Havlíček uklidňoval starosty kvůli jadernému úložišti

V polovině příštího roku bude znám užší výběr míst, kde by se od roku 2050 mělo stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu. Dnes jich připadá v úvahu devět, postupnou selekcí se vyberou čtyři, pak dvě a v roce 2025 bude známo jedno hlavní a jedno záložní. Včera to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Předtím se sešel se starosty dotčených obcí. Ti ho požádali, aby se práce na hledání místa pro nebezpečný odpad, a tedy i zužování výběru, zastavily do doby, než bude platit nový zákon. Ministr prosazuje, aby to bylo už v roce 2021. Zajistit by měl rovnoprávnější postavení samospráv vůči státu a umožnit veřejnosti hájit své zájmy při rozhodování o radioaktivním odpadu. Uvedla to Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 15 spolků a 32 obcí v blízkosti zvažovaných lokalit.

Předpisem, který obcím dá víc pravomocí, by měl být navržený zákon o zapojení dotčených obcí a jejich občanů do výběru lokality. Starostové ho ale chtějí upravit, protože se k jeho přípravě nemohli vyjadřovat. Podle ministerstva to byl hlavní důvod, proč se s nimi Havlíček sešel. „Starosty bereme jako partnery. Diskuse o hlubinném úložišti tak dostává zcela jiný rozměr,“ uvedl po jednání.

Obce a spolky jsou však podle starosty Chanovic Petra Kláska, který je mluvčím platformy, z jednání rozpačité. Starostové se sice dozvěděli, že mohou podat k návrhu zákona své připomínky, přesto se má užší výběr odehrát dříve, než zákon vstoupí v platnost. Podle Kláska se umístění jaderného úložiště od počátku vybírá bez konzultace s obcemi. Většina z nich s tím nesouhlasí.

„Nejvíc nás mrzí direktivní přístup státu,“ říká Klásek. Havlíček uvedl, že chce prosadit umístění „mírovou cestou a bez emocí“. Přesto však upozornil, že obce nemohou mít právo veta, protože pak by se nikdy nezačalo stavět. Jako vstřícný krok ale chce každé dotčené obci zaplatit milion korun za to, že s ním jednají.

„O peníze nám nejde, jde především o bezpečnost. Úložiště se staví na desítky tisíc let. Některé vesnice dokonce ztratí funkci bydlení. Je potřeba, aby se to dělalo se souhlasem obcí a občanů,“ podotýká k tomu Klásek.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Náklady na stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé jaderné palivo ukládá do meziskladů přímo v elektrárnách.

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. Pouze poslední jmenovaná lokalita není v platformě nikým zastoupena.

Sandro Elčić, Hospodářské noviny