Ekologové chtějí zabránit stavbě úložiště. Podali žalobu

I kvůli údajnému ignorování názoru obyvatel podalo ekologické sdružení Calla žalobu proti plánovaným geologickým průzkumům, které povolilo Ministerstvo životního prostředí v severní části Třebíčska. Jde o lokalitu Horka, kde by v budoucnu mohlo vzniknout úložiště jaderného odpadu.
„Nechci to tady. Pro naše děti, ale ani pro nás nebo kohokoli dalšího to nebude znamenat nic dobrého,“ míní Eržika Mezlíková z Hodova. Společně s ní nesouhlasili s vybudováním úložiště ani další lidé z okolních obcí. Svůj názor sdělili před více jak jedenácti lety v místních referendech.
    Jejich nesouhlas trvá podle Cally a jejího předsedy Edvarda Sequense stále. Správa úložišť jaderného odpadu, která má vhodnou lokalitu do roku 2025 najít, a Ministerstvo životního prostředí tak údajně jdou proti zájmu obyvatel. „Řešení problematiky jaderných odpadů, jejichž nebezpečnost přetrvá věky, musí být postavené na koncepci přijaté širokým společenským konsensem, která stanoví jasná kritéria pro hledání úložiště a nastaví procesní pravidla,“ soudí Sequens.
    Podle něj by bylo moudřejší vydávat prostředky na průzkumy v sedmi lokalitách, včetně Horky, pouze v případě, že se názor představitelů obcí a jejich obyvatel změní.
    Ani žaloba však první fázi průzkumných prací, při kterých se podle Správy úložišť nemá pracovat za pomocí vrtů, ale pouze měřením a sběrem vzorků, nezabrání.

Průzkumy možná už na podzim
„V souladu s platným rozhodnutím Ministerstva životního prostředí pokračujeme v přípravách na zahájení prací zpracováním projektů. Zahájení vlastních prací v terénu předpokládáme na podzim roku 2015 nebo v jarních měsících 2016,“ potvrdil ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák.
    Samotná žaloba ze strany ekologů na stanovení průzkumného území na Horce nic nezmění. Podle mluvčí Ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové by však začátek průzkumů mohl odložit soud. „Pouze v případě, že by soud k návrhu žalobce přiznal žalobě odkladný účinek, byly by účinky rozhodnutí pozastaveny až do konce soudního řízení,“ popsala mluvčí Roubíčková.
Podle starosty Rudíkova Zdeňka Součka, u jehož obce by mohl sklad vyhořelého jaderného paliva vzniknout, by však se soudním odkladem průzkumů mohla nastat nepříjemná situace. „Průzkumy jsou povoleny, takže SÚRAO bude moci chodit po lokalitě, ale obce z toho nebudou mít ani korunu,“ mínil.
    Odkazoval tím na fakt, že Správa úložišť radioaktivního odpadu přislíbila obcím za bádání v jejich katastrech finanční kompenzace. Její výše vychází z velikosti dotčeného území. Vpřípadě Rudíkova by to každoročně bylo 900 tisíc korun, u Hodova dokonce více jak třikrát tolik. „Je ale pravdou, že příspěvky by přišly i se zpětným účinkem, tedy po rozhodnutí soudu a odblokování procesu průzkumů. Hned bychom ale peníze nedostali,“ zopakoval Zdeněk Souček.

Házení písku
Podle něj má sdružení Calla na podání žaloby právo, obce z lokality to ale ekonomicky poškodí. „Jejich cílem je házet do toho písek, jak jen to jde, a blokovat vyjednávání. Stát alemá své priority a za těmi půjde. Myslím, že se s žalobou vypořádá,“ řekl rudíkovský starosta. Edvard Sequens z Cally však podání žaloby jako čistou blokaci nevnímá. Mezi hlavní věci, které se ekologům nelíbí, totiž patří nejen nesouhlas veřejnosti a obcí, ale také údajné porušení atomového zákona a nekonkretizování toho, jaké průzkumné práce budou v území probíhat. Podle Petry Roubíčkové však ministerstvo odsouhlasilo neinvazivní průzkumy, které nebudou mít vliv na životní prostředí. „Jsme přesvědčeni, že jsme ve vedených správních řízeních postupovali zcela podle obecně závazných právních předpisů, rovněž jsme se vypořádali se všemi námitkami účastníků řízení,“ dodala Roubíčková.
    Žalobu respektuje také Správa úložišť. Její závěry, že by jakkoli porušila atomový zákon, však odmítá. „Přestože jsme přesvědčeni, že postupujeme správně, plně v souladu se zákony této země, rozhodnutí nezávislého soudu nepředjímáme. Současně se budeme aktivně soudního sporu účastnit,“ řekl ředitel SÚRAO Jiří Slovák.
    Na výtku, že instituce, kterou vede, postupuje proti zájmu veřejnosti, reagoval dříve příslibem, že úložiště nevznikne tam, kde si je lidé nebudou přát. Řekl to v dubnu při besedě, která se uskutečnila v Budišově, jež také patří do okruhu dotčených obcí.

Nedodržené slovo
Budišovský starosta Petr Piňos však ke slovům ředitele SÚRAO připomněl, že podobný příslib dal úřad už při plánování průzkumů a nakonec jej nedodržel. „Jak teď tomu můžeme věřit, když průzkumy brzy začnou?“ ptal se.
    Kromě kritiků se mezi lidmi najdou ale i příznivci jaderné energetiky a budování jádra. „Potřebu uskladnění vyhořelého paliva si uvědomuji, na druhou stranu se jako vlastník nemovitosti musím v případě vybudování úložiště smířit s poklesem tržní ceny. Někde se to ale vybudovat musí, a pokud je tady vhodná lokalita, tak prosím,“ řekl Martin Kristofčák z Trnavy, jen pár kilometrů vzdálené obce od oblasti Horka.
    Jde o prostor, který sahá do katastrálních území Náramče, Budišova, Hodova, Rohů, Rudíkova, Vlčatína, Oslavičky, Oslavice a Osové. Lokalita má 24 kilometrů čtverečních. Budoucí úložiště, pokud by tam jeho vybudování výsledky průzkumných prací doporučily, zabere přibližně čtyři kilometry čtvereční. Sklad by ležel 500 metrů pod povrchem, viditelné budovy by stály na deseti až patnácti hektarech.

***
Hledání lokality
Správa úložišť hodlá společně s Horkou zkoumat i dalších šesti místech v zemi, konkrétně lokalitu v okolí Lodhéřova na Jindřichohradecku, u Jistebnice na Táborsku, nedaleko Pačejova u Nepomuku, v blízkosti Lubence, u Dolní Cerekve na Jihlavsku, poblíž Rožné na Žďársku a také u Hodova na Třebíčsku. Záložní lokalitou nadále zůstává bývalý vojenský prostor Boletice v jižních Čechách. Kvůli nynějšímu nesouhlasu většiny starostů a obyvatel se Správa úložišť zaměřuji také na okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany. O finální lokalitě má být jasno do roku 2025.

Kamil Černý

Třebíčské listy, 29. 7. 2015