Kam se pohřbí jaderný odpad? Ve hře jsou další dvě lokality

Ještě téměř devět let má vláda ČR na to, aby stanovila, kde bude vybudováno hlubinné úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Už do konce příštího roku by ale měla Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrat čtyři lokality, které se budou poté podrobněji prověřovat.

Úřad dosud zkoumá sedm vytipovaných oblastí. Jeho žádost o prodloužení povolení ke geologickým průzkumům v těchto lokalitách ale na konci února zamítlo Ministerstvo životního prostředí. Geofyzikální měření naopak proběhne během letošního jara ve dvou nových lokalitách poblíž jaderných elektráren Temelín a Dukovany, kde vláda očekává větší vstřícnost místních obyvatel. SÚRAO začala tyto oblasti zkoumat loni v létě. Jestli budou vhodné na stavbu hlubinného úložiště, chce úřad vyhodnotit do ledna 2018.

Podle vyjádření SÚRAO nebude mít zamítavé stanovisko MŽP k dalším geologickým průzkumům žádný vliv na průběh hodnocení stávajících lokalit. „Vyhodnocení potenciálních oblastí bude pokračovat podle stanoveného harmonogramu s tím, že koncem roku 2018 dojde k jejich zúžení na čtyři. Tento termín není ohrožen,“ tvrdí úřad ve svém tiskovém prohlášení. „SÚRAO je schopna provést vyhodnocení sedmi lokalit na základě existujících dat. Toto hodnocení příslušnými expertními týmy již probíhá,“ potvrdila mluvčí úřadu Nikol Novotná. „Prodloužení platnosti průzkumných území mělo SÚRAO umožnit detailněji definovat požadavky na technické geologické práce v dalších etapách. Za nové situace tak bude tato problematika pravděpodobně předmětem nových žádostí a následných průzkumů v příštích letech,“ doplnila mluvčí.

O kvalitu těchto výsledků se obávají někteří bývalí členové Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti. „SÚRAO se snaží vzbudit dojem, že vyhodnocování lokalit pokračuje bez problémů a v roce 2018 dojde k výběru těch nejvhodnějších pro další geologické práce. Čím tu vhodnost doloží z geologického hlediska, je velkou otázkou,“ zamýšlí se energetický poradce Edvard Sequens ze sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí.

Nový zákon by měla mít vláda na stole do roka a půl

Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti vznikla v roce 2010 za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí ČR. Členy této pracovní skupiny byli představitelé místních samospráv z dotčených obcí, ekologické organizace, představitelé obou komor Parlamentu, státních institucí zodpovědných za ukládání radioaktivních odpadů (MPO, MŽP, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, SÚRAO) a odborníci v humanitních i technických oborech. Tato pracovní skupina se podílela na vzniku věcného záměru zákona, který chce mj. zapojit do výběru lokality hlubinného úložiště dotčené obce. Vláda podpořila myšlenku věcného záměru tohoto zákona letos v lednu. Původní návrh je ale potřeba upravit a zapracovat připomínky. Přepracovaný návrh věcného záměru má vládě předložit ministr průmyslu a obchodu do 30. června 2018. Připravit by jej měla nová expertní skupina.

Edvard Sequens opustil původní pracovní skupinu na konci roku. Důvodem údajně bylo porušování dohodnutých pravidel a ignorování návrhů pracovní skupiny ze strany státních úřadů. „Pracovní skupina pro dialog skončila odstoupením obcí a spolků z několika lokalit a zbylým členům již na začátku letošního roku vypršel dvouletý mandát,“ upřesňuje Edvard Sequens.

Že by měla vzniknout nová expertní skupina k přípravě nového záměru zákona, oznámil ministr Jan Mládek v polovině ledna. Ke konci února byl ale z funkce odvolán. „Zatím o vzniku expertní skupiny není známo nic bližšího. Bohužel, vzhledem k tomu, že připravený první návrh zákona o zapojení obcí do výběru úložiště poslalo MPO do meziresortního připomínkového řízení až skoro po roce od schválení Radou vlády pro energetickou a surovinovou strategii, se lze domnívat, že je ještě příliš brzy,“ podotýká Edvard Sequens.

Platforma chce práce zmrazit, dokud nebude přijat zákon

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví hory na Žďársku. Obce v oblasti Březový potok jsou nejrazantnějšími odpůrci plánované stavby. V červnu 2016 založili představitelé těchto obcí Platformu proti hlubinnému úložišti.
Toto společenství má v současné době celkem 33 členů – 22 dotčených samospráv a 11 spolků ze všech sedmi oblastí. Usiluje o to, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmraženy. „Nejprve musí být prodiskutována a přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady, jasně definována kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno, a také upravena legislativa, zejména přijat zákon posilující práva obcí,“ vyjmenovává požadavky Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti. „Za současných podmínek je jen devět obcí ze 40 dotčených ochotno se SÚRAO dále spolupracovat,“ podotýká.

Úřad zkoumá další dvě lokality, u Dukovan a Temelín

SÚRAO ověřuje v současné době také další alternativy ohledně hlubinných úložišť, především lokality v širším okolí jaderných elektráren. Poblíž Temelína je to oblast nazvaná ETE-jih, nedaleko Dukovan EDU-západ. „Celý projekt geologicko-výzkumných prací v blízkosti jaderných elektráren odstartoval v červnu loňského roku, kdy SÚRAO podepsala smlouvy s dodavateli prací. Veškerá činnost je projektována na celkovou délku 20 měsíců. Ukončení projektu se předpokládá v lednu 2018, kdy budou odevzdány veškeré výsledky z výzkumných prací,“ informuje mluvčí úřadu Nikol Novotná. „Na jaro letošního roku se předpokládá provedení vlastních geofyzikálních měření, která budou doplněna o terénní odběry vzorků podzemních vod z hornin. Návštěva terénních pracovníků bude vždy ohlášena příslušné obci tak, jak bylo požadováno ze strany starostů dotčených sídel. Žádné plánované práce v tomto projektu nebudou mít jakýkoliv vliv na běžný chod obcí ani obyvatelstvo,“ ujišťuje.

V zájmovém území lokality EDU-západ leží obce Lipník, Dolní Vilémovice, Zárubice, Ostašov a Klučov mezi Třebíčí a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Místní obyvatelé proti probíhajícím výzkumům neprotestují. „Já ani zastupitelstvo a ani většina občanů s tím nemáme žádný problém,“ konstatuje starosta Ostašova Jaroslav Kabelka. „Komunikace se SURAO je perfektní a kompletní. Probíhá výzkum, který nikoho neobtěžuje. Občané jsou průběžně informováni,“ pochvaluje si.

Podobně vnímají situaci také v obci Lipník. „Je pravda, že v JE Dukovany nachází práci hodně lidí od nás a z okolí. Na přítomnost jaderné elektrárny jsme si zvykli. Obě tyto skutečnosti teoreticky mohou upevnit loajalitu jak k provozu elektrárny, tak k případnému úložišti,“ připouští starosta Lipníku Miroslav Svoboda. „Přistupovali jsme v rozhodování o výzkumu a průzkumu terénu pro úložiště u nás jako regionální patrioti, kteří chtějí podpořit provoz Dukovan, podpořit dostavbu pátého bloku, a protože nelze donekonečna ukládat radioaktivní odpad v elektrárně Dukovany, pomoci hledat východisko i pro ukládání v hlubinném úložišti,“ dodává.

K provedení výzkumu a průzkumu v katastru obce se proto místní lidé nestaví negativně. „Chceme znát výsledek a návrh, zda a případně kde je možné hlubinné úložiště vybudovat, a dle výsledku pak teprve jednat o případné výstavbě a podmínkách. Budeme chtít znát podmínky pro provedení a důsledky vlivu na okolí. V neposlední řadě, pokud bude rozhodnuto o stavbě úložiště, bychom chtěli mít možnost kontrolovat výstavbu a provoz například obdobným útvarem jako je Občanská bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany,“ podotýká Miroslav Svoboda.
Současný výzkum podle něj místní obyvatele neruší. „Nyní u nás probíhají práce v terénu, které čítají průzkumné práce a odběry vzorků. Práce v terénu nás nijak neobtěžují. Myslím, že pokud by nám nebyly podávány pravidelné informace o pracích v terénu ze strany SÚRAO a geologických firem, že bychom jejich provádění ani nepozorovali,“ uvádí Miroslav Svoboda.

Oproti tomu v jižních Čechách s možností umístění hlubinného úložiště nepočítají. „Již loni v létě jsem s povděkem kvitoval zprávu, že v lokalitách na jihu Čech, které byly k tomuto účelu vytipovány, se zatím neuskuteční geologický průzkum. Z toho jasně vyplývá, že se s žádnými možnými variantami hlubinných úložišť radioaktivního odpadu v našem kraji neztotožňujeme. Jih Čech by měl zůstat především i nadále čistým vzorem oddychového a turistického regionu,“ uvádí hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

Finové budou celosvětově první. Už začali stavět

První hlubinné úložiště pro radioaktivní jaderný odpad na světě se začalo stavět na přelomu roku ve Finsku. Konkrétně v blízkosti jaderné elektrárny Olkiluoto, na území města Eurajoki na jihozápadním pobřeží Finska. Už v roce 2004 byla v lokalitě zahájena výstavba podzemní laboratoře Onkalo jako první krok k výstavbě budoucího hlubinného úložiště. Zprovoznění úložiště se podle současných plánů očekává v roce 2023. Výstavbu hlubinného úložiště v Eurajoki zajišťuje společnost Posiva. Odborníci z této firmy by měli pomáhat také s přípravou úložiště v ČR. SÚRAO s firmou už podepsala smlouvu o spolupráci.

Úložiště v ČR má podle aktuálního plánu vzniknout do roku 2065. Jeho výstavba potrvá asi 15 let. O finálním umístění hlubinného úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. „Provoz hlubinného úložiště je plánován na zhruba 100 let. V ČR vzniká ročně zhruba 100 tun vyhořelého paliva a vysoce aktivních odpadů, do roku 2065 se předpokládá celkem asi 9 000 tun (se započtením předpokládaných dvou nových bloků). Může to být o něco více, pokud stávající bloky v Temelíně a v Dukovanech budou pracovat déle než 40 let, což je dost pravděpodobné. Celkem by mělo být do úložiště zavezeno asi 6 000 speciálních kontejnerů,“ upřesňuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Dana Drábová: Doba recyklace uranu přijde

Častou otázkou představitelů obcí spadajících do zkoumaných lokalit je, zda je nutné vůbec řešit odpad z jaderných elektráren tak, že se definitivně zabetonuje v hlubinném úložišti. „Technologie na přepracování vyhořelého paliva již existují, některé země je využívají (například Francie). Překážkou jejich širšího využití je značná ekonomická náročnost, vyplatí se Francii s 58 reaktory, ne ČR se šesti. Zatím,“ vysvětluje Dana Drábová. „Doba recyklace uranu z vyhořelého paliva přijde,“ věří.

Je tedy možné, že do hlubinného úložiště by mohl být v polovině příštího století „pohřben“ již přepracovaný odpad. „V současné době je rozhodujícím faktorem ekonomika. V budoucnosti ale může dojít ke změnám. Strategie České republiky je správná – důležité je nyní najít vhodnou lokalitu na hlubinné úložiště. A jestli se do něj bude ukládat vyhořelé palivo nebo odpad po přepracování, se může rozhodnout až kolem roku 2050,“ podotýká ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Náklady na výstavbu trvalého úložiště v ČR jsou odhadovány zhruba na 112 miliard korun. Finance se ukládají už nyní na jaderném účtu u ČNB. Dosud se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů. Podle Dany Drábové je možné uchovávat jej v meziskladech ještě více než 30 let.

„Nyní u nás probíhají práce v terénu, které čítají průzkumné práce a odběry vzorků. Práce v terénu nás nijak neobtěžují.“

Zdroj: Veřejná správa
Autor: Lucie Sýkorová