Jméno Janoch tady nikdo neznal, říkají překvapení odpůrci lokality vybrané pro možné jaderné úložiště

Území navržené pro geologické práce pro hledání úložiště o rozloze 22,7 kilometrů čtverečních, které bylo pojmenováno Janoch, leží na katastrech obcí Dříteň, Hluboká nad Vltavou, resp. Purkarec, Olešník a Temelín.

Přesně dvacet let od spuštění prvního bloku jaderné elektrárny tak jaderná energetika znovu rozděluje lidi v tomto regionu.

„Slovo nebo jméno Janoch tady nikdo neznal. I když jsme slyšeli ve zprávách, že Janoch je v té lokalitě, tak se tomu nemohl nikdo bránit, protože jsme nevěděli, že je to tady. Kdyby tam bylo napsáno Temelín, tak by nás to hned trklo,“ neskrývá svoje rozčarování ze zprávy, že by v jeho sousedství mohlo vzniknout úložiště jaderného odpadu František Hošek. Společně s dalšími lidmi, kterým se záměr na stavbu nelíbí, založil skupinu STOP Janoch. Je mezi nimi i Kateřina Faktorová. Podle ní jde hlavně o budoucnost jejích dětí:

„Nechceme jim tady do budoucna připravovat takové velké problematické téma, aby do budoucna řešili co dál, kam se odstěhovat, co s domem, který se začal rozpadat, protože pod námi vrtají.“

Protesty proti stavbě spojené s jadernou energetikou znovu zažívá současný starosta Dřítně Josef Kudrle z ODS.

„Samozřejmě, že taková stavba přitahuje spoustu negativních prvků. Třeba kriminalitu. Když vám kolem domu každou chvíli jezdí nějaké auto, to není na vsi tak úplně jednoduché,“ říká Josef Kudrle.

Po dvaceti letech fungování Temelína si ale na sousedství s jadernou elektrárnou nestěžuje. Přínosy vidí i jeho stranický kolega, starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa.

„Temelín, a to si přiznejme, prostě pomohl v devadesátých letech přenést jižní Čechy přes ekonomickou transformaci, vytvořil tisíce drobných podniků, živnostníků a díky Temelínu prošly jižní Čechy devadesátými léty bez ztráty květinky. Temelín dneska funguje bezpečně, shodou okolností slavíme dvacet let. Každý rok rozdělují několik milionů, v době, kdy se měl dostavět, tak dokonce sto milionů ročně do regionů. Je to pozitivní společnost,“ konstatoval starosta Tomáš Jirsa.

Kateřina Faktorová ze skupiny STOP Janoch přínosy jaderné elektrárny v sousedství tak optimisticky nevidí.

„To je argument, kterým nás lidi atakují: Vy jste vedle Temelína, máte největší výhody. Ale my ty výhody nemáme. Dostáváme tak tablety jódu, kdyby náhodou k něčemu došlo,“ říká Kateřina Faktorová.

I jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS by preferoval jiný postup:

„Já bych preferoval, kdyby evropské státy, které využívají jadernou energetiku, v tomto spolupracovaly, vybraly jednu nebo dvě lokality v celé Evropě. V případě, že by došlo i k nějaké smlouvě mezi Evropou a nějakou třetí zemí, kde by toto úložiště mohlo vzniknout.“

Výběr lokality pro uložení jaderného odpadu v Česku ale zatím pokračuje podle harmonogramu Správy úložišť radioaktivních odpadů. Podle něj by letos v březnu měla správa úložišť zahájit práce na přípravě žádostí o stanovení průzkumného území, včetně řešení střetů zájmů na preferovaných lokalitách. Finální a záložní lokalitu by pak SÚRAO rádo vybralo v roce 2030.

Celou reportáž Lucie Hochmanové si poslechněte online, nebo si ji můžete stáhnout do svých počítačů a mobilů k pozdějšímu poslechu.

Zdroj: Český rozhlas