Jaroměřice se nesmějí stát „zapomenutou“ lokalitou, říká Petr Andrýsek

Jaroměřice nad Rokytnou - Obce mají i bez referenda řadu možností, jak ovlivnit výběr lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, zveřejnila v inzertním textu na počátku týdne Správa úložišť jaderného odpadu (SÚRAO). Je to pravda? Jaké jsou zkušenosti spolku SOS Na Skalním, který do procesu výběru lokality pro úložiště vstupuje, se Deník zeptal místopředsedy Petra Andrýska.

Bude referendum v Jaroměřích nad Rokytnou k něčemu dobré, nebo ne?

Místní referendum sleduje dva hlavní cíle: Zaprvé zjistit v této velmi důležité chvíli jaký postoj k otázce vybudování úložiště mají místní občané. A jak se tedy jejich zastupitelé mají nadále k věci stavět i v dalších volebních obdobích. Správa úložišť naznačuje, že je přeci zbytečné snažit se pomocí referenda ovlivnit budoucí rozhodování. To je ale zcela mylný výklad podstaty referenda. Referendum má ukázat vůli lidu a zástupci lidu pak mají na základě projevené vůle konat.

Je pozice obcí opravdu tak silná, jak to zmíněný článek SÚRAO naznačuje?

Samozřejmě, že není. Vždyť si jen stačí přečíst výčet argumentů SÚRAO. Myslíte, že je opravdu reálné ovlivnit dva roky starou aktualizaci Energetické koncepce ČR? Nebo spoléhat na připravovaný zákon o zapojení obcí do rozhodování, když při jeho přípravě nemají zástupci obcí nic víc než jen pozici statických pozorovatelů? Asi nejlépe pozici obcí naznačuje to, že doposud nebyly v žádném správním řízení ohledně úložiště brány na názory obcí žádné ohledy. Veškerá řízení pokračovala, i když byly obce zásadně proti.“
Výstava na téma historická slavnost Barchan.

Co říkáte na argumenty, že budování a provozování úložiště nebude mít nijak zásadní vliv na životní prostředí a životy místních lidí?

Tak tomu přeci nemůže věřit nikdo s trochou zdravého rozumu. Bude se jednat o velmi rozsáhlé důlní dílo, které mají budovat stovky pracovníků po dobu desítek let. U nás nejsou odstupové vzdálenosti navrhovaných úložišť a místních sídel v desítkách kilometrů jako jinde, ale často jen ve stovkách metrů. Navíc s budováním se rozhodně nezačne až v roce 2050, jak tvrdí SÚRAO, ale mnohem dříve. Proto i dopady na místní obce přijdou mnohem dříve.

Jedním z proklamovaných důvodů, proč se má hlubinné úložiště co nejdříve postavit, má být, že prý nemáme morální právo přenášet tenhle problém na další generace. Jak to vidíte vy?

S tímto tvrzením by se dalo souhlasit, ale pouze kdybychom opravdu znali reálně proveditelný způsob, jak tento odpad trvale a bezpečně zlikvidovat. Bohužel my prozatím bezpečný způsob likvidace neznáme. Jenže odpovědní činitelé spěchají, a tak ho chtějí jen zakopat. A přitom všichni víme, jak moc je radioaktivní materiál nebezpečný. Proto současný navrhovaný postup, který může našim potomkům připravit nezměrné problémy v budoucnosti a nám už v současnosti, pokládám naopak za velice amorální.

SÚRAO několikrát avizovalo, že chce zlepšit svůj způsob prezentace vůči veřejnosti. Nastala z vašeho pohledu opravdu nějaká změna?

Změna nastala, ale rozhodně ne pozitivní. Nejprve nikdo ze SÚRAO nepřijel na veřejnou debatu ohledně úložiště do samotných Jaroměřic, největší dotčené obce. Osobně to pokládám za jasný signál toho, jak moc si místních lidí váží a jak chtějí naslouchat jejich názorům. A nyní zveřejní tendenční článek, pod který se ani nepodepíší. Tomu já tedy otevřená a transparentní debata rozhodně neříkám.

A dotaz na závěr. Máte nějaký vzkaz pro občany Jaroměřic?

V jedné studii jsem četl o tom, že všechna místa, kde bylo doposud započato s výstavbou hlubinného úložiště, jsou z jejich národního pohledu vnímána jako „zapomenuté lokality“. Nyní máte možnost přijít k referendu a svým hlasem vzkázat, že Jaroměřice takovou „zapomenutou“ lokalitou nejsou a ani se jí stát nechtějí.

Autor: Luděk Mahel

Zdroj: denik.cz