Jiří Popelka: Chceme napřed zákon s jasnými pravomocemi obcí, teprve pak pokračování ve výběru úložiště jaderného odpadu

JISTEBNICKO – Platforma proti úložišti, což je iniciativa usilující o právo obyvatel dotčených regionů na účast v rozhodování o budoucím hlubinném úložišti jaderného odpadu, dnes sdružuje 32 obcí a 15 spolků. Mezi osmi státem vytipovanými lokalitami, k nimž přibyly v posledních letech ještě úvahy o úložišti u jaderných elektráren, je také lokalita Magdaléna v teritoriu města Jistebnice a obcí Božetice a Nadějkov. Spolu s těmito obcemi je členem Platformy také spolek Zachovalý kraj. V Platformě každý půlrok plní roli mluvčího jeden z představitelů jejích členů. Pro první pololetí roku 2020 je to jistebnický starosta Jiří Popelka, který přibližuje aktuální vývoj situace.

Obce a spolky protestují proti umístění úložiště na svém území už mnoho let. Proběhly i ostré výměny názorů se zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a neustále se oddaluje zúžení výběru na čtyři lokality, které by se pak měly zkoumat podrobněji. Jak to tedy aktuálně vypadá?

Správa úložišť jaderného odpadu oproti dřívějšku změnila svůj postoj. Dnes se prohlašuje za technickou organizaci, která má pouze posoudit jednotlivé lokality a o dopadech na obyvatele s obcemi přestala komunikovat s tím, že to bude zřejmě příslušet ministerstvu průmyslu a obchodu. Dřív lidé ze SÚRAO jezdili, vysvětlovali, dělali kampaně. V únoru před rokem došlo k výměně ředitele SÚRAO a nový ředitel Jan Prachař zřídil pro technické posouzení expertní panel, který už zasedl třikrát a jehož výstupem má být pořadí lokalit podle vhodnosti. Obce si do tohoto expertního panelu nominovaly geologa pana Machka, ten je přímým účastníkem a obcím byla nabídnuta role pozorovatele. Já jsem se zúčastnil jedné této odborné diskuse a určitě se tam zase chystám. Mohu ale potvrdit, že debata má odbornou úroveň. Pokud jde o časový termín zúžení počtu lokalit, SÚRAO i ministerstvo průmyslu teď uvádějí, že k výběru čtyř lokalit dojde letos v červnu. My ale zastáváme názor, že napřed je třeba přijmout zákon, který jasně definuje zapojení dotčených obcí do rozhodovacího procesu.

V jakém stadiu práce na zákonu jsou?

Návrh vznikl, ale ministerstvo průmyslu a obchodu ho ze své půdy dál neposlalo. Ministr Havlíček pak po svém nástupu deklaroval, že chce vytvořit nový návrh. Představil už jeho věcný záměr, my jsme jej měli za Platformu připomínkovat. Připomínek jsme dali hodně a všechny byly zamítnuty. Ani jedna nebyla vyslyšena a ministerstvo věcný záměr zákona dalo do mezirezortního připomínkování dalších ministerstev, Svazu měst a obcí a Svazu místních samospráv. Ty nyní dají své připomínky, ministerstvo se s nimi musí vypořádat a pak bude chystat paragrafované znění, které pošle do vlády. Odtud povede cesta návrhu zákona do Parlamentu. My trváme na tom, že napřed má být přijat zákon a teprve pak má probíhat výběr lokalit.

Jsou nějaké signály, že by Magdaléna mohla být ve čtveřici lokalit po zúžení výběru?

To vůbec nejde odhadnout. Probíhající expertní panel SÚRAO sestaví žebříček s pořadím a ten předá vládě. V minulosti hrály roli i jiné aspekty než technické, teď se na veřejné mínění nehledí. Žebříček bude sestaven podle technických parametrů. Jsme postaveni před to, že dnes tu je politická síla rozhodnout o zužení výběru na čtyři lokality i bez zákonem nastavených pravidel. V těchto čtyřech lokalitách by se pak mělo pokračovat průzkumnými pracemi, aby se poté zúžil výběru ze čtyř na dvě lokality. Tam by měli podle slibu ministra požádat o schválení průzkumných území, mluví se o tom, že by měla souhlasit nadpoloviční většina obyvatel, ale to jsou jen sliby ministra. Slibů od různých ministrů máme už plný šuplík. Proto chceme jasná pravidla zakotvená v zákoně.

Zkoumá se už teď lokalita Magdaléna?

V minulém roce tu probíhalo dokončení geologických výzkumů. Pracovníci tu chodili v terénu, měřili vlastnosti zeminy a z povrchu mapovali geologické podloží. Při technické diskusi se jede podle těchto získaných dat a je otázka, jak se získávají. Protože oficiálně by SÚRAO muselo mít od ministerstva životního prostředí povolena průzkumná území, a to jsme úspěšně napadli. Oni to ale jen přejmenovali na výzkumná území a ve sběru dat pokračují. Proto chceme mít v zákoně zakotvenou možnost spolurozhodovat a stanovisko obce by pak podléhalo ještě schvalování Senátu nebo celého Parlamentu. Konečné rozhodnutí by poté bylo na vládě. My usilujeme o to, aby obce měly možnost říct, zda na svém území hlubinné úložiště chtějí. Ve skandinávských zemích mají obce dokonce právo veta, ale to se nám nepodaří, protože tady je spíš trend takové stavby označovat za veřejný zájem. Postavení obcí se naopak zhoršuje. Chceme tedy alespoň dvoustupňové rozhodování – v obcích a v Parlamentu.

Jsou tomu zástupci státu nakloněni?

Ministr Havlíček sice obcím slíbil, že SÚRAO nepožádá o povolení nových průzkumných území dříve, než zákon o zapojení obcí vstoupí v platnost, ledaže by získal souhlas samospráv z lokality. Jenže v nyní navržené podobě zákon obcím nepomůže. Čeká nás kolem něj ještě dlouhé dohadování a ministr by neměl tlačit na výběr preferovaných lokalit, dokud nebudou jasná pravidla a těmi je pro nás schválená legislativa.

Jeden čas to vypadalo, že se stát přiklání k budování úložiště v areálu jaderných elektráren Dukovany nebo Temelín. To už neplatí?

To byl jeden z těch slibů, které máme v šuplíku. Ano, vycházelo se z toho, že obyvatelé v okolí těchto elektráren budou mít k úložišti vstřícnější přístup, ale to je spíš úsudek státu.

Můžete připomenout, proč u vás úložiště za žádnou cenu nechcete?

Došlo by tu k nevratným změnám prostředí, které chceme zachovat našim potomkům. Hrozí ztráta vody, hodnoty prostředí, kvality života, identity.

Vidina pracovních příležitostí při budování úložiště vás neláká?

Ano, velký stavební ruch by budování úložiště přineslo. Důl by se musel napojit na sítě, byl by tu příliv pracovní síly, ale odjinud. Byli by to agenturní zaměstnanci i s negativními jevy, které to přináší.

Budete tedy dál protestovat?

Na různých místech se protestuje stále. Nedávno proběhl protestní pochod v Chanovicích s mottem NE lokalitě Březový potok. Ta se nachází u Horažďovic v Plzeňském kraji. V rámci Platformy proti úložišti se bude opět konat 18. dubna Den proti úložišti.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Hledá se oblast v krystalinickém masívu, protože hlavním kritériem je dlouhodobá bezpečnost, která se počítá na stovky tisíc let.