Finsko staví jaderné úložiště „na věčné časy“

Hluboko pod zemí jinak nenápadného ostrova Olkiluoto buduje Finsko pohřebiště jaderného odpadu. Měl by tam přečkat, aniž někoho ohrozí, nejméně 100 000 let.

Svět řeší, co s nebezpečným odpadem, už od dob prvních jaderných elektráren v 50. letech minulého století. Hlavní dosavadní recept je ukládat ho do takzvaných dočasných jaderných úložišť. Chystané úložiště na ostrově u západních břehů Finska je prvním pokusem na světě zbavit se problému de facto navždy. Po letech příprav (trvají už od roku 2004) nyní začala hlavní část stavby.

„Teď se teprve musíme ukázat,“ citovala americká zpravodajská stanice ABC Isma Aaltonena, šéfa geologů společnosti Posiva, která stavbu provádí.
Projekt na místě, kde už stojí dva jaderné reaktory a staví se třetí, má do roku 2020 „spolknout“ 3,5 miliardy dolarů. Pak zde má být uložen první jaderný odpad. Do sítě tunelů 420 metrů pod povrchem země nazvané Onkalo (česky „dutina“) se má celkově vejít zhruba 5 000 tun jaderného odpadu.

Jak zabalit jaderné tyče

Už nyní jsou v Onkalu vyraženy dva pětikilometrové tunely s třemi šachtami pro obsluhu a ventilaci. Po dokončení má mít síť tunelů dohromady délku čtyřiadvacet kilometrů.
V podzemí je chladno a skalní podloží je extrémně suché – pro uchovávání jaderného odpadu jsou to klíčové podmínky.

Poté, co tam dorazí použité tyče s vyhořelým jaderným palivem, budou nejdříve umístěny do železných schránek, pak uloženy do tlustých měděných zásobníků a teprve poté umístěny do tunelů. Každý zásobník pak bude navrch pokryt bentonitem, horninou vzniklou zvětráváním čediče, která se pro své izolační vlastnosti osvědčila jako těsnicí látka při stavbě skládek nebezpečného odpadu. Celá metodika zaplnění úložiště byla přitom vyladěna „u konkurence“ – vytvořili ji švédští vědci.

Předpokládá se, že jaderný odpad ztratí drtivou většinu radioaktivity po několika stovkách let, ale inženýři vyprojektovali úložiště s trvanlivostí na 100 000 let, protože... člověk nikdy neví.

Co se stane za 100 000 let?

Plánování takovéhoto úložiště přitom musí zahrnout i otázku, na niž je odpověď takřka nemožná: jak můžeme vědět, co s tímto malým ostrovem bude za 100 000 let?
Jen pro představu: před stejným počtem let bylo Finsko zčásti pokryté „věčným“ ledem, po evropském kontinentě se procházeli neandertálci a druh Homo sapiens se začal pomalu stěhovat z Afriky na Střední východ.

Geologové přitom musí počítat s další dobou ledovou a seizmologové se zemětřeseními, i když Finsko seizmickou aktivitou nyní nijak netrpí. Předpokládá se, že kapacita úložiště bude Finsku stačit na zhruba 100 let. Přibližně v roce 2120, kdy bude zcela zaplněno, mají být všechny šachty důkladně zapečetěny a prostor nad nimi zarovnán se zemí, jako kdyby tu nikdy nic neexistovalo. Podle některých názorů jde spíše o zahození klíčů, protože dovnitř už se podle odborníků nikdo nedostane. O tom má však jisté pochybnosti i šéf projektu Aaltonen.
„Staří Egypťané si také kdysi mysleli, že do některých míst v pyramidách už nikdy nikdo nevstoupí,“ připomněl.

Zdroj: Mladá fronta DNES

Autor: Tomáš Lébr