylo sděleno," uvedl Klásek. Koncem října 2015 obce podaly žalobu na stát, že průzkumy povolil.

Účastníci pochodu získali informace o stavu příprav stavby a o postojích od starostů všech deseti obcí lokality, kteří také pochodovali. Podle nich je téma úložiště v Pošumaví stále velmi silně diskutované a odpor nepolevuje. Úložiště, kde má být odpad uložený desítky tisíc let, by podle obcí představovalo obrovská bezpečnostní rizika a následky pro krajinu a život v celém regionu. Upozornily, že nikde na světě není podobné zařízení v provozu.

Nejasnosti kolem plánované stavby úložiště brzdí podle starostů zájem o bydlení i rekreaci, tedy rozvoj vesnic. Konečné umístění úložiště má být stanoveno do roku 2025. Náklady mají přesáhnout 110 miliard Kč. "O této částce hovoří ministerstvo průmyslu už sedm let. A ještě v ní není zahrnuté aktuální výrazné zdražení stavebních materiálů a prací," uzavřel Klásek.

Zdroj: ČTK

Foto: ČTK/Chaloupka Miroslav

V Chanovicích se vydali na pochod proti úložišti, rozloha se stále rozšiřuje

9.1.2022

Již na devatenáctém ročníku pochodu proti hlubinnému úložišti se sešli účastníci v Chanovicích. Mají společný cíl. Vyjádřit nesouhlas s vybudováním úložiště jaderného odpadu v lokalitě Březový potok, v jejich obcích, kde žijí.

„Pochod jsme nazvali již na počátku K uctění a zachování přírody a života v Pošumaví. Co se týče úložiště, tak jde o celorepublikovou problematiku ukládání radioaktivních odpadů, především vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Bohužel státní instituce, především ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho zřízená instituce Správaúložišť radioaktivních odpadů – SÚRAO, se nezabývají tím, jakým způsobem se k tomu vyjadřují obce, kterých se to dotýká, jak to ovlivní život v lokalitě na Horažďovicku,“ uvedl starosta Chanovic Petr Klásek.

V loňském roce nastaly v tomto ohledu dvě zásadní věci. Lokalita Březový potok je již pouze mezi čtyřmi lokalitami v ČR, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště. „Za druhé ministerstvo přidružilo ještě další obce a zájmová plocha se zvětšila na území již deseti obcí, které zahrnují 32 vesnic a měst. Jde o území na levém břehu Otavy pod Práchní. Týká se to oblasti, kde trvale žije deset tisíc obyvatel,“ poznamenal starosta.

Pochod pořádají proto, že se jim nelíbí, že se jedná o nich bez nich. „Podzemní území, kde by mělo být úložiště, zahrnuje již přes 300 ha, ale tím, jak se mluví o rozšíření Temelína aDukovan, tak už hovoří státní úředníci o 500 ha. Trasa pochodu právě koresponduje s plochou podzemní části úložiště, jde o trasu cca 10 km,“ dodal starosta.

Na pochod se vydaly všechny generace i celé rodiny, aby ukázaly svoji podporu a nesouhlas s vybudováním úložiště v Pošumaví.

Zdroj: Klatovský deník
Autor: Daniela Loudová