Je to úplatek, říkají obce o milionech od správy jaderných úložišť
Přes 13,5 milionu korun zaslala v uplynulých dnech Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) obcím v Plzeňském kraji, na jejichž území se uvažuje o vybudování úložiště jaderného odpadu. Starostové některých vesnic hodlají peníze odmítnout. Považují je totiž ze strany státu za úplatek, který je má motivovat k poslušnosti.
Obce v oblasti Březový potok u Horažďovic, tedy Kvášňovice, Olšany, Pačejov, Maňovice, Velký Bor a Chanovice, jsou nejrazantnějšími odpůrci plánované obří stavby úložiště jaderného odpadu. SÚRAO pro ni vytipovala sedm lokalit v zemi.
„Náš postoj se nemění po celá čtyři volební období, kdy byl záměr o stavbě úložiště zveřejněn,“ uvedl chanovický starosta Petr Klásek.
Chanovice dostaly na účet přes 2,5 milionu korun. Klásek proto na 30. prosince svolal mimořádné jednání zastupitelstva, které bude hlasovat o odmítnutí peněz.
„Byť je to pro naši obec značná částka, čtvrtina našeho rozpočtu, tak podle mě není vhodné, abychom peníze přijali. I kvůli žalobě na stát, kterou jsme podali a o které nebylo rozhodnuto,“ konstatoval Klásek.
Starosta: Stát se na náš názor vykašlal. Vyřešil to penězi
Zastupitelstva všech šesti obcí po obecních volbách v roce 2014 přijala usnesení, že úložiště na svém území nechtějí.
Následoval rozklad - neboli námitky proti rozhodnutí - o stanovení průzkumného území zvaného Březový potok. To zasahuje na území právě těchto obcí. Když ministr životního prostředí rozklad zamítl, podaly obce 23. října letošního roku žalobu na stát (více o tom čtěte zde).
„My jsme nesouhlasili s průzkumem a stát se stejně na náš názor vykašlal. Vyřešil to tím, že nám poslal peníze,“ myslí si Klásek.
Podle něj je chybou, že SÚRAO například stále zvětšuje lokalitu, kterou by mělo úložiště zabrat.
„Pracovalo se s mnohem menší výměrou, teď je ve hře 306 hektarů, ale loni v Plzeňském kraji ředitel SÚRAO Jiří Slovák sdělil, že to může být až 500 hektarů,“ popsal Klásek.
Nejvíce peněz ze všech obcí v regionu dostal Velký Bor. Téměř 3,2 milionu korun, což je 40 procent rozpočtu obce. „I kdybychom za to například mohli opravit všechny silnice obci, přesto peníze nechceme,“ poznamenal starosta Václav Zábranský.
I on si myslí, že peníze mají spíše charakter úplatku. „Tvrdili, že to má být kompenzační poplatek, ale mně to připadá jako motivační suma. Chtějí si obce koupit,“ uvedl Zábranský. Hodlá se poradit s právníkem, co má obec s penězi udělat.
Ředitel Jiří Slovák uvedl, že roční příspěvky obcím, kde bylo stanoveno průzkumné území pro budoucí úložiště radioaktivních odpadů, náleží obcím podle atomového zákona.
„SÚRAO tak má zákonnou povinnost tyto příspěvky vyplatit. Právo obcí dávat svá stanoviska včetně odmítavých je nedotčeno. Je na obcích, jakým způsobem tyto příspěvky použijí. Prováděcí předpis k zákonu pouze požaduje, aby obce do 30 dnů po obdržení příspěvku informovaly SÚRAO o tom, na jaké prospěšné účely hodlají příspěvky použít,“ popsal Slovák.
Obce v okolí Žihle na Plzeňsku jsou vstřícnější
Vstřícnější postoj k úložišti mají obce na severním Plzeňsku, kam zasahuje další vytipovaná lokalita Čertovka. Tis u Blatna dostal na účet přes dva miliony a Žihle přes milion korun.
„Nezaznamenali jsme žádná zásadní negativa,“ prohlásil náměstek hejtmana a místostarosta Žihle Ivo Grüner poté, co letos v srpnu ředitel SÚRAO Slovák ukázal lidem z vedení kraje model zařízení na ukládání jaderného odpadu a seznámil je s podrobnostmi projektu.
„Chtěli bychom, aby v lokalitě Čertovka už byl proveden geologický průzkum, aby se vědělo, zda je tam vybudování úložiště možné,“ řekl Grüner.
Podle plánu státu má úložiště fungovat až po roce 2060. Nyní se SÚRAO snaží najít vhodné místo.
„Stejná částka bude obcím převedena do poloviny příštího roku jako příspěvek za rok 2016 a každý další rok, dokud stanovení průzkumného území nenabude právní moci,“ konstatoval Slovák.
Autor: Jitka Šrámková
Zdroj: idnes.cz
