Kam s jaderným odpadem? Hledá se úložiště, a už dlouho

Český stát už více než 23 let hledá vhodnou lokalitu pro dlouhodobé uložení radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Proč stále není jasné, kde úložiště vznikne? 

Místo vhodné pro jeho ukládání -tzv. hlubinné jaderné úložiště - má za úkol najít Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Příslušný úřad už údajně utratil téměř dvě miliardy korun. Zatím bez výsledku. 

Ve hře je několik důvodů: jednak jsou to nejasnosti ohledně počtu lokalit, jednak výběr vhodné lokality, jednak komunikace mezi státem a obcemi ve vybraných lokalitách, které deklarují silný odpor vůči úložišti. Hlubinné úložiště a jeho stavba by se dotkly několika desítek tisíc lidí a samozřejmě by ovlivnily život v dané lokalitě. Podle poslední verze má hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. 

NEZPOCHYBNITELNÁ PRÁVA OBCÍ 

Koncem listopadu 2020 vydala Platforma proti hlubinnému úložišti (dále jen Platforma) stanovisko: kritizuje v něm neexistenci legislativy, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti a zlepšit nevyhovující postavení obcí v povolovacích řízeních. Zákon je obcím, na jejichž území stát hledá úložiště, slibován již od roku 2011, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon. Podle mluvčího Platformy a starosty obce Chanovice Petra Kláska by se jednak měl přijmout zákon, který by zajistil práva obcím a jejich obyvatelům, dále závazná pravidla, aby je státní úřady neměnily s každou výměnou ministrů a v neposlední řadě by se měly hledat alternativy k využití jaderného odpadu. 

Letos v lednu starostové dotčených obcí představili na tiskové konferenci svá stanoviska k záležitosti. Odpor nadále trvá, obcím vadí, že k výběru lokalit došlo navzdory neexistujícímu již zmíněnému zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště. Je téměř jisté, že požadovaný zákon do konce volebního období nevznikne a bez něj opět mohou přijít roky podvodů ze strany zodpovědných státních úřadů, jaké obce zažily v předchozí etapě. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště přitom zásadně ovlivní životy lidí ve vybraných obcích nejen v této generaci. 

DLOUHODOBÉ SKLADOVÁNÍ MÍSTO ULOŽENÍ 

Platforma proti hlubinnému úložišti z důvodů důvěryhodnosti a transparentnosti požadovala, aby celý dosavadní proces výběru lokalit SÚRAO včetně podkladových zpráv zrevidoval nezávislý oponentní tým. Nestalo se, výsledky rychlé procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), takovou oponenturou nejsou. Dotčené obce chtějí, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která musí otevřít dveře i této variantě.  

POMOHOU KRAJE? 

Letos v únoru zaslali starostové dotčených lokalit dopisy, v nichž žádají o pomoc nové krajské samosprávy (kraje Plzeňského a Vysočiny). Chtějí po nich podporu proti postupu Ministerstva průmyslu a obchodu a SÚRAO a podporu změn v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů při hledání úložiště. Důležitá je pro ně také změna vládní koncepce (dlouhodobé skladování vyhořelého jaderného paliva). V dopisech se nejčastěji kromě nekorektního postupu státu a SÚRAO objevují argumenty jako poškození krajiny stavbou úložiště a z něj vyplývající dopady na lokalitu a její obyvatele i turistický ruch v místě, neexistence slibovaného zákona o spolupráci s obcemi a zakonzervování vyhořelého jaderného paliva bez možnosti ho později v budoucnu využít. Nesouhlas vyjadřují i obce z lokality Janoch u Temelína, kde se vybudování úložiště zdá poměrně logické. 

ČERTOVY PENÍZE 

Trochu to připomíná NIMBY efekt (Not In My Back Yard), a pokud bychom spekulovali, může to vypadat, že se obce snaží zvýšit svoje akcie (bonitu svého území). Nechme však spekulací, pravdou je, že dotčené obce dostaly od státu slibované částky, nicméně samy je označují za čertovy peníze. Některé je mají na zvláštním účtu a nechtějí je používat, některé je už použily. 

„Vůbec si nemyslím, že v drtivé většině případů (až do Vánoc šlo o pět desítek dotčených obcí) by šlo o nějakou licitaci o peníze. Takhle uvažují politici, kteří přihazují cestou změn zákonů miliony, aby snáze starosty přesvědčili. Kromě toho, že v těch lokalitách prostě skutečně o podobnou stavbu nestojí, je důvodem odporu i způsob jednání zodpovědných zástupců státu, ministrů průmyslu i Správy úložišť radioaktivních odpadů. Sám bych nevěřil, co je možné, kdybych to nezažil. Ty sliby, jejichž naplnění se nekonalo, podrazy… Jedním roky se táhnoucím neuralgickým bodem je chybějící zákon, který by posílil postavení obcí, aby samosprávy nebyly vůči státu v tak nevýhodné pozici. I ministr Karel Havlíček nabídl obcím připomínkování, pak ale MPO prakticky všechny připomínky ignorovalo, začalo odkládání a výsledkem je přijatý věcný záměr, který podstatu neřeší a i tak jej pro jistotu do voleb ani nepřijmou,“ uvádí Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí - Calla a sekretář Platformy. 

JÁ NIC, JÁ MUZIKANT 

SÚRAO se hájí tím, že dělá jen to, co mu uloží nadřízený orgán, tedy MPO a potažmo stát s tím, že má na starosti technické záležitosti týkající se průzkumu lokalit. Na otázku, kde je konkrétní výsledek velké finanční investice, nebylo schopno dát jednoznačnou odpověď. 

Ostatně na to poukázal i Nejvyšší kontrolní úřad, který konstatoval, že v letech 2015 až 2019 vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů na výběr lokalit téměř 566 milionů korun. Do čeho peníze šly? „Jde o částku, která zahrnuje náklady za několik let probíhající práce na devíti lokalitách, za veškeré geologické průzkumy a výzkumy, které jsou nákladné, a nejde je uspěchat. Je nutné velmi detailně popsat například složení podzemních vod nebo samotnou horninu z mnoha různých aspektů. Na těchto pracích se kromě odborníků ze Správy úložišť radioaktivních odpadů podíleli i experti z mnoha významných institucí a společností,“ sdělila na dotaz, na co byly vynaloženy ohromné sumy peněz (miliardy korun), tisková mluvčí SÚRAO Martina Bílá. 

Edvard Sequens k tomu dodává: „Rád bych připomenul rok 2001, kdy ministr Grégr prosadil první vládní koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem proti ministrovi Kužvartovi, jehož úřad ke koncepci vydal negativní stanovisko v procesu EIA (hodnocení dopadů na životní prostředí). První vládní koncepce v historii Česka s takovýmto hodnocením však dala dost nereálně krátké časové milníky výběru, pojímala proces technokraticky a přehlídla, že na územích, kde se má úložiště hledat, žijí lidé. Hodně peněz padalo jako svérázná finanční pomoc pro GEAM Dolní Rožínka (součást DIAMO s.p.) včetně dnes už jednotek miliard, které padají do tzv. Podzemního výzkumného pracoviště Bukov. O účelnosti takto utrácených peněz pochybuje jak NKÚ, tak i SÚJB. Ale jede se dál. Využití vybudované „laboratoře“ se hledá za pochodu.“ 

***

CO SI O CELÉ ZÁLEŽITOSTI MYSLÍ EDVARD SEQUENS, SEKRETÁŘ PLATFORMY PROTI JADERNÉMU ÚLOŽIŠTI, KTERÁ SDRUŽUJE 51 ČLENŮ (35 OBCÍ A MĚST A 16 SPOLKŮ)? 

Problematika hlubinného úložiště se táhne už roky. Výběr ztroskotává na tom, že ho nikdo na svém území nechce. Dalo by se říci, proč? 

Když se podíváte blíže na vybrané lokality, zjistíte, že jsou to často rekreační oblasti, malé vsi bez velkého průmyslu (snad s výjimkou Janochu) a úložiště je vlastně hlubinný důl, který to místo zásadně promění desítky let před tím, než by se tam vůbec první jaderný odpad zavezl. Nejpozději od zahájení stavby podzemní laboratoře po roce 2035. Přijdou horníci, začne ruch, doprava, hluk, někde vyroste halda, jinde areál úložiště. Provoz úložiště pak bude pokračovat do dalšího století a jeho existence tu bude už navždy. Samozřejmě je tu i obava z toho, že jde o jaderné zařízení s novými riziky. 

V současné době se vyhořelé palivo skladuje v meziskladu jaderných elektráren. Je známo, kdy bude jejich kapacita naplněna? 

Je naprosto jasné, že se v obou elektrárnách budou stavět sklady nové. Stávající temelínský sklad je na 1370 tun těžkého kovu, na konci roku 2019 v něm bylo 395 tun, další podobné množství se chladilo v bazénech. Po 50 letech provozu by ale z Temelína mělo být 2150 tun vyhořelého odpadu. První dukovanský mezisklad na 600 tun je plný a druhý na 1340 tun už byl naplněn ze tří čtvrtin (994 tun). Jestli Dukovany pojednou padesát let, do 2035-7, zbyde po nich na 2100 tun vyhořelých palivových článků. Ve skladu se musí chladit, takže úložiště není potřeba mít dříve než v roce 2065.

Racionální se jeví vybudovat sklad vedle stávajícího dočasného úložiště. Připadala by tato varianta v úvahu? 

Ty budou muset být přistavěny stejně. Ale obce usilují, aby se namísto hlubinného ukládání zvážila koncepce dlouhodobého skladování, která by dala šanci případnému technologickému vývoji a jinému využití vyhořelého paliva, než je jeho zabetonování do zemských hlubin. SÚRAO vloni uzavřelo smlouvu o dílo s ÚJV Řež, SATRA s.r.o. a Mott MacDonald CZ, s.r.o., které mají do začátku roku 2021 všestranně zhodnotit možnosti dlouhodobého skladování vyhořelého paliva u obou jaderných elektráren případně v centrálním podzemním skladu Skalka na Vysočině. 

Jaké řešení by navrhovala Platforma? Podpořil byste myšlenku jednotného evropského úložiště jaderného odpadu? 

Tak samozřejmě jedno (nebo několik málo) společných evropských úložišť dále od lidských sídel, než je tomu ve středu Evropy, ve vhodném geologickém prostředí a s úrovní bezpečnosti, která by vznikla úsilím vědců mnoha zemí, by mi smysl dávalo. I z pohledu bezpečnosti po dobu tisíců a tisíců let - jedno místo se dá lépe označit a uhlídat, než desítka menších. Momentálně si ale takový projekt neumím představit politicky. Ani u nás bychom nechtěli mít cizí odpady, byť jen ze Slovenska.

Zdroj: PRO-ENERGY

Autor: Eva Vítková